Větrný 36. sraz MoNaKa v Písku

V sobotu 22. srpna jsme se s lodními modely opět sešli u Šarlatského rybníku v Písku. V pořadí 36. sraz doprovodila nejprve soutěž lodních maket bez stavebního hodnocení, a pak 2. soutěž plachetnic Footy v Čechách 2026.

Zatímco nejvzdálenější účastnící soutěže lodních maket dorazili z Pardubic, soutěž plachetnic Footy opět přilákala polské soutěžící. Tentokrát sice ve skromnějším počtu než na jaře, ale i to se cení. Vyrazit 400 km na několikahodinovou soutěž je obdivuhodné, proto jsme na ně rádi hodinu počkali. Stejně bychom nesoutěžili, jelikož přišla asi půlhodinová přeháňka.

Když během soutěžních jízd lodních maket foukal natolik silný vítr, že se osmý modelář neodvážil položit model na vodu, ještě jsme si dělali srandu, že odpoledne po odstartování první jízdy plachetnic vítr ustane. Jaké však bylo naše překvapení, když spíše sílil.

Proto ani nepřekvapí, že Jan Zeman svou novou, zatím nezajetou plachetnici po krátké chvíli ještě před soutěží vyndal z vody a jal se zapisovat průjezdy. Přiznám se, že při 11 startujících bych současně zapisovat i jezdit v takto silném větru nemohl. Maximální zaznamenaný náraz byl 11,4 m/s. Možná fouklo i více, ale to už stativ i s měřícím přístrojem letěl k zemi. Jisté však je, že dvouhodinový průměr rychlosti větru je 4,5 m/s, což je písecký rekord. Nutno podotknout, že se stihlo 10 soutěžních jízd, což na dvě hodiny není zase tak mnoho. Důvodem je jednoznačně to, že se vždy čekalo na dojezd posledních dvou, kteří se prali se silným větrem u první bójky, když ostatní již projížděli cílem.

Soutěž lodních maket ovládl Bedřich Boháč z Pardubic, následován Vojtou Kuchtou z Prahy a mirotickým Bohoušem Bubeníkem. Klání plachetnic ovládli Kamil a Jan Musiejkiewiczovi z Polska. Dělil je jen jeden bod. S větším odstupem na třetím místě skončil Bedřich Boháč. Sám jsem spokojený se svým čtvrtým místem. Pokud by nefoukal tak silný vítr, jistě bych takto dobře nedopadl nemaje 5 sad plachet jako jiní. 

Závěr

Děkuji všem, kteří do Písku dorazili. Hlavně pak Bohouši Bubeníkovi, který mi výrazně pomohl s přípravou. Po suchém létě v rybníce chybělo hodně vody. Při kontrole pár dní před akcí stálo molo částečně na suchu, a tak jsme již plánovali, že se dokovat nebude a že budeme všem lodní modely nosit do vody. Přestože díky nočnímu přívalovému dešti hladina o neuvěřitelných 20 cm stoupla, molo bylo více než půl metru nad vodou. A tak jsme po 4 letech odšroubovali nohy a spustili desku mola o něco níže. A odpoledne po soutěži zase vrátili zpátky.

Též děkuji Blatenské rybě za poskytnutí vodní plochy a městu Písek za přilehlou louku.
 

Za MoNaKo ladous