Zahájení mistrovství ČR lodních maket NS a NSS 2026

Kategorie
,
Počet komentářů: 0
Zahájení mistrovství ČR lodních maket NS a NSS 2026

Úvodní dvojice závodů letošního mistrovství ČR lodních maket sekce NS se odehrála na dvou odlišných lokalitách. Nejprve se od 22. do 24. května v Táboře J. A. Komenského v Bělči nad Orlicí sešli stavitelé modelů s elektromotorem a parními stroji. Následující víkend od 29. do 31. května patřil RC maketám plachetnic NSS u rybníka Chmelař v Úštěku.

Jako přímý účastník jsem absolvoval obě soutěže. Program v Bělči nad Orlicí začal již v pátek, kdy komise rozhodčích posuzovala, jak přesně modely odpovídají dodané technické dokumentaci. Složení tříčlenné komise se pro jednotlivé kategorie průběžně měnilo, aby bylo zajištěno, že nikdo nebude bodovat vlastní plavidlo. Jediným arbitrem podepsaným pod kompletními výsledky tak byl hlavní rozhodčí Otakar Holan. Celý proces statického hodnocení zabral přibližně čtyři hodiny.

Závodníci s modely třídy F4A, které nevyžadují stavební přejímku, se mohli dostavit až v sobotu dopoledne. V té chvíli celá akce po krátkém zahajovacím ceremoniálu odstartovala na plné obrátky. Během víkendového programu absolvoval každý modelář šest jízd. Na startovišti F4A se modeláři střídali po dvojicích jízd, což znamenalo, že kromě finalistů bojujících v rozjížďkách se každý dostal na molo celkem třikrát.

V nejpočetnější kategorii F4A soupeřilo 35 dospělých a 20 juniorů. Rostoucí popularitu zaznamenala třída modelů ze stavebnice F4B, kde se hodnotí i kvalita stavby – zde se představilo 11 seniorů a 5 juniorů. Naopak u RC kitů F4C přetrvává slabší účast, neboť mladí závodníci chyběli úplně a v dospělé kategorii soutěžili pouze tři modeláři.

Podobný útlum zažívá i skupina funkčních parníků F-DS, která dříve bývala velmi početná. Absence mládeže v této technicky náročné disciplíně je pochopitelná, nicméně i naplnění minimálního počtu tří dospělých je dnes spíše výjimkou. To kontrastuje například s Parní Vyžlovkou, na které je běžně k vidění přes dvacet parníků. Problémem je přitáhnout nové tváře na vícedenní soutěže, kde se vyžaduje startovné a člověk si s jedním modelem zajezdí jen dvakrát denně na pár minut, zatímco na běžných setkáních může bezplatně křižovat vodu s několika loděmi od rána do noci.

Shodou okolností jsem s parníkem Saturn vybojoval jedno první a jedno druhé místo. Z nejvyššího stupínku vítězů však člověk nemá úplně radost, když uváží, že k němu pomohla hlavně smůla soupeřů, kteří ani jednu jízdu nedokončili.

V kategorii stavebně hodnocených elektromotorových maket F2A byla situace o něco veselejší. Vzhledem k tomu, že několik mladých modelářů již přestoupilo mezi dospělé, sešlo se v seniorské kategorii 9 plavidel, zatímco mezi juniory jich soutěžilo 5.

Rozměrnější makety F2B a F2C se tak velké přízni netěší. Přesto na prvním letošním dvojzávodě debutoval jeden nový dospělý závodník a jeden z juniorů si vyzkoušel start ve třídě F2B. V kategorii F2C se na startu objevil opět pouze jediný model, zatímco třída F2B čítala 6 lodí. Všichni nakonec závodili společně. Jiří Bilina tak se svou novou maketou výletní jachty Nadan, která je postavena v měřítku 1 : 50, konkuroval svému vlastnímu, ale většímu plavidlu Pelorus z třídy F2C. V obou závodech nicméně dominoval Zdeněk Urban, který zvítězil s novým modelem dělového člunu beze jména (měřítko 1 : 50).

Závody plachetnic v Úštěku se nesly v mnohem komornějším duchu. Podle očekávání zůstala třída NSS-C zcela neobsazená. V kategorii NSS-D jsem byl přihlášen jako jediný, a proto jsem se nechal přesvědčit k premiérovému startu s plachetnicí NSS-B Bluenose. Plachetnic NSS-B se na místě objevilo devět, což lze na poměry posledních let považovat za úspěch. Naopak účast ve třídě NSS-A byla slabá – dorazili jen tři senioři a dva junioři.

Organizátoři z toho důvodu poslali všechny lodě na vodu současně. Rozhodčí na startovišti NSS nejsou na delší pauzy mezi jízdami příliš zvyklí, protože standardně se kategorie NSS-A a NSS-B střídají bez přerušení po celý den. Díky sloučení tříd se však ušetřil čas, což umožnilo delší polední pauzu a podvečerní výlety po okolí.

Žádná nová plachetnice se v Úštěku ale nepředstavila. Reportáž z další seriálové dvousoutěže modelů plachetnic NSS v kempu Buňkov nedaleko Přelouče již přinesl Minisail.cz, a tak se tu o ní zmiňovat nebudu. Stejné je to s druhou dvousoutěží parníků a elektromotorových lodních maket NS, která se konala souběžně s mistrovstvím ČR žáků 2026 rovněž v červnu v Třeboni. Z té již nějaké fotky ve své reportáži zveřejnil Béďa Boháč a zase tak moc jiných maket, než bylo k vidění v Bělči, na ní nebylo, abych měl potřebu se o ní více rozepisovat. Beztak jsem se zdržoval ponejvíce na startovišti žákovského klání plachetnic Footy.

Závěr

Celé letošní mistrovství ČR lodních maket NS vyvrcholí společným finálovým kláním na zcela novém místě, a to v autokempu Lužany u Jičína od 11. do 13. září. Nechme se překvapit, jaké to tam bude.

Pro MoNaKo ladous

Další reportáže

Karel Majer: Zahájení seriálu 2026 v Bělči nad Orlicí
Minisail.cz: Úštěk 2026
Minisail.cz: Buňkov 2026
Mistrovství České republiky žáků 2026 v Třeboni

Výsledky

MiČR 2026 - 1. soutěž NS
MiČR 2026 - 2. soutěž NS
MiČR 2026 - 1. a 2. soutěž NSS
MiČR 2026 - 3. soutěž NS
MiČR 2026 - 4. soutěž NS
MiČR 2026 - 3. soutěž NSS
MiČR 2026 - 4. soutěž NS


Fotogalerie


Fotogalerie - Běleč
Foto: ladous © 2026


Fotogalerie


Fotogalerie - Běleč
Foto: Jaroslav Jína © 2026


Fotogalerie


Fotogalerie - Úštěk
Foto: ladous © 2026


Fotogalerie


Fotogalerie - Třeboň
Foto: ladous © 2026


Fotogalerie


Fotogalerie - Třeboň
Foto: Jaroslav Jína © 2026


Fotogalerie


Fotogalerie - Buňkov
Foto: ladous © 2026