Prinz Eugen 1 : 100 (F2C): 1. část (prašná)

Je to dávná myšlenka. Vše se odvíjí od mé náklonnosti k německým lodím období Druhé světové války. Jak se někde objeví nějaká publikace, nebo i foto, koupím, stáhnu, vytisknu, archivuji. Pochopitelně časem tyto zdroje „vyschnou”. Autoři již prohledali archivy, načetli, co mohli a vše nové je velmi vzácné. Takže nové publikace víceméně omílají známá fakta kolem dokola, jinak formulovanými větami. Doplnit je třeba i to, co každý lodní modelář v této zemi ví: V tomto našem krásném jazyce, jsme s časopisy o lodích a nedej Bože s monografiemi na nule.

Proto vzhůru do světa. Samozřejmě Polsko a Německo nejvíce. Ale i USA. Tak jsem sháněl a sháněl, zakládal do šanonů. A když jsem usoudil, že jsem s novými zdroji v koncích, koupil jsem ještě stavebnici 1 : 350 Trumpeter, jako vodítko na tvary nástaveb, na které nevidím v plánech. Plánů mám čtyři provedení. Začal jsem je vzájemně porovnávat a zjišťovat, kdo si jenom myslí, že má Eugena, a kdo se přibližuje skutečnosti. Dost dobrou verzi kreslil v roce 1993 pan Trojca a v roce 2004 pan Witold Koszela pro monografii, kterou vydalo nakladatelství AJ-PRESS. Mám i stavebnici Graupner „Premium Line” 1 : 150. To je strašná blbost za 1000 €. Ale trup není špatný.

Další věc, která mě štve, když vidím od někoho tento model, je hladké provedení trupu. Chápu, tak jsou nakreslena žebra a stavba opravdového trupu, který má několik plátů, které vystupují a naopak se propadají do trupu, je dost obtížná. Ale což! K vlastní stavbě.

Úvodní klasika

Zvětšit na 1 : 100, vytisknou na tvrdý papír, řezačka na papír a foto, rozřezat na poloviny, jednu polovinu zahodit, jedna nám stačí. V tomto okamžiku jsem volil materiál žeber. Jelikož trup bude kopyto pro výrobu formy, je zcela zbytečná překližka a její pracné vyřezávání zvenku i zevnitř. Proto volba balsa 5 mm standard. Další volbou byl způsob opracování. Proto jsem každou polovinu žebra rozdělil na tři části.

Jak je vidno, tyto tvary již umožňují „strojní” opracování. Pila s dorazem umožní nařezání pruhů částí A a B. Část C pak vyříznuta nahrubo na strojní lupenkové pile a dobroušeno na čelní brusce. Pomocí 2 ks špendlíků jsem měl spíchnuté dvě balsy na sobě a udělal tak žebro naprosto souměrné. Pak jsem vždy tři a tři kusy slepil vteřinovým lepidlem a získal tak dvě poloviny žeber. Žeber je 27 ks.

Na pokosové pile jsem ze starých nábytkových dílů nařezal mezižeberní rozpěry a začal se stavbou „na prkno”. Z důvodu budoucí dělící roviny pro výrobu formy, je trup stavěn ve dvou podélně rozdělených polovinách.

Boční linie, a to mezi palubou a bokem a mezi bokem a protitorpédovou obšívkou, jsem hlídal pomocí smrkových nosníků 5 x 2 mm a 2 x 2 mm.

No a když jsou na prknech všechny, začnete pozorovat jejich vzájemnou návaznost a tvarovou plynulost. A tak se tady přidá, tady malinko ubere a výsledku se dopídíte.

Nyní jsem jednu polovinu položil na dělící rovinu, kam jsem předtím nalepil izolepu (černý pruh), aby se mi na prkno nepřilepil epoxid. Zároveň jsem nalepil balsovou bočnici v ploše, která je rovná. Balsa 0,8 mm standard.

Potom jsem založil kýl. Balsa 10 mm, lehká 120 g. Trup lodi Prinz Eugen je rovný od přídě ke středovému šroubu.

Po zaschnutí jsem obě poloviny přiložil k sobě, vlepenou polovinu kýlu opět polepil izolepou a přilepil druhý bok.

Nyní jsem do druhé poloviny trupu stejně jako do první vlepil druhou polovinu kýlu. V tomto okamžiku máme dvě podélné poloviny trupu se založeným kýlem a potaženými rovnými částmi boků.

Zde následuje další bod úvahy o stavbě. Dle mého osobního názoru, nejde tento trup plaňkovat. Respektive jde, ale plaňky svým přirozeným pnutím a ohybem vytvářejí tvar trupu, jaký ve skutečnosti není. Setkal jsem se s touto chybou u vícero trupů modelů lodí. Zvolil jsem proto balsu. Mezižeberní prostory jsem stupňovitě vyplňoval pruhy balsy tl. 10 mm. Lepeno epoxidem, který umožňuje pohyb lepeného dílu. Stačí tři kapky = malá spotřeba. Pozor na lepidlo v místech broušení!!! Epoxid je velmi tvrdý, balsa velmi měkká, proto epoxid nanášet s rozvahou mimo budoucí broušené spoje.

A pak brousíte a brousíte. Vypadá to strašidelně, ale použijete-li i stroje, kterými to ojedete rychle a nahrubo, docela to jde. No a základní trup máme hotov.

Nyní dostal trup nátěr laminovací pryskyřicí LH 160. Po zaschnutí jsem strhnul chlupy a provedl další nátěr. To už byl trup jako sklo. Každý ví, že laminovací pryskyřice jde špatně brousit „nasucho”, ale výborně jde pod vodou. Trup jsem obrousil, krásně zmatněl a byl způsobilý pro zatmelení největších nerovností (těch ale nebylo moc, žebra sedla svým tvarem dost dobře). Zatmelil, obrousil, zatmelil, obrousil a… však to znáte. Laminovací pryskyřice je daleko lepší nežli lak, neprobrousí se při broušení tmelu. V okamžiku, kdy jsem byl trochu spokojen, provedl jsem další nátěr pryskyřicí a opět pod vodou obrousil.

Závěrem této kapitoly snad jen rekapitulace použitého materiálu a jeho množství:

žebra – balsa tl. 5 mm: 8 prken

mezižeberní výplň – balsa tl. 10 mm: 12 prken

boky – balsa tl. 0,8 mm: 2 prkna

nosník – smrk 2 x 5 mm: 4 ks

nosník – smrk 2 x 2 mm: 4 ks

epoxid 60 minut – BISON 2x injekce: 4 ks

pryskyřice – LH 160: 1 dcl na 1 nátěr

polyesterový tmel

smirkový papír

Nyní je trup připraven pro nástřik stříkacím polyesterovým tmelem.

Ale to bude již další příběh!

S legendárním citátem „Nedýchat, piliny se usazují!”, zdraví Jarda Klomfar