Ve dnech 2. až 6. července 2025 se v polské Kromolici konalo MS NAVIGA sekce M. Letos poprvé sekce rozdělila MS na skupinu kategorií závodící na oválné trati a na trojúhelníkové, které bude za dva roky. Toto ulehčilo práci pořadatelům – přestavba trati a jednotný rozpis rozjížděk na jednotlivé dny. A nakonec možná i trochu větší zájem závodníků díky kratšímu pobytu na MS a rozšíření spektra kategorií, aby se mohli zúčastňovat každého MS, protože zejména u juniorů jsou 4 roky mezi MS velký skok ve výkonnosti. Bohužel před asi šesti lety, kdy měli zájem o takto zúžené MS čeští pořadatelé, prezidium NAVIGA takovéto rozdělení nedovolilo.
Přestože se v polské Kromolici – malé vesnici s návesním rybníkem v polských rovinách, asi na půl cesty mezi Vratislaví a Poznaní, pravidelně pořádají závody, nebylo na začátku všechno bez problémů. Asi největší nespokojenost byla s velikostí startovního plata. Bylo jen asi 60 cm x 8 m a byly obavy, že nejen prostorově, ale i zatížením, nepojme 14 závodníků a mechaniků. Nakonec se to vyřešilo tím, že na molo směli pouze mechanici a závodníci stáli na vyvýšeném břehu. Výjimku mělo několik menších juniorů, ti mohli na molo, byť pro ně by bylo výhodnější koukat na trať trochu z nadhledu.
Ani organizace kontroly modelů před startem a po závodě nebyla v úzkém 3 m stanu, prostoru mezi vodou a silnicí, bez komplikací. Závodníci se vzájemně chaoticky přetlačovali při snaze dostat se na své místo. To bylo zdárně vyřešeno jednosměrně obíhacím stolem, tím závodníci nechodili proti sobě a zbyl jen problém s těsným místem na stole, zejména pro větší modely. Co fungovalo velmi dobře bylo měření průjezdů kol a použití programu pro zpracování výsledků původně zpracovaného a umístěného na webu pro závody RC aut. Ten umožňoval on-line nahlížení nejen do výsledků jednotlivých rozjížděk, ale i sledování prognózy výsledku v aktuálně jedoucí jízdě. To změnilo i způsob sledování závodu ostatními závodníky a diváky, nemuseli se tlačit jen v prostoru startu, ale mohli přesně sledovat výsledky odkudkoliv. Jinak zázemí závodníků a u více jak 60 % i ubytování v karavanech a stanech se smrsklo na 4 m koridory po obou stranách cesty okolo rybníka. Ale jak prohlásil prezident NAVIGA Walter Geens - nejsme extra sportovci, kteří by měli mít všechno přesně podle pravidel, je to naše hobby, takže nějaké ústupky mohou být.
Oproti minulému MS v Rimavské Sobotě bych řekl, že se zlepšila práce hlavního rozhodčího startovního mola (během dne se střídali tři). Ti se aktivně zajímali o každý trochu déle stojící model a striktně rozlišovali model zastavený a čekající na získání polohy pro pokračování v jízdě (případná kolize za žlutou kartu) a model „mrtvý“ již neovladatelný (případná kolize za červenou kartu). Trochu nečitelní byli při vysílání záchranného člunu během jízd. Dle pravidel ho může během jízdy pustit na trať v případě potřeby záchrany potápějícího se modelu, v praxi lze toto použít v podstatě jen po velmi krátkou dobu, protože se model buď potopí okamžitě, nebo vydrží na hladině za nějakou vzduchovou, nebo polystyrénem vyplněnou kapsu poměrně dlouho.
Nejchoulostivější jsou nejmenší hydra, tvarem trupu trimarany, kde mají dostatečný vztlak jen boční plováky. V sobotu na trochu váhavý rozjezd záchranného člunu, asi 5 kol po zastavení modelu a setrvání po celou dobu ve stejně zanořené pozici částečně (ale závodník vždy musí koukat kam jede a ovládat model), doplatil jeden závodník s hydrem a narazil do boku záchranného člunu. Naštěstí hmotnost a celková tuhost těchto modelů je výrazně nižší než u FSR se spalovacím motorem, takže se posádce ani člunu nic nestalo.
Nyní k jednotlivým kategoriím MS sekce M. Česká výprava se zapojila do závodění ve všech šesti seniorských kategoriích a tři junioři ve čtyřech. Senioři to měli těžší, v jednotlivých kategoriích bylo od 18 do 46 závodníků, takže všechny s třemi kvalifikačními jízdami a pořadím z lepších dvou. Prvních šest pak postoupilo do finálové jízdy o konečné pořadí. V juniorech byly tři kategorie do 6 závodníků, takže se jely na čtyři rozjížďky a pořadí z nejlepších dvou. Ve dvou kategoriích byli rozděleni do 3 rozjížďkových skupin a postupem do šestičlenného finále. V jednotlivých kvalifikačních dnech od čtvrtka do soboty byly různé větrné podmínky, a také během dne se síla větru a tím výška vln dost měnila. Na výsledcích to bylo hodně vidět, ten, kdo dokončil druhou a třetí jízdu, byla mu škrtána první. Ten, komu zbyla jako započítávaná první rozjížďka, se v lepším případě propadl do půlky startovního pole.
To trochu vedlo k diskusi, zda nezměnit započítávání výsledků z jednotlivých rozjížděk s důrazem na to, jak dobře si vedl závodník v konkrétní rozjížďce – povětrnostní podmínky, počet závodníků nakonec nastoupivších do rozjížďky. Modelů k inspiraci se nabízí několik – pavouk jako například atletické, nebo plavecké kvalifikace (první dva, pak dalších pár na nejlepší časy, kola), nevýhodou je nemožnost opravy. Rozdělit nějaký počet bodů podle umístění v rozjížďce, jen 1 až 6 (jako třeba dojezdy třídových plachetnic) by bylo asi málo, vznikalo by mnoho shod pro určení konečného pořadí a zároveň by bylo nespravedlivé při porovnání rozjížďky, kde všichni dokončí se stejným počtem kol a jen různým plus časem oproti rozjížďce, kde bude mít poslední poloviční počet kol než vítěz. Spravedlivější by asi bylo přidělit prvnímu pevný počet bodů (padesát, nebo sto) a dalším snížený počet odpovídající odstupu od vítěze. Tím by si těsné rozjížďky zachovali dnešní hodnotu výsledku i na dalších místech než první a zároveň i vítězství za nepříznivých povětrnostních podmínek by mělo význam v konečném pořadí. V takovémto systému by byl i nadále prostor na škrtání nepovedené jízdy (jízd). Obdobný systém získávání bodů z rozjížďky je v maketových plachetnicích NSS.
A jak se vedlo našim, junioři Čeněk Bubeník Mini Mono junior, celkově 9. místo, pokud by neměl několik nevynucených podjetí bójí mohl postoupit mezi finálovou šestku. Oliver Mrštík Mini Mono junior celkově 15. místo, hlavně díky technickým problémům v první i druhé rozjížďce, výsledky jako v třetí by ho do finále dostaly, ale v kategorii Mini Hydro junior mu rovnoměrné výsledky ve čtyřech rozjížďkách zajistily 2. místo. Marián Stodůlka Mini Mono 17. místo, Mono 1 - 11. místo a Mono 2 - 6. místo, umístění svázané především asi s technickým stavem modelů oproti konkurenci.
U našich seniorů byla vidět hodně vyježděnost jak v přizpůsobení rychlosti podmínkám na trati, tak spotřebě elektrické energie, která je hlídaná limitérem. Na základě svých zkušeností se snažili i jemně doladit nastavení a vyvážení modelů tak, aby se s ním dalo za daných podmínek co nejlépe jezdit. Ve většině rozjížděk vyhrávali závodníci striktně si držící ideální minimální ovál okolo bójí vytyčujících trať a pravidelnost tempa. To se zúročilo zejména ve finálové jízdě Mini Mono, kdy po ideálním startu Zbyněk Fišer zaujal první místo, o které sice po asi šestém kole přišel po odhození na vlně od předjíždějícího modelu. Vrátil se však ke svému pravidelnému vykružování nejmenšího oválu a šetření výkonu i na rovinkách a tím se postupně přiblížil k oběma Číňanům před ním jedoucích, a nakonec využil i svého mechanika k přesnému odhadu posledního kola. Před poslední zatáčkou využil maximálního výkonu a byl odhodlán k předjetí vnitřkem, když v krátkém okamžiku po sobě oběma Číňanům vypnul limitér napájení motoru. Zbyněk se kolem nich protáhl a dojel první do cíle. Druhý náš závodník v tomto finále Lukáš Linhart byl po ne zcela ideálním startu na posledním místě, ale v podstatě stejným stylem jízdy – pravidelné ideální ovály s omezením výkonu i na rovinkách, se postupně dostal asi 20 m za Zbyňka, a nakonec také bez aktivace limitéru projel cílem na druhém místě.
Další finále s českou účastí bylo Mini Hydro, kterého se zúčastnil Jakub Kneys. Tomu se už od startu moc nedařilo a přestože se dokázal držet pěti závodníků, budoucí vítěz Johannes Zeuner odjížděl všem hned od startu, většinou, když už to vypadalo na předjetí nějakého závodníka, model na rozvlněné hladině zaškobrtnul a přibližování začalo znova. Nakonec bezúspěšně a ve finále skončil na šestém místě.
Jako poslední jízda mistrovství bylo finále Mono 2, kde si Jakub zlepšil náladu. Do finále postupoval z prvního místa s náskokem dvou kol, to mu ve finále pomohlo jen k první volbě startovní pozice pro finálovou jízdu, a možná ještě větší nervozitě, která byla vidět i na tátovi Michalovi. Start se mu podařil a od začátku vedl, vykružoval také co nejtěsnější ovály s několika drobnými korekcemi. Za ním se zejména několikanásobný mistr světa Bart Van Geyt snažil ho dojet a před jednou zatáčkou předjet. Pro něj bohužel tak nešťastně, že najel na model Jakuba a odpadl o necelé půl kolo. Chvíli poté ho v dotírání na první místo nahradil Mark Scheren, ten se nepřiblížil na dotek, ale dvakrát se při snaze objet Jakuba vnějškem zasekl na jeho vlně a Jakuba také nakonec nepředjel. Jakub tedy dojel do cíle na první pozici start-cíl. Druhý Mark Scheren (byť měl mít kvůli předčasnému startu odečteno jedno kolo) a třetí Bart Van Geyt.
Ve většině seniorských kategoriích panuje velká vyrovnanost, kdy 50 % startovního pole má minimální rozdíly ve výsledném počtu kol, takže i další česká umístění, zejména dvě sedmá místa Lukáše Linharta v Mono 1, Zbyňka Fišera v Mono 2 a osmé místo Michala Kneyse v Mini Hydro byly jen kousek od finále, kde je pořadí zcela otevřené. Pro úplnost ještě umístění ostatních Mini Hydro Jan Slavík 15. místo, Hydro 1 Jan Laszlo 11. místo, Jakub Kneys 27. místo, Jaroslav Rezek 28. místo. Hydro 2 Michal Kneys 13. místo. Mini Mono Michal Kneys 9. místo, Jan Laszlo 17. místo, Jan Slavík 19. místo. Mono 1 Jaroslav Rezek 13. místo, Jan Laszlo 16. místo, Michal Kneys 18. místo, Zbyněk Fišer 26. místo.
Kromě MS sekce M bylo k mistrovství přilepeno MS začínající sekce E – Endurance, byť má tato sekce v názvu vytrvalost, vyhodnocuje se nejrychlejší letmé kolo. Tyto kategorie ne všichni modeláři přijali, takže účast v ní není tak početná. Některé kategorie ani nebyly obsazeny. V těchto kategoriích získal v Hydro 2 Michal Kneys 2. místo.
Takže na závěr MS sekce M s účastí asi 150 modelářů ze 17 zemí získala naše výprava dvě zlaté medaile a dvě stříbrné. K tomu pak ještě jednu stříbrnou z přidruženého MS sekce E. Jménem Svazu modelářů a KLoM ČR i svým děkuji všem zúčastněním za reprezentaci a účast ve všech rozjížďkách, byť již vzhledem k průběžným výsledkům nemohly vést k výraznějšímu úspěchu. U juniorů i jejich doprovodu a většinou i stavitelů závodních modelů. Pro většinu juniorů to bylo jejich první MS, doufám, že je zaujalo natolik, že se budou dále posouvat a zajímat i o stavbu a doladění modelů, aby se posunuli na úroveň ještě nedávných juniorů Jana Laszla a Jakuba Kneyse.
Děkuji i Michalu Kneysovi za převzetí zodpovědnosti za vedení týmu a účasti na všech vyjednáváních s vedením soutěže a vedením sekce M NAVIGA.
Stanislav Jakeš, předseda KLoM ČR
Dnes se objevila zpráva vedoucího sekce M: http://www.naviga.org/wp-content/uploads/2025/08/Section-leader-report-2025.pdf