Mistrovství světa lodních maket NAVIGA NS 2026 v Orosháze

Po dvouleté přestávce se mistrovství světa lodních maket sekce NS světové organizace NAVIGA vrátilo na jihovýchod Maďarska. Od 25. července do 2. srpna 2026 byly lodní modely k vidění v areálu lázeňského akvaparku Gyopárosfürdő na okraji města Orosháza – jen 75 kilometrů od Sarkadu, ve kterém se konalo to poslední.

Sobota 25. července

Šlo o nesoutěžní den, kdy mohli zájemci trénovat. Jinak byla na programu hlavně administrativa, o kterou se pro českou reprezentační výpravu zdárně postaral vedoucí sekce NS Tomáš Jakeš. Česká výprava byla tentokráte dosti početná, což se týká i četného rodinného doprovodu. Možnost sledovat lodní modely z venkovních bazénů s léčivou vodou je lákavá. Zatímco samotní reprezentanti měli vstup do části venkovního areálu lázní zdarma, doprovod si ho musel platit – denně 3000 HUF.

Nešlo o nic převratného. Kromě klasického 50metrového bazénu to byl jeden nevelký bazén s teplou hnědou léčivou vodou a jeden spíše dětský s podobně teplou průzračnou vodou. Kdo prahnul po dalších atrakcích v podobě vířivých lavic, tobogánů či divoké řeky, musel si za pětistovku koupit běžné denní vstupné a případně připlácet za další výdobytky v podobě saun či masáží.

Večer se konala porada rozhodčích, při které došlo k rozdělení rolí a snad i ujasnění pravidel, neboť v propozicích soutěže stálo, že se pojede podle pravidel pro rok 2026, k jejichž návrhu se sice česká strana počátkem roku vyjadřovala, ale tím to také skončilo a nikdo finální verzi neviděl.

Neděle 26. července

Po dopoledním slavnostním zahájení se soutěž rozběhla naplno. Do práce se pustily hned tři bodovací komise. Jedna měla na starost stavebnicové třídy F4, druhá vlastnoručně stavěné motorové makety F2 (a parníky F-DS) a poslední si vzala na starost plachetnice NSS.

Dění kolem plachetnic NSS popíšu v samostatné reportáži pro Minisail.cz.

Během nedělního odpoledne se podařilo obodovat jen 11 plachetnic, zatímco vedlejší komise stihla za poloviční čas 13 modelů F2A Senior a 7 modelů F2B. Třetí bodovací komise měla první den volno, jinak by též s přehledem stihla za tři hodiny ohodnotit 20 lodí.

Též u vody již bylo živo. Nejprve na vodu vypluly modely F4A Senior (23 startujících). Vyslali jsme maximální počet 5 reprezentantů, přičemž kýžených 100 bodů zvládli Pavel Jedlička a Matěj Sedmík. První kolo absolvovalo také 18 modelů F4A Junior. Z 5 našich zástupců na úvod slibných 100 bodů zajel jen Tomáš Tůma.

Též došlo na první soutěžní jízdy F2B, ty však proběhly bez české účasti.

Pondělí 27. července

Zatímco bodovací komise během dopoledne ohodnotila 11 modelů F2A Junior, na vodě došlo na další jízdy F2B a F4A Senior. Nutno říct, že všech 5 našich juniorů po bodování za svými čínskými soupeři nejméně o 5 bodů zaostávalo, což pro začátek není nejlepší pozice. Odpolední první jízda to jen potvrdila, jelikož i čínští junioři jezdí dobře.

Dobře rozdané karty v F4A Senior svými výkony v druhé jízdě potvrdili jak Pavel Jedlička, tak Matěj Sedmík. Po stovce přidali i Michal Ferjančič s Janem Jedličkou a Petrem Sedmíkem.

Druhá jízda F4A Junior přinesla sice jen 94 bodů pro Tomáše Tůmu, ale krásných 98 zajeli Jiří Nováček a Vanesa Peclová.

V F4B Senior, ve které se představilo 14 modelů, jsme měli 4 zástupce. Při hodnocení stavby jsem největší naděje vkládal do Calypsa Jaroslava Jíny, což se také potvrdilo. Obdržel krásných 92 bodů, nejvyšší počet hned za 2 čínskými modely, kterým bodovací komise přiřkla shodně po 98,67 bodech.

Při první soutěžní jízdě se však stala nemilá věc. Rumunský soutěžící Gheorghe Scuzs ze svého Calypsa před jízdou hromadu detailů odstranil, čímž svůj model zvýhodnil. Nevím, jestli česká strana podala oficiální protest, jisté však je, že se na naši nejpočetnější výpravu od té chvíle ta rumunská koukala nevraživě, jakmile musel dotyčný modelář detaily na model vrátit.

Na modely F2B čekala poslední jízda. S lodí Pachyderme zvítězil Cristian Faur z Rumunska.

Asi hodinu po posledních jízdách se areálem prohnala větrná smršť. Pořadatelům zničila nejméně jeden malý stan, povalila tabuli s průběžnými výsledky i loga sponzorů. Následně byly preventivně všechny vlajky svěšeny.

Na večer pořadatelé objednali turistický vláček s prohlídkou centra města. Původně jen pro rozhodčí a jejich doprovod, ovšem těch ani zdaleka není 60. A tak zbytek volných míst zabrala polovina české výpravy a několik jednotlivců z dalších států.

Bylo to pěkné, jen by to příště chtělo o hodinu dříve, neb v devět večer již bylo na fotky místních zajímavostí dosti šero.

Úterý 28. července

Svého hodnocení se bez jediného českého zástupce dočkalo 7 modelů F4C Junior. To je třída, ve které po stavební stránce nemá Čína konkurenci, takže nepřekvapí, že její tři junioři hodnocení zcela ovládli a zvítězili i celkově po 3 jízdách, a to s modely Richelieu a Xiangyanghong-09.

Druhá komise hodnotila modely F2C. Těch se na šampionátu sešlo 5, jednalo se opět o třídu bez české účasti a zvítězil německý reprezentant Xingjian Feng s modelem Soveromenny.

Pro nás nejzajímavější dění se odehrávalo během třetích jízd F4A Junior. Tomáš Tůma připsal dalších 100 bodů, čímž si zajistil stupně vítězů. Jen se až do čtvrtka nevědělo, jestli se mu v rozjížďkách podaří vyjet stříbro, nebo se bude muset spokojit s bronzovou pozicí.

První soutěžní jízda F2A Senior přinesla zklamání. Přestože měl Ivan Grňa za stavební hodnocení svého Tajfuna nejvyšší počet bodů ze všech účastníků, a to 96, naději na lepší umístění nevyužil, když musel ani ne v polovině trati pro technické potíže odstoupit.

Odpolední druhá jízda F2A Junior jen potvrdila, že Češi k favoritům patřit nebudou. Saturn Marka Lukáška ani úspěšně neodstartoval.

Na večer byla připravena jednokolová soutěž osvětlených lodních modelů, přičemž bylo možné svůj model půjčit dalšímu zájemci, což jinak není možné. Z 21 startujících modelářek a modelářů bylo hned 9 z České republiky.

O něco menší trať byla postavena na starém bazénu. Jelikož byla vrcholová branka jen metr a půl od druhého břehu, druhý nájezd do vrcholové branky byl pro tuto soutěž možný jen vnitřkem trojúhelníku. Za normálních okolností by hromada lidí branku za tmy minula a narazila do betonového břehu, ne však tady. Jednak dosti výrazně svítily samotné bójky, a pak nedaleká vyhlídková věž v podobě majáku, takže bylo i před půlnocí vidět téměř jako při svítání.

O první 4 místa se namísto rozjížděk nakonec jen losovalo. Štěstí se usmálo na Jana Jedličku, druhý skončil Stanislav Jakeš. Příště by nebylo od věci vzít v potaz věk přihlášených účastníků při sestavování startovní listiny, jelikož takto ti nejmladší junioři přišli na řadu až kolem jedenácté večer, zatímco padesátiletí chlapi měli v devět večer hotovo a mohli jít na pivo.

Středa 29. července

Během dopoledního bodování F4C Senior jsem držel palce, aby jediný český zástupce Jaroslav Jína za svou Vihuri dostal alespoň tolik bodů, aby Číňanům nedělal jen křoví. K mému překvapení mezi 10 účastníky byl jen jeden Číňan. Ten za svůj model USS DDG-54 dostal 99,33 bodů. O poznání detailů prostší Vihury jen 84,33.

Na vedlejších stolech se již hodnotilo 5 ponorek F2S. Jelikož v průběhu dne ponorkáři zjistili, že jim podle nových pravidel k udělení titulu mistra světa chybí jen jeden stát, vyhrabali někde šestou ponorku a přesvědčili Tomáše Jakeše, ať se k účasti za Českou republiku upíše.

Vím, že na českém seriálu lodních maket NS občas nějaké jméno do výsledkové listiny připíšeme, aby třeba junioři mohli být hodnoceni samostatně, ale přiznám se, že na mistrovství světa bych takovou opičárnu nečekal.

Parníků F-DS se tentokrát sešlo 5, což je oproti minulým 2 již sympatické číslo. Dva modely představilo Maďarsko, dva Česko a jeden dorazil z Rumunska. České barvy hájil kromé mojí maličkosti ještě Petr Lukeš, pro kterého šlo o premiéru s parníkem na mistrovství světa. Bodovací komise rozdělila od 180,67 bodů pro parník Seekadett minulého vítěze Dezső Farkase po 169,67 za parník SS Dragon jediné maďarské závodnice Annamárie Varga Ignáthné. To je pořád rozptyl, který na vodě nic neznamená.

Minule jsem za stejný parník Saturn od komise v obdobném složení obdržel 186,33 bodů a tentokrát jen 174,33 bodů. Myslím, že to zhruba odpovídá šrámům, které model v mezidobí utrpěl a koneckonců i špíně na detailech nástavby od kondenzující páry, které se mi nedaří umýt.

Souběžně s hodnocením modelů parníků probíhalo hodnocení F4B Junior. V té jsme měli mezi 9 účastníky 4 zástupce, bohužel i zde porotu oslovily hlavně čínské modely. Nejvíce bodů za českou výpravu získal Piper Marka Karpatského, rovných 90. U modelu Banckert, se kterým nyní soutěží Vanesa Peclová, se rozhodčí vysloveně ptali, jestli je to ten samý, který už viděli před 20 lety. Je. O modelech Scheveningen 3 Matyáše Poličanského a Pilot 24 Marka Lukáška z někdejší igrácké produkce se nemusíme bavit. To jsou svojí koncepcí 50 let staré konstrukce, které i kdyby byly postaveny dnes z naprosto nové stavebnice, už rozhodčí neosloví. Příkladem budiž čistěji postavený Pilot 24 Ladislava Hanušky, který mezi seniory dostal 84 bodů. Méně už dostal jen SAR ze stavebnice z produkce Vladyka Models maďarského modeláře, se kterými se v tuzemsku jezdí jen F4A, a člun pobřežní stráže ukrajinského modeláře. Ten si vůbec nevybavuji (se 60 body mohlo jít o holý trup i nástavbu bez detailů).

Tímto měly bodovací komise po práci a o výsledcích se již rozhodovalo jen na vodě.

Druhá jízda F2A Senior potvrdila, že má Ivan Grňa nějaký problém. Tentokrát naštěstí dojel až k doku, takže za to bylo alespoň 84 bodů. Na stupně vítězů by to už nebylo, ale mohl se k nim třetí jízdou alespoň přiblížit. Ta však byla na programu hned odpoledne, takže to znamenalo hodiny hledání možných příčin a snah o opravu. S pomocí dalších členů českého týmu se podařilo zajistit, že třetí jízda již proběhla bez technických problémů. Ovšem 88 bodů stačilo jen na 10. místo.

Větší naděje jsme vkládali do třetí jízdy F4A Senior. V té se do finálové pětice probojovali jak Pavel Jedlička, tak Matěj Sedmík. Nicméně na konečný výsledek jsme si museli počkat do pátku.

Na Jaroslava Jínu čekala první jízda F4C Senior a také druhá F4B Senior. Tou se díky zajetým 100 bodům přiblížil na stupně vítězů.

Večer byl vyhrazen banketu. Za ty roky to bylo poprvé, co se neplatil žádný pevný finanční příspěvek, ani se předem nemusel hlásit počet zájemců. Oproti Sarkadu pořadatelé nenechali nic náhodě a pizzu upekli vlastními silami. Drobná potíž byla v tom, že asi hodinu od začátku přilehlé stánky s pivem a jinými nápoji či pokrmy zavíraly. Ani se nedivím, měly otevřeno od devíti ráno, kdy se otevírá celý areál.

Termín banketu nebyl zvolen náhodně, jelikož hlavní pořadatel minulého mistrovství světa Ferenc Vezér zrovna slavil padesátiny. Česká výprava to pochopitelně věděla, a tak jej i s dcerou Martou hodila do nejbližšího bazénu. Martu kvůli svátku v českém kalendáři. Zda má jmeniny i v tom maďarském, mi není známo.

Jelikož jsme bydleli nejblíže, část české výpravy se přesunula na naši zastřešenou terasu a jala se degustovat nejrůznější vína. Coby abstinent jsem se do této kratochvíle nezapojil a jen spořádal jednohubky.

Čtvrtek 30. července

Ráno nás čekaly první jízdy parníků F-DS. Zajel jsem 89 bodů, Petr Lukeš 94. Jelikož minulý vítěz Dezső Farkas netrefil hned druhou branku, dostal se Petr Lukeš do vedení a já byl průběžně třetí. Kupodivu všem 5 přítomným technika fungovala a zdárně dopluli. Jaký mohl nastat průšvih, jsem si všiml až následně, když jsem svážecí člun ještě bez motoru a vesel našel na nejvzdálenějším startovišti.

Po nás se do první jízdy pustily modely ponorek F2S. Tomáš Jakeš skutečně dostal do ruky jednu ponorku. Co na tom, že se nepotápěla. Hlavně, že nějak projel trať a zúčastnil se. Ostatně Dezső Farkas se svou ponorkou Gotland ani nedoplul. Tuším, že polský modelář Jacek Maeser s U-bootem VIIC kvůli vlhkosti ani nevyplul.

První jízda F4B Junior se odehrávala spolu s jízdou parníků, takže tu jsem neviděl a fotkami modelů na vodě neposloužím. To se ostatně týká většiny jízd na startovišti F4. Pokud už jsem tam cestou do velkého stanu s modely na chvíli zavítal, zpravidla už měli Češi odjeto.

Důvodem, proč jsem se tam od startovišť pro F2 a plachetnice NSS nevracel častěji, bylo to, že bylo nutné ke stanu překonat asi deset metrů po písku. Jsa původem z Písku po písku chodím nerad. Velký stan pro modely totiž pořadatelé vztyčili na hřišti pro plážový volejbal. Uvnitř byly po zemi dřevěné podlážky, přední vchod disponoval též chodníčkem z podlážek, ovšem na ten zadní ke startovištím F2 a NSS již nezbylo. Bylo-li přes noc větrno, vítr skulinami navál písek i dovnitř na odložené modely či křesílka. Nejvíce tím byla zasažena část, kterou pro českou výpravu vybrali jablonečtí modeláři. Na bednách od jejich modelů tak po týdnu leželo kolem 5 cm písku.

Odpoledne byla na programu třetí jízda F2A Junior, v té Marek Lukášek projel dvě branky, než jeho Saturn opět vypověděl službu. Takže zůstal poslední. Z českých juniorů skončil nejlépe Tomáš Heinl se Sabrinou (4. místo).

Druhá jízda F4C Senior nepřinesla žádnou změnu, takže jen pro úplnost doplním, že po ní následovala druhá jízda F4C Junior a na druhém startovišti poslední jízda F2C.

Co českou výpravu zajímalo rozhodně více, byly rozjížďky o 2. a 3. místo F4A Junior. Smůlu si tentokrát vybral Tomáš Tůma a musel se spokojit s 3. místem. Stříbro putuje do Číny a zlato do Německa za F. A. Lindemannem.
Večer došlo k vyhlášení výsledků již odjetých kategorií. Očekával jsem též vyhlášení plachetnic NSS-B, leč pořadatelé údajně neměli ty správné diplomy, takže to zůstalo na závěrečný ceremoniál. Ten byl původně v plánu na nedělní odpoledne 2. srpna. Díky naléhání přítomných a příhodnému počasí se ho podařilo posunout na sobotu. Tak, aby bylo možné na cestu domů vyrazit hned v neděli ráno a vyhnout se kolonám na opravovaných dálnicích.

Po vyhlášení dosavadních výsledků následovalo zasedání sekce NS. Ze zvědavosti jsem se na něj vetřel, třebaže nemám hlasovací právo ani nejsem mezinárodní rozhodčí. Popravdě řečeno jsem byl mírně zklamán z toho, že se o přijetí nových pravidel nehlasovalo a jen se mluvilo o tom, že se prostřednictvím nikým nevolených technických komisí nejvíce poptávané změny nějak zapracují. O nějaké zvláštní kategorii pro modely z 3D tiskáren či kolem roku 2020 avizovaných FPV nepadlo ani slovo. Největším problémem se tak pro znovuzvoleného maďarského vedoucího sekce Jánose Kornise zdá, v jakém věku juniory rozdělit na dvě věkové kategorie. Proboha jaké juniory, už teď jich ve většině tříd na mistrovství světa nestartuje mnoho.

Pátek 31. července

Ráno jsem poprvé na vlastní kůži zakusil, jaká pakárna je se dostat do areálu hodinu před otevřením. Boční brána, která měla být pro tyto případy otevřená, byla totiž oproti čtvrtku uzavřená visacím zámkem. Během deseti minut nás tam postávalo asi deset. Naštěstí přijelo zásobování a bránu otevřelo.

V druhé jízdě parníků F-DS jsem se Saturnem přišel na řadu jako první. Zatímco Petr Lukeš byl o den dříve, když měl jet první, celý nervózní a ani se mu nedařilo zapálit hořák, se mnou to nic nedělalo. Jen jsem se při druhém nájezdu do vrcholové branky snažil na poslední chvíli s modelem ještě manévrovat, čímž jsem jej poslal těsně vedle. Kdybych do toho nehrabal, byl by to čistý průjezd. Podobné to bylo v doku, kde jsem se to před zvoláním „Stop“ snažil tak dlouho vylepšit, až jsem si zase ťuknul. S 87 body jsem na průběžném třetím místě setrval jen proto, že tentokrát dva nedojeli. Rumunskému modeláři Gheorghe Szucsovi se nepodařilo roztopit. To by nebylo nejhorší. Větší smůlu si vybral Dezső Farkas, když druhou branku zvenčí minul tak nešťastně, že při tom do Seekadetta nabral dosti vody. Tolik, že se o 5 metrů dál během sekundy potopil.

Naštěstí bylo mělko a ucházející plyn děla bublinky, takže se model podařilo rychle vyzvednout. Pokud by tam byla větší hloubka a setrval tam déle, těžko říct, co by léčivá voda s modelem udělala.

Na jízdu parníků navázala jednokolová soutěž pro ženy. Těch se přihlásilo 7. Podobně jako u nočních jízd bylo možné startovat s půjčenými modely. Soutěž zcela ovládly členky Majáku Borovany, když s přehledem vybojovaly první tři místa. Nejlépe soutěžní tratí projela Kateřina Ferjančičová, o fous hůře juniorka Vanesa Peclová a nakonec na třetím místě její matka Michaela Peclová.

Druhá jízda ponorek F2S již proběhla bez Tomáše Jakeše, jelikož se účastníci začali bát, že by uměle dodaný závodník s ponorkou, která se ani nepotápí, mohl někoho předjet.

V pátek byla na programu také druhá jízda F4B Junior a třetí pro F4B Senior a F4C Senior. V F4C Senior se sice Jaroslav Jína dostal jen na 6. místo, ovšem v F4B se závěrečnou jízdou za 98 bodů definitivně posunul na 3. místo, což je za poslední roky neskutečný úspěch. Kromě F4A bývá česká výprava v elektromotorových třídách spíše do počtu, nyní se konečně podařilo probojovat na stupně vítězů.

Když mluvím o F4A, nemohu nezmínit, že se Matěji Sedmíkovi v rozjížďkách podařilo vybojovat titul mistra světa F4A Senior. Pavel Jedlička získal bronz.

Sobota 1. srpna

Medailová sklizeň pokračovala i v sobotu, když na konečném 1. místě se svou Stephanií v třídě parníků F-DS skončil Petr Lukeš. Já jsem si za třetí jízdu připsal nulu, takže mé setrvání na stupních vítězů záleželo čistě na tom, jestli Gheorghe Szucs zdárně roztopí pod kotlem svého Stanisława a jestli Dezső Farkas přes noc parník vysušil a sebere odvahu vyplout. Oba zajeli poměrně dobře, takže jsem se dostal na konečné čtvrté místo, jen třetinu bodu za jedinou startující Maďarku.

Nejsem si jistý, jestli by Dezső Farkas zajetím třetí jízdy za 100 bodů ještě neohrozil první místo Petra Lukeše. Naštěstí jel výrazně hůře, takže zůstal druhý.

Po třetí jízdě ponorek F2S je jasné, proč přítomní nechtěli, aby Tomáš Jakeš s ponorkou v soutěži pokračoval. Třebaže zajel jen jednu jízdu, od předposledního ho dělí necelé tři body! Na vítěznou U2360 Grzegorze Jermołaje z Polska ztrácí asi 135 bodů.

Zatímco na startovišti plachetnic se během sobotního dopoledne už jela jen nezávazná regata, na juniory čekaly poslední jízdy F4B a F4C.

Konečné 4. místo Vanesy Peclové je to nejlepší, co mohl v F4B nějaký český junior po stavebním hodnocení zajet.

Po odpoledním závěrečném ceremoniálu s dekorováním vítězů si mohli zájemci půjčit plachetnice a zajezdit. Už v Sarkadu podobná náborová akce probíhala, ale že by se stavba plachetnic NSS v Maďarsku či jinde výrazněji rozběhla, mi není známo.

Závěr

Rozhodně se sluší poděkovat pořadatelům za zajištění nádherného areálu Gyopárosfürdő. Oproti Sarkadu si zde našel vyžití i rodinný doprovod, což se odráží i na počtu účastníků. Navýšení z 8 na 9 států by se zdálo kosmetické, kdyby tím 9. státem zřejmě poprvé na mistrovství světa NS nebyly USA. Co na tom, že šlo jen o pár jedinců s čínskými kořeny.Pokud se na tabulku přihlášených modelů podíváme, česká výprava jich přivezla nejvíce a byla jednoznačně největší. U čínské výpravy je zajímavé, že přivezla více juniorských modelů než senioři.

Oproti Sarkadu počet přihlášených modelů vzrostl asi o 20. Ještě to není žádná sláva, ale je to na dobré cestě, aby se příště počet tříd, ve kterých lze udělit titul mistra světa, zase o něco zvýšil. Kdyby nic jiného, tak mě potěšil návrat NSS-D. Svůj 10letý stavebnicový trimaran Volans jsem po zralé úvaze odhlásil. Coby jediná stavebnice by byl jen do počtu a starat se na jedné soutěži tohoto typu o tři modely už mi přijde trochu moc.

Pro MoNaKo ladous

Výsledky

Mistrovství stěta Orosháza 2026

Fotogalerie Foto: ladous © 2026

Fotogalerie Foto: ModelTeam.com.pl © 2026