Jak cestovat s plachetnicí Footy (letadlem)?

Kategorie
,
Počet komentářů: 1
Jak cestovat s plachetnicí Footy (letadlem)?

V zimě, kdy ještě k tomu studenému počasí i ptáci chodí pěšky, vypadá jako provokace mluvit o vybavení k vodě, ale jaro se překulí a nastane shánění vybavení. Pokusím se popsat, jak jsem se popral s problémem já. Šlo sice o krátký pobyt u větší louže, ale pro jachtání s RC plachetnicí i jen v Česku, pokud není zrovna rybník „přes ulici”, se to příliš neliší.

Naše rodinná výprava na ostrov Zakyntos v Řecku s dopravou vzduchem byla kromě jiného spojena s limitem váhy zavazadel – 15 kg na kufr. Přesun se ale zdařil. Největší nervy byly z celního odbavení, které proběhlo v pohodě, ale pravděpodobně mezi celníky byl modelář. Výbava v kufru musela totiž vypadat na rentgenu docela podezřele, dráty, krabičky a jako třešnička na dortu vysílač, fixem vylepšený nápisem Attack II na stařičké, avšak spolehlivé Futabě z roku 1996 v pásmu 40 MHz (mimochodem, žádný problém s rušením jsem nezaznamenal).

Footy Žaba, i když je to mini loď, klame tělem a do kufru se ji podařilo vtěsnat tak akorát.

Plachtu jsem zabalil zvlášť mezi dva kartony, do kufru se vešla těsně z rohu do rohu.

Trup jsem všelijak obložil prádlem a ručníkem. Speciální úpravou prošel vysílač: přes kniply navléknutý kus desky polystyrenu zajištěný samolepicí páskou je stačil ochránit před vylomením. Akumulátory jsem ponechal ve vysílači, ale vypínač pro jistotu přelepil samolepicí páskou proti zapnutí. Akumulátor v lodi jsem ponechal a odpojil konektorem od instalace. Náhradní aku a drobné nářadí skončilo v plážových botkách a různě roztroušené mezi věcmi, částečně v igelitce. Všechno pokud možno obložené oblečením, aby to přežilo manipulaci na letišti. Lepidla jsem zabalil zvlášť do sáčku, a pro jistotu ještě neotevřená, aby při nižším atm. tlaku v nákladovém prostoru eroplánu nezpustošila obsah kufru. Co jsem vláčel sebou, pro každý případ i na složitější opravy, ukazuje fotka na podlaze ostrovního sídla:

  • samolepicí pásku od 3M Temflex (na www.gliding.cz) – používá se pro těsnění přechodů křídlo/trup velkých větroňů, nezanechává sliz lepidla a dokonale drží i ve slané vodě, dá se i několikrát opakovaně sloupnout a nalepit
  • běžnou izolační pásku PVC pro elektropráce, na případné „bastly” okolo nabíjedel a tak
  • kitařské lepidlo na polystyren (nebo podle materiálu trupu)
  • vteřiňák řídký od Pecka Modelář (spolehlivě drží i na polystyrenu)
  • mikropájku na 12 V, z GM electronic, zakončenou konektorem pro adaptér nabíjedla (odběr cca 1 A musí adaptér utáhnout), kousek trubičkového cínu, kousek kalafuny na pájení
  • náhradní přezku popruhu vysílače (černá věc na fotce pod pájkou)
  • křížový šroubovák (nebo podle použitých šroubů)
  • nůžky bytelnější konstrukce
  • odlamovací nůž
  • náhradní páku kormidla a inbus M3, co je v ní (obojí a i páku na lodi promazat silikonovou vazelínou pro rybáře), klíček na inbus
  • náhradní akumulátory
  • náhradní zdroj pro přijímač 4ks AA baterie, podle vysílače i pro něj (obvykle 8 ks)
  • jak se ukázalo, velice důležitá věc: sokl pro AA zakončený konektorem podle instalace pro případ, že bude potřeba použít AA baterie, nebo rezervní akumulátory
  • rezervní sadu akumulátorů do lodě, nabitou
  • adaptér pro nabíjení vysílače
  • adaptér pro nabíjedlo a ev. použití pájky, tedy 12 V/1 A
  • oba adaptéry nejlépe spínané pracující v rozsahu 100 až 230 V v síti – adaptér s trafem si neporadí s velkým podpětím a výsledkem mohou být nenabité akumulátory se všemi důsledky
  • nabíjedlo s raději delšími kablíky (1 až 2 m)
  • multimetr, používám D830D (s novou baterií) pro kontrolu a ev. opravy (utržený konektor apod.)
  • nouzový kabel s odpovídajícími konektory z akumulátoru do přijímače pro případ, že se poškodí vypínač (stalo se mi)
  • stojánek, pokud možno skládací ale hlavně stabilní, poslouží dobře u vody při přípravě, i při odložení lodi, nabíjení a opravách je k nezaplacení
  • k instalaci v lodi jen to, že vypínač podobně jako u vysílače v poloze vypnuto připojí akumulátory ke konektoru pro nabíjení instalovaném uvnitř trupu
  • přijímač uložený v igelitovém sáčku, kde vývody k servům, anténě a aku stáhneme gumičkou a uložíme co nejvýše nad dno, musí být samozřejmostí, zrovna jako pravidelná kontrola po ježdění a ev. vysušení
  • loď je samozřejmě zajetá doma v klidu, o dovolené pak jezdíme „s nohama na stole”, nabíjíme a čekáme na vítr
  • všechny systémy přezkoušíme doma v klidu a s plným vybavením dílny
  • zvlášť je dobré zkontrolovat stav kabelů a konektorů – častým používáním se cca po sezoně postupně odlomí a definitivně přeruší v nejhorší moment, vysazení RC soupravy na menší ploše je řešitelné, na moři ale může skončit ztrátou modelu
  • pokud se nám podaří spadnout i s vysílačem do vody (mě sestřelila vlna), pokud možno dojet ke břehu, vysílač okamžitě vypnout a následně vyjmout baterie, otevřít, rozebrat, vymýt destilkou nebo alespoň bublinkovou vodou a pomalu vysušit, nejlíp vypláchnout lihem (pohltí vodu) a nechat dokonale vyschnout (vyplatí se tudíž co nejjednodušší vysílač, v úvodu zmíněná starší Futaba je jen na zacvakávací montáž)
  • po návratu z podobné „ostrovní” výpravy ošetříme destilovanou vodou a následně lihem anténu vysílače, odstraníme zbytky soli (spolehlivě sežere šrouby pokud nejsou z nerezu), vyměníme vypínač (kontakty ve spojení se slanou vodou sežere neuvěřitelně rychle elektrolýza)

Je dobré si před odjezdem zjistit, jaké zásuvky a napětí v síti se na místě pobytu používají a podle toho se zařídit ještě před odletem.

Footy ovšem na dovolenou nemá chybu, dá se dobře složit (na to je potřeba myslet už při stavbě) a i v „tvrdém” počasí s vhodnou plachtou se s ní dá dobře vyřádit. Navíc, menším dětem připadá docela velká a tak se někdo může „chytit”.

Dobrý vítr do plachet přeje Mirek Filip.


Na začátek článku

Komentáře

Reakce J. Kubeše
ladous

Dostala se ke mně reakce J. Kubeše, kterou tímto vkládám:

Já jsem asi 14 roků působil na pracovišti RHS v Ruzyni, naší základní činností bylo vykládání a nakládání letadel, mám i určité zkušenosti s nadstandardní přepravou modelů, vícekrát jsem zajišťoval pro naše maketáře dozor při nakládání jejich objemných a relativně křehkých beden před odlety na MS, především do zámoří.

Především tedy : Nákladový prostor nemůže mít rozdílný tlak ani teplotu proti prostoru s cestujícími. Je to především z důvodu přepravy zvířat, domácími mazlíčky počínaje, ale vozí se vše. Od jednodenních kuřat z Tel Avivu do Prahy, přes laboratorní myši, až po tygra do jiné ZOO.

Druhá věc je však potřeba vhodného obalu, a způsoby zacházení se zásilkami. To v uvedeném článku nevidím nijak zdůrazněno. Provozní pracovníci nákladu jsou vedením leteckých přepravních firem (a to je na všech letištích světa) tlačeni k co nejrychlejšímu obratu letadla na zemi. To se ale nutně projevuje poměrně tvrdým a hrubým zacházením se zavazadly a nákladem. Pamatuji se, jak jsem jednou jezdil po ploše odbavovacích stojánek, a kolegové mi předávali po letišti roztroušené výškovky a zbytky křídel z nějakých uhlíkových RC větroňů.

Pro bezpečnou přepravu je tedy nutno použít dvě krabice vložené do sebe, a stěny mezi nimi vyplnit deskami polystyrenu. Zároveň nesmí z krabice vyčnívat žádná oka, provázky, zbytečná ucha a pod, hrozí totiž zachycení na přepravních pasech. Nejlepší pak je závěrečné přebalení celé krabice do potravinové folie. Stejně tak doporučuji zabalit ostatní zavazadla, s největší pravděpodobností zabráníte jejich vykradení. Případný zloděj si totiž "vybere" na pase další zavazadlo, které takto zajištěné není.

Sám jsem posílal takto balené stavebnice pokojových modelů do USA. Po zabalení jsem vždy krabici pak po podlaze doma kopal před sebou z obýváku do chodby a zpět. Pokud toto obal přežije, je zásilka vhodná k přepravě, s vědomím že dojde v pořádku.

Vladyka models

DSYS

MODELA PRAHA s.r.o.

Modely lodí

RCMania.cz = vše o modelářství

Licence Creative Commons

TOPlist

Odběr novinek e-mailem

The subscriber's email address.