Japonský křižník IJN Mogami

Kategorie
,
Počet komentářů: 5
Japonský křižník IJN Mogami

Už je to více než rok, co jsem se odhodlal do stavby japonského křižníku IJN Mogami. Poprvé mě napadlo postavit si „větší” válečnou loď po tom, co jsem se v Praze na Lužinách v roce 2014 vyskytnul u námořní bitvy spolku Midway, nicméně ještě dlouho potom zůstalo jen u myšlenky.

Změna přišla až v roce 2015, kdy jsem se dostal k PC hře World of Warships, kde došlo k jasnému výběru plavidla IJN Mogami, která mě zaujalo svým vzhledem a hlavně 5 dělovými věžemi s celkem 15 děly ráže 155 mm (později přezbrojena na 10x 203 mm). Potom došlo k objednání plánů a shánění podkladů a materiálu.


Předloha

Jedná se o japonský křižník postavený v roce 1934, původně stavěný jako lehký, později přezbrojený (1939) a zařazený mezi těžké křižníky. Během 2. světové války podporoval japonský postup v jihozápadním Tichomoří. Během bitvy o Midway byl těžce poškozen a následně přestavěn na hybridní letadlový křižník. 25. října 1944 byla Mogami potopena během bitvy v průlivu Surigao.


Model

Samotná stavba započala o vánočních svátcích roku 2016 vytištěním žebrorysek a založením kostry trupu. Kostra trupu při své celkové délce 170 cm je tvořena 21 překližkovými žebry a smrkovými nosníky 10x10. Poté byl trup oplaňkován balzou (konkrétně plaňkami 3x10) a následné olaminován, tmelen, broušen, tmelen, broušen...

K prvnímu spuštění samotného trupu na vodu došlo na začátku léta, a to již s nainstalovanými motory (konkrétně se jedná o 4 ks Speed 400) a funkčním kormidlem - jen bylo třeba dovážit 4 kg olověných broků.

Po zjištění, že loď skutečně plave, jsem se mohl pustit do nástaveb, děl a detailů. Ač nerad, musím přiznat, že spoustu dílů jsem si vytiskl na 3D tiskárně, což mi například u výroby komína ušetřilo hodně času a nervů. Dál stojí za zmínku například cca 280 okének.

Co se funkčních prvků týká, funkční je samozřejmě pohon, kormidla, po domácku vyrobený kouřový generátor a dále pak pohyb pěti dělových věží (každá věž se otáčí a zároveň funguje i náklon hlavní). Pro pohyb dělových věží bylo nutné upravit serva, na kterých věže přímo sedí (konkrétně přidat předřadné odpory tak, aby se otáčení ze standardních 120° zvedlo alespoň na 180° a zároveň otočit chod zadních dvou. Dále je v lodi zabudovaný LED pás tak, aby světlo prosvítalo již zmíněnými okénky.

Ač od začátku stavby loď nebyla plánovaná jako maketa či soutěžní model (váleční nadšenci jistě najdou spoustu nesrovnalostí a nepřesností), nejvíce času stavby jsem strávil na nástavbách, doplňcích a detailech, u kterých by se mohlo zdát, že se s nimi lze zabývat donekonečna. Přesto nadešel den, kdy jsem se rozhodl, že jich je tam tak akorát a proto se s vámi mohu podělit alespoň o pár fotek ze stavby a několik fotek hotového modelu.



Fotogalerie


Fotogalerie
- celá

Foto: Vojta Tomek © 2018



Videosnímek


Videosnímek (Vojtěch Tomek © 2018)



23 s na serveru YouTube

Vojta Tomek

Na začátek článku

Komentáře

PetrP

Jedním slovem paráda. Přesně dle mého vkusu. Moje oblíbené téma (WW2 Pacifik), klasická stavba (na střídmém použití 3D tisku není nic špatného) i pojetí. Ortodoxní maketáři by možná nějaké nedostatky našli, ale mě se model takto líbí, detaily akorát a též vyznávám konstrukční filozofii, že snaha o 100% věrnost nemá u plovoucího modelu smysl a raději ho oživit dalšími funkcemi.



Dotaz na závěr. Z uvedené délky trupu je zřejmé použití nezaokrouhleného měřítka. Z jakého důvodu nebylo použito třeba 1:150 nebo 1:100, zřejmě nějaké praktické limity?

Re:
Vojta Tomek

Děkuji za pochvalu.



měřítko bylo takovým kompromisem. Přesně vychází na 1:118, což se již blíží vlakovému TT (1:120) - tušil jsem že seženu alespoň nějaké panáčky. chtěl jsem ji samozřejmě postavit co největší ale větší (1:100 - tj cca 2m) bych do auta již nedostal a takhle se vleze "tak tak" a o menší jsem ani neuvažoval.

Re: Re:
PetrP

Už rozumím, dostupné figurky námořníků jsou významný argument. Toto jsem zatím nikdy neřešil a preferuji co nejvíce "kulatá" měřítka z důvodu snadného přepočtu. Další už je jasné. Časem se také chystám na něco velkého a rovněž mám omezující kritérium, aby se model dal naložit dovniř auta. Dále hmotnost, aby pro manipulaci stačila jedna osoba. Bohužel nemám pro testování k dispozici zahradní bazének, tedy jsem omezen délkou vany (150 cm).



Ještě bych se chtěl dotázat na pohon dělových věží (viděl jsem video). To je pod každou z pěti věží jedno servo a všechna jsou spojena dohromady a ovládána na jednom kanálu?

Re: Re: Re:
Vojtěch Tomek

Přesně tak, každá věž sedí na na jednom servu, u všech serv jsou přidány předřadné odpory pro zvětšení úhlu otáčení a zadní serva jsou přepolované aby se otačela na stejnou stranu lodi jako přední.

Re: Re: Re: Re:
PetrP

Jasně, asi nejsnazší řešení. Rychlost a plynulost otáčení však závisí na citu při hýbání s ovladačem na vysílači. Určitě by šlo vyřešit sofistikovaněji, ale i takto dobré a lepší než nic. Co střelba z děl, ta už v plánu není? Vím, znamená to řadu dalších komplikací a vyšší level náročnosti. Sám to nosím v hlavě řadu let, ale ještě jsem se k realizaci nedostal. Snad na to časem konečně dojde.

Vladyka models

DSYS

MODELA PRAHA s.r.o.

Modely lodí

RCMania.cz = vše o modelářství

Licence Creative Commons

TOPlist

Odběr novinek e-mailem

The subscriber's email address.