Už je to více než rok, co jsem se odhodlal do stavby japonského křižníku IJN Mogami. Poprvé mě napadlo postavit si „větší” válečnou loď po tom, co jsem se v Praze na Lužinách v roce 2014 vyskytnul u námořní bitvy spolku Midway, nicméně ještě dlouho potom zůstalo jen u myšlenky.
Změna přišla až v roce 2015, kdy jsem se dostal k PC hře World of Warships, kde došlo k jasnému výběru plavidla IJN Mogami, která mě zaujalo svým vzhledem a hlavně 5 dělovými věžemi s celkem 15 děly ráže 155 mm (později přezbrojena na 10x 203 mm). Potom došlo k objednání plánů a shánění podkladů a materiálu.
![]()
Předloha
Jedná se o japonský křižník postavený v roce 1934, původně stavěný jako lehký, později přezbrojený (1939) a zařazený mezi těžké křižníky. Během 2. světové války podporoval japonský postup v jihozápadním Tichomoří. Během bitvy o Midway byl těžce poškozen a následně přestavěn na hybridní letadlový křižník. 25. října 1944 byla Mogami potopena během bitvy v průlivu Surigao.
![]()
Model
Samotná stavba započala o vánočních svátcích roku 2016 vytištěním žebrorysek a založením kostry trupu. Kostra trupu při své celkové délce 170 cm je tvořena 21 překližkovými žebry a smrkovými nosníky 10x10. Poté byl trup oplaňkován balzou (konkrétně plaňkami 3x10) a následné olaminován, tmelen, broušen, tmelen, broušen...
K prvnímu spuštění samotného trupu na vodu došlo na začátku léta, a to již s nainstalovanými motory (konkrétně se jedná o 4 ks Speed 400) a funkčním kormidlem - jen bylo třeba dovážit 4 kg olověných broků.
Po zjištění, že loď skutečně plave, jsem se mohl pustit do nástaveb, děl a detailů. Ač nerad, musím přiznat, že spoustu dílů jsem si vytiskl na 3D tiskárně, což mi například u výroby komína ušetřilo hodně času a nervů. Dál stojí za zmínku například cca 280 okének.
Co se funkčních prvků týká, funkční je samozřejmě pohon, kormidla, po domácku vyrobený kouřový generátor a dále pak pohyb pěti dělových věží (každá věž se otáčí a zároveň funguje i náklon hlavní). Pro pohyb dělových věží bylo nutné upravit serva, na kterých věže přímo sedí (konkrétně přidat předřadné odpory tak, aby se otáčení ze standardních 120° zvedlo alespoň na 180° a zároveň otočit chod zadních dvou. Dále je v lodi zabudovaný LED pás tak, aby světlo prosvítalo již zmíněnými okénky.
Ač od začátku stavby loď nebyla plánovaná jako maketa či soutěžní model (váleční nadšenci jistě najdou spoustu nesrovnalostí a nepřesností), nejvíce času stavby jsem strávil na nástavbách, doplňcích a detailech, u kterých by se mohlo zdát, že se s nimi lze zabývat donekonečna. Přesto nadešel den, kdy jsem se rozhodl, že jich je tam tak akorát a proto se s vámi mohu podělit alespoň o pár fotek ze stavby a několik fotek hotového modelu.
|
Fotogalerie - celá Foto: Vojta Tomek © 2018 |
|
Videosnímek (Vojtěch Tomek © 2018) 23 s na serveru YouTube |
Jedním slovem paráda. Přesně dle mého vkusu. Moje oblíbené téma (WW2 Pacifik), klasická stavba (na střídmém použití 3D tisku není nic špatného) i pojetí. Ortodoxní maketáři by možná nějaké nedostatky našli, ale mě se model takto líbí, detaily akorát a též vyznávám konstrukční filozofii, že snaha o 100% věrnost nemá u plovoucího modelu smysl a raději ho oživit dalšími funkcemi.
Dotaz na závěr. Z uvedené délky trupu je zřejmé použití nezaokrouhleného měřítka. Z jakého důvodu nebylo použito třeba 1:150 nebo 1:100, zřejmě nějaké praktické limity?
Děkuji za pochvalu.
měřítko bylo takovým kompromisem. Přesně vychází na 1:118, což se již blíží vlakovému TT (1:120) - tušil jsem že seženu alespoň nějaké panáčky. chtěl jsem ji samozřejmě postavit co největší ale větší (1:100 - tj cca 2m) bych do auta již nedostal a takhle se vleze "tak tak" a o menší jsem ani neuvažoval.
Už rozumím, dostupné figurky námořníků jsou významný argument. Toto jsem zatím nikdy neřešil a preferuji co nejvíce "kulatá" měřítka z důvodu snadného přepočtu. Další už je jasné. Časem se také chystám na něco velkého a rovněž mám omezující kritérium, aby se model dal naložit dovniř auta. Dále hmotnost, aby pro manipulaci stačila jedna osoba. Bohužel nemám pro testování k dispozici zahradní bazének, tedy jsem omezen délkou vany (150 cm).
Ještě bych se chtěl dotázat na pohon dělových věží (viděl jsem video). To je pod každou z pěti věží jedno servo a všechna jsou spojena dohromady a ovládána na jednom kanálu?
Přesně tak, každá věž sedí na na jednom servu, u všech serv jsou přidány předřadné odpory pro zvětšení úhlu otáčení a zadní serva jsou přepolované aby se otačela na stejnou stranu lodi jako přední.
Jasně, asi nejsnazší řešení. Rychlost a plynulost otáčení však závisí na citu při hýbání s ovladačem na vysílači. Určitě by šlo vyřešit sofistikovaněji, ale i takto dobré a lepší než nic. Co střelba z děl, ta už v plánu není? Vím, znamená to řadu dalších komplikací a vyšší level náročnosti. Sám to nosím v hlavě řadu let, ale ještě jsem se k realizaci nedostal. Snad na to časem konečně dojde.