Košík, Pirna a Velké Dářko - 777 kilometrů za lodními modely

Kategorie
,
Počet komentářů: 13
Košík, Pirna a Velké Dářko - 777 kilometrů za lodními modely

Pro lodního modeláře bývá léto vesměs časem zahálení, kdy se žádná soutěž nekoná a kempy jsou obsazené běžnými rekreanty. Poslední dobou se však daří tuto okurkovou sezónu nějakým způsobem narušit. K tradičním akcím Klubu NAMOLO! patří již šest let noční jízdy lodních modelů. I letos padla volba na první srpnovou středu, takže kdo si již zvykl, tak ví, že po houkání sirén v poledne má nejvyšší čas začít chystat lodě na večerní jízdy na Košíku.

Sám jsem to měl s přípravou trošku složitější, neb jsem si vymínil, že se podívám i na to MS lodních maket v Pirně. Z původního plánu jet tam ve středu sešlo, jelikož jsem na poslední chvíli zjistil, že je tam zrovna celodenní pauza. Logická volba tedy padla až na čtvrtek, abych nemusel jet z Košíku zbytečně domů. Na pátek jsem si nechal návštěvu plachetnic na Velkém Dářku, ale vezměme to popořádku.


Noční Košík – středa 5. srpna 2009 od 19:00 h


Kolíčky

Nějakým nedopatřením jsem měl u Springera přibalenou kolíčkovou tabuli a jelikož jsem přišel před Kebou, tak se používala. Po vybalení doma jsem zjistil, že se sešlo o něco méně kolíčků – chybějí kanály 84 a 4. Netvrdím, že k jejich ztrátě nedošlo jindy a jinak, ale je možné, že někdo po návratu z Košíku kolíček u sebe našel. Nálezce očekávám 29. srpna v Písku na Šarláku.

Vybaven Springerem, jenž je mým doposud jediným osvětleným modelem, jsem v odpoledních hodinách vyrazil se značným časovým předstihem, abych na místo činu dojel o něco dříve. Nakonec jsem tam tak brzo nedorazil, takže už u vody bylo celkem živo. K mému překvapení tam však bylo více diváků, než modelářů. Každoročně se opakovalo to, že všichni v podstatě jezdili ještě za světla a s nastupující tmou hladina řídla, až jsem kolem desáté vyklidil pole i já – jako poslední! Nicméně deset osvětlených lodí na vodě naráz bylo (i jedna plachetnice), takže docela úspěch. Ještě jsme si krátce popovídali u aut a vyrazili jsme. K našemu překvapení se nám do cesty postavila místní městská policie a jala se vyšetřovat, cože to tam provozujeme. Nevím, zda jsme se o tuto nezvanou návštěvu zasloužili tím, jak Keba krásně střílel rachejtle z vody, či za to mohly nálety přítomného leteckého modelu. Už to asi nezjistíme, nicméně určitě za to mohla nějaká malichernost, jak bývá zvykem.











Keba s Meskalerem předváděl pyrotechnické efekty, ale nějak mu to zlobilo. RomanT sice vypadá, že ovládá osvícenou plachetnici, ale je to jen momentka, protože není jeho.



MS Pirna – pátek 31. července až 8. srpna 2009

Do Pirny jsme se vydali ve čtvrtek 6. srpna kolem sedmé ráno z Bohnic s Dadou, abychom o pár kilometrů dál naložili Tomáše Blahůtku. Cesta ubíhala po D8 hladce, ale preventivně jsme to vzali oklikou přes Petrovice, abychom se vyhnuli německé dálnici. Po překročení hraniční čáry šla k mému úžasu kvalita povrchu silnice rapidně dolů, nic to ale nebránilo německé policii k tomu, aby nás zastavila na prvním možném místě. Prý šlo o pasovou kontrolu, ale trvalo jim to přes čtvrt hodiny, než si nás prověřili. Kdyby ty kontroly dělali rovnou na hranicích, tak by to snad bylo lepší. Myslím.










Ivan Hořejší to právě vyndal z vody a druhý snímek pak ukazuje strojovnu parníku Canny.


Po půl desáté jsme dorazili do Pirny, leč na blbé parkoviště, takže jsme museli rybník objet z druhé strany a následně ho obejít na stranu startovišť. Když jsme v deset konečně dorazili podívat se na parníky, tak nás tam čekal jen Ivan Hořejší. Soutěžní jízdy totiž právě skončily. Ještě jsme stihli nafotit neuklizené parníky a vydali jsme se o kousek dál, kde právě odpočívaly všelijaké makety.




Jenže na vodě se nic moc nedělo, tak jsme se vydali okouknout přítomné stánky s modelářským sortimentem. Bohužel je to všude stejné, takže i na nejprestižnější soutěži lodních modelářů se dalo sehnat sotva pár stavebnic lodí, jinak jednomu stánku dominovaly hydroplány a druhý snad měl jen samý sortiment pro letce. O kousek dál stál stan, kam asi modeláři odkládají své modely, ale jelikož se u vody už chystaly plachetnice, tak zel prázdnotou.










Jízda plachetnic NSS-B


Co bych na celé akci pochválil, bylo to, že po nás nechtěli žádný vstup. V Borovanech v roce 2005 se, tuším, platilo 50 korun. Pokud se k tomu přidá skutečnost, že k dispozici byl i stánek s vodou zcela zdarma, tak už to k dokonalosti nemá moc daleko. Snad až na ten časový harmonogram, který se jak před, tak i v průběhu mistrovství zásadně měnil. Naštěstí jsem se tam nejel dívat jen na parníky, ale i na plachetnice. Ty pro mě byly trochu zklamáním, jelikož v NSS-A startovalo množství velmi podobných plachetnic a ani v NSS-B se oproti Duchcovu žádné velké překvapení nekonalo.











Plachetnice Johann Moritz nejela převratnou rychlostí, ovšem po každém manévru u&nbspbójky následoval mohutný potlesk.


Nešťastnou náhodou jsem se stal svědkem incidentu, kdy jeden náš reprezentant (kterého z úcty nejmenuji) v zápalu soutěžního boje zakopl o stojánek jedné plachetnice a v poslední chvilce zachránil vysílač od pádu do písku, který tam všude byl. Asi tedy nějaký písek nabral, ale nebylo ho mnoho. V afektu stojánek odkopl a šel dál. Jenže po chvilce, kdy už asi byla situace v boji u bójky minulosti, se na místo vrátil a stojánek rozšlapal. A další stojánky po uklidnění už jen o metr popostrčil, protože jich tam byla celá řada a opravdu mohly překážet. Nicméně je to taková malá mezinárodní ostuda a jde mi na mysl, zda jsou tituly z mistrovství světa opravdu tak prestižní, aby mělo smysl se kvůli ztrátě pár sekund tak rozčilovat. Sice později následovala omluva, ale i tak… Jednat se o nějaký jiný sport, tak pro podobné chování musí následovat diskvalifikace jedince, ne-li celého národního týmu










Roztahané závodní pole NSS-B a plachetnice Solanla





Po plachetnicích následovaly společné manévry skupin F6, jenže se příprava nějak vlekla, takže jsem se po vzoru jiných došel na opačnou stranu rybníka vykoupat, protože tam je přírodní koupaliště s vodotryskem a rozpálenou písečnou pláží. Krásně jsem z vody sledoval, zda se už na protilehlém břehu něco děje, a po patnácti minutách jsem vyrazil. Dada si od Ivana Hořejšího půjčil VIP kartu, která umožňovala vstup do VIP zóny kolem břehu. Když jsem tam Dadu viděl, tak jsem se tam hned nahrnul také oděn jen v plavkách s báglem na zádech. Pokud by došlo ke kontrole, tak bych zaprvé dělal, že německy nerozumím, což by mi nedalo moc práce, a zadruhé bych začal marně hledat VIP kartu uvnitř báglu.










NSS-A jdou na vodu a o chvíli později vesele krouží.


Při jízdě plachetnic bylo diváků málo a všichni se lehce narvali do depa, jenže nyní dorazili snad všichni z kempu, jelikož nikde jinde se na vodě už nic nedělo a společné manévry F6 jsou divácky dost atraktivní. Netrvalo dlouho a nahrnulo se to tam stejně všechno. Naštěstí jsem uhájil pozici v přední linii alespoň na pyrotechnicky velmi povedené vylodění francouzského týmu, takže jsem byl hned za Jirkou Kreiselem, který vše natáčel. Při vědomí tohoto faktu jsem ze stejného místa pouze fotografoval, takže videa snad budou na minisail.cz
. Z ostatních manévrů F6 jsem toho nafotil nemnoho, jelikož se odehrávaly poblíž mola. Pokud se na molu sejde deset modelářů a pár rozhodčích, tak už přes ně nic vidět není.










Při manévru vylodění nebyla o pyrotechnické efekty nouze, ale už to chce mít s sebou pyrotechnika a nějakého toho „diktátora“ povelů.



Přejezd

Kolem páté hodiny jsme nasedli do auta, které naštěstí stálo celé odpoledne ve stínu a vydali jsme se na cestu do Prahy. Na radu Bambinota i jiných jsme to vzali i v Německu po dálnici a šlo to. Někdy po sedmé jsem přibrzdil v Letňanech u metra, vyložil spolucestující a uháněl si to na Vysočinu. Jelikož jsem jen prostý smrtelník, tak jsem se zastavil na večeři. Z lenosti a zvědavosti jsem zvolil nákupní centrum v Chodově s vidinou rychlého nákupu a nějakého ještě rychlejšího fastfoodu. Nic „lepšího“ jsem si nemohl ve čtvrtek v půl osmé večer vymyslet. Nákup se změnil ve sprint, kdy jsem přes celý supermarket viděl požadovaný artikl, leč regál byl snad 100 metrů daleko… Další věci jsem zapomněl při vidině těch vzdáleností koupit úplně. Hned u pokladen jsem si všiml šipky k restauraci, jenže ještě patnáct minut mi trvalo, než jsem objevil další šipku. Nakonec jsem celý propocený v půl deváté dostal teplé jídlo, po jehož snězení následovala další kovbojka – trefit k autu. Na parkovišti v podzemních nadzemních garážích jsem si sice zapamatoval řadu, leč už mi nějak uniklo patro. A jak jsem šel od auta na volné prostranství, a poté po pár schodech do onoho nákupního lunaparku, tak jsem si samozřejmě patro přečetl až vevnitř. Při návratu jsem sice vylezl ze správných dveří, ale už jsem nesešel z těch schodů. No tragédie. Alespoň snad starším ročníkům zvednu sebevědomí, že je na tom někdo ještě hůře s pamětí – já.










Tančík také po vylodění vystřelil a vedle už&nbspje dobojováno - následuje jen aplaus.


V devět sedám do auta, litry v nádrži mizí a mizí a vím na beton, že zase někde kolem Velkého Dářka budu shánět benzinku. Jednu jsem minul ve Žďáru nad Sázavou, ale zdála se mi drahá. Tak jsem zvolil jinou, ale v té zase momentálně neměli benzín. Tak jsem jel zase do té první, drahé, kde jsem něco málo na dojetí domů natankoval, abych na výpadovce k Velkému Dářku našel jednu o 2 koruny levnější. Nu což, je jedenáct večer a nejvyšší čas někde zaparkovat. Budíka si nedávám, protože za nějakých 24 hodin potřebuji dojet domů.


NSS Velké Dářko – čtvrtek 6. sprna až neděle 9. srpna 2009

Ráno kolem deváté přijíždím k místnímu yachtclubu a jdu pozdravit přítomné. Na místě jsem hned pokárán, proč nevezu plachetnici, ale opravdu to nešlo. Je pátek dopoledne, takže na start nastupují jen 4 modely: Spray (Šurda), Thalassa (K. Egrt), Illbruck (J. Pešek) a Phantom (duke). Odpoledne dorazil ještě Jindra Culek s Reinke-13M, takže na vodě bylo při soutěži plachetnic pět. Jízdu by suverénně vyhrál Illbruck, jenže vystartoval až později pro nějakou závadu. Proto Spraye předjel jen o kolo. Řada místních z toho měla zábavu, takže účel přátelské soutěže byl splněn. Večer pak dorazil Tujano a Pepa Mrákota, takže sobota byla určitě zajímavější, leč už jsem nemohl být u toho.










Ostatní dění na vodě sice trochu soutěžící rozptyluje, ale hned je to zajímavější pohled.


V pátek v deset večer jsem se tedy vydal na cestu domů. Přibližně v polovině cesty, symbolických 700 km od vyjetí z domova a 77 km od domova jsem na Felicii zaznamenal poruchu a bylo po ptákách. Naši pro mě sice dojeli a odtáhli, ale do postele jsem ulehl až ve čtyři ráno, takže sbohem rannímu včasnému vstávání kvůli další modelářské akci, ale o tom zase někdy příště.










Phantom potřebuje lépe utěsnit palubu a zvětšit kormidlo, ovšem Šurdův Spray jezdí jak z praku.



Další reportáže o stejných akcích:

Barrakuda.cz - Noční Košík

Barrakuda.cz - MS Pirna

minisail.cz - MS Pirna

Barrakuda.cz - Velké Dářko


Další fotogalerie:

ladous - Noční Košík

ladous - MS Pirna DS

ladous - MS Pirna NSS

ladous - MS Pirna F6

ladous - MS Pirna ostatní

ladous - Velké Dářko NSS


Tomáš Blahůtka - MS Pirna

František Chmelka - MS Pirna



Obrázková galerie


Obrázková galerie - Noční Košík


Foto: ladous © 2009





Obrázková galerie


Obrázková galerie - MS Pirna


Foto: Dada © 2009





Obrázková galerie


Obrázková galerie - MS Pirna


Foto: ladous © 2009





Obrázková galerie


Obrázková galerie - Velké Dářko


Foto: ladous © 2009



Videosnímek


Videosnímek
(ladous © 2009)


178 s na serveru YouTube

Pro MoNaKo ladous


Na začátek článku

Komentáře

Dík
RomanT

dík za pěkný tříčlánek......si snad na mladý kolena postavím plachetnici........

Re: Dík
ladous

Oproti letadlu u ní nebudeš muset hledat lipolky po poli a v kopřivách ;-).

rt

Pro vysvětlení- nebyl to 3článek ale 2článek, nebyly to lipol ale lion, a skutečně leží někde v louce........vypadly za letu......jinak ještě jednou klobou dolů a dík za obětavce typu Ladous....:-)

zdravim modelarske cestovatele!
Ivan parnikar

Ahoj vsem, ale cestovatelum zvlast!

Bylo moc mily potkat znamy tvare z Namola az v Pirne. Jinak kdo by se chtel kouknout na parniky v Pirne, tak na youtube jsem povesil kratky film. Odkaz je (http://www.youtube.com/watch?v=HddQTD_thaI)

Ivan

p.s. Chystate se nekdo do Jablonce?

Re: zdravim modelarske cestovatele!
ladous

Ahoj,

díky za video. Do Jablonce se nechystám - sice už auto zase jezdí, což přišlo na 6000,-, ale příští pondělí mám státnice a navíc Jablonec už mám trochu z ruky (z Písku je jen o 35 km blíž než Pirna).

Pirna a Jablonec
Keba

Do Pirny jsme se chytali s Monikou. Do Jablonce jsem se chtěl taky zajet podívat...bohužel jako to bývá, člověk plánuje aby to někdo jiný změnil. :-( Snad až dobudujeme zahradu to bude příští rok lepší a konečně se někam na modelářskou akci podíváme.

Re: Pirna a Jablonec
ladous

Až letos dobuduješ zahradu, tak se o ní budeš muset příští rok začít starat - sekání trávy, ničení plevele, sklizeň...

Kolíček č.84
Jindra Culek

Zdravím. Jen dávám vědět, že ten kolíček z "Košíku" jsem si na své vysílačce odnesl nedopatřením já! Ale to jen proto, že cedule ve tmě sama zmizela a já nevěděl kdo jí vzal :o)

(co nejdříve ho nepoškozený vrátím!)

Re: Kolíček č.84
ladous

No jo, jak jsme končili, tak jsem potmě a potichu rychle sbalil ceduli, abych jí tam náhodou nezapomněl ;-).



Si ho nech připnutý na vysílači a 29. srpna zavítej do Písku - zvu samozřejmě i ostatní modeláře.

Borek Dvorak

Nicitelem stojanku v Pirne jsem byl ja. Neni ovsem pravda, ze jsem jej rozslapal, pouze jsem jej odkopl stranou, a on to nevydrzel.



Prestoze to samozrejme nebylo spavne jednani, asi bych to ve srovnatelne situaci udelal znovu. V prostoru pro zavodniky nemaji stojanky co delat, stejne jako divaci a nekompetentni rozhodci. To je ale tema na dlouhou diskuzi, pro kterou tady asi neni to spravne misto.

Re: Omluva
ladous

Promiň, že jsem to špatně popsal. Stalo se to tak rychle, že jsem zaregistroval hlavně řev fanklubu majitele zrovna toho jednoho stojánku (ani nevím, zda byl majitelem Rus, ale Rusové řvali nejvíce).



Máš pravdu, že tam ty stojánky neměly u té vody co dělat. Osobně jsem se jako divák v průběhu jízd zdržoval sice v zakázané zóně, ale hned na kraji za tím plůtkem, čímž jsem snad nikomu nepřekážel. Byli jistě i diváci nevychovanci, co se motali dole u vody mezi závodníky, ale k těm se nehlásím.



Jinak souhlasím s tím, že diskuze o rozhodčích sem nepatří.



ladous

Přema

Tak to teda hledím,.... Bořku,klobouk dolů za přiznání.....toto chování je i tak neomluvitelné,...ač je pravda,že při pobíhání kolem pole,při TT se nehledí vpravo vlevo,....chápu,.....ale vrátit se a dokončit dílo nepožehnané,....šlo o tolik hodně?????

Re:
ladous

Při pobíhání některých soutěžících při TT jde o holé životy. Především branické molo by mohlo vyprávět, kolik polopotopených lodí a modelářů má už na svědomí.

Vladyka models

DSYS

MODELA PRAHA s.r.o.

Modely lodí

RCMania.cz = vše o modelářství

Licence Creative Commons

TOPlist

Odběr novinek e-mailem

The subscriber's email address.