Jak cestovat s plachetnicí Footy (letadlem)?

V zimě, kdy ještě k tomu studenému počasí i ptáci chodí pěšky, vypadá jako provokace mluvit o vybavení k vodě, ale jaro se překulí a nastane shánění vybavení. Pokusím se popsat, jak jsem se popral s problémem já. Šlo sice o krátký pobyt u větší louže, ale pro jachtání s RC plachetnicí i jen v Česku, pokud není zrovna rybník „přes ulici”, se to příliš neliší.

Naše rodinná výprava na ostrov Zakyntos v Řecku s dopravou vzduchem byla kromě jiného spojena s limitem váhy zavazadel – 15 kg na kufr. Přesun se ale zdařil. Největší nervy byly z celního odbavení, které proběhlo v pohodě, ale pravděpodobně mezi celníky byl modelář. Výbava v kufru musela totiž vypadat na rentgenu docela podezřele, dráty, krabičky a jako třešnička na dortu vysílač, fixem vylepšený nápisem Attack II na stařičké, avšak spolehlivé Futabě z roku 1996 v pásmu 40 MHz (mimochodem, žádný problém s rušením jsem nezaznamenal).

Footy Žaba, i když je to mini loď, klame tělem a do kufru se ji podařilo vtěsnat tak akorát.

Plachtu jsem zabalil zvlášť mezi dva kartony, do kufru se vešla těsně z rohu do rohu.

Trup jsem všelijak obložil prádlem a ručníkem. Speciální úpravou prošel vysílač: přes kniply navléknutý kus desky polystyrenu zajištěný samolepicí páskou je stačil ochránit před vylomením. Akumulátory jsem ponechal ve vysílači, ale vypínač pro jistotu přelepil samolepicí páskou proti zapnutí. Akumulátor v lodi jsem ponechal a odpojil konektorem od instalace. Náhradní aku a drobné nářadí skončilo v plážových botkách a různě roztroušené mezi věcmi, částečně v igelitce. Všechno pokud možno obložené oblečením, aby to přežilo manipulaci na letišti. Lepidla jsem zabalil zvlášť do sáčku, a pro jistotu ještě neotevřená, aby při nižším atm. tlaku v nákladovém prostoru eroplánu nezpustošila obsah kufru. Co jsem vláčel sebou, pro každý případ i na složitější opravy, ukazuje fotka na podlaze ostrovního sídla:

• samolepicí pásku od 3M Temflex (na www.gliding.cz) – používá se pro těsnění přechodů křídlo/trup velkých větroňů, nezanechává sliz lepidla a dokonale drží i ve slané vodě, dá se i několikrát opakovaně sloupnout a nalepit
• běžnou izolační pásku PVC pro elektropráce, na případné „bastly” okolo nabíjedel a tak
• kitařské lepidlo na polystyren (nebo podle materiálu trupu)
• vteřiňák řídký od Pecka Modelář (spolehlivě drží i na polystyrenu)
• mikropájku na 12 V, z GM electronic, zakončenou konektorem pro adaptér nabíjedla (odběr cca 1 A musí adaptér utáhnout), kousek trubičkového cínu, kousek kalafuny na pájení
• náhradní přezku popruhu vysílače (černá věc na fotce pod pájkou)
• křížový šroubovák (nebo podle použitých šroubů)
• nůžky bytelnější konstrukce
• odlamovací nůž
• náhradní páku kormidla a inbus M3, co je v ní (obojí a i páku na lodi promazat silikonovou vazelínou pro rybáře), klíček na inbus
• náhradní akumulátory
• náhradní zdroj pro přijímač 4ks AA baterie, podle vysílače i pro něj (obvykle 8 ks)
• jak se ukázalo, velice důležitá věc: sokl pro AA zakončený konektorem podle instalace pro případ, že bude potřeba použít AA baterie, nebo rezervní akumulátory
• rezervní sadu akumulátorů do lodě, nabitou
• adaptér pro nabíjení vysílače
• adaptér pro nabíjedlo a ev. použití pájky, tedy 12 V/1 A
• oba adaptéry nejlépe spínané pracující v rozsahu 100 až 230 V v síti – adaptér s trafem si neporadí s velkým podpětím a výsledkem mohou být nenabité akumulátory se všemi důsledky
• nabíjedlo s raději delšími kablíky (1 až 2 m)
• multimetr, používám D830D (s novou baterií) pro kontrolu a ev. opravy (utržený konektor apod.)
• nouzový kabel s odpovídajícími konektory z akumulátoru do přijímače pro případ, že se poškodí vypínač (stalo se mi)
• stojánek, pokud možno skládací ale hlavně stabilní, poslouží dobře u vody při přípravě, i při odložení lodi, nabíjení a opravách je k nezaplacení
• k instalaci v lodi jen to, že vypínač podobně jako u vysílače v poloze vypnuto připojí akumulátory ke konektoru pro nabíjení instalovaném uvnitř trupu
• přijímač uložený v igelitovém sáčku, kde vývody k servům, anténě a aku stáhneme gumičkou a uložíme co nejvýše nad dno, musí být samozřejmostí, zrovna jako pravidelná kontrola po ježdění a ev. vysušení
• loď je samozřejmě zajetá doma v klidu, o dovolené pak jezdíme „s nohama na stole”, nabíjíme a čekáme na vítr
  
• všechny systémy přezkoušíme doma v klidu a s plným vybavením dílny
• zvlášť je dobré zkontrolovat stav kabelů a konektorů – častým používáním se cca po sezoně postupně odlomí a definitivně přeruší v nejhorší moment, vysazení RC soupravy na menší ploše je řešitelné, na moři ale může skončit ztrátou modelu
• pokud se nám podaří spadnout i s vysílačem do vody (mě sestřelila vlna), pokud možno dojet ke břehu, vysílač okamžitě vypnout a následně vyjmout baterie, otevřít, rozebrat, vymýt destilkou nebo alespoň bublinkovou vodou a pomalu vysušit, nejlíp vypláchnout lihem (pohltí vodu) a nechat dokonale vyschnout (vyplatí se tudíž co nejjednodušší vysílač, v úvodu zmíněná starší Futaba je jen na zacvakávací montáž)
• po návratu z podobné „ostrovní” výpravy ošetříme destilovanou vodou a následně lihem anténu vysílače, odstraníme zbytky soli (spolehlivě sežere šrouby pokud nejsou z nerezu), vyměníme vypínač (kontakty ve spojení se slanou vodou sežere neuvěřitelně rychle elektrolýza)

Je dobré si před odjezdem zjistit, jaké zásuvky a napětí v síti se na místě pobytu používají a podle toho se zařídit ještě před odletem.

Footy ovšem na dovolenou nemá chybu, dá se dobře složit (na to je potřeba myslet už při stavbě) a i v „tvrdém” počasí s vhodnou plachtou se s ní dá dobře vyřádit. Navíc, menším dětem připadá docela velká a tak se někdo může „chytit”.

Dobrý vítr do plachet přeje Mirek Filip.