Články autora

Určitě nosím dříví do lesa, ale cítím nutnost podělit se o své výdobytky. Určitě se časem ozve někdo lepší a zkušenější, než jsem já, ale třeba tohle pomůže někomu ještě méně zkušenému... Klečím u PC, protože mně bolí zadek po těžké operaci kostrče a snažím se naťukat pár slov o tom svém výrobku. Jde o Carley float, což jsem si volně přeložil jako Karlův plovák. Zřejmě cosi vyplněné buď korkem, nebo balsou, aby to plavalo, s podlážkou, přivázanou k obloukům provazem - docela jednoduchá a levná věc, co zachraňovala životy námořníků. Při stavbě korvety, o které se více dočtete v RC revue, jsem se musel poprat s tím, jak tento lodní detail vyrobit v měřítku 1:50.

V pátek 5. října 2012 v půl sedmé jsem s kamarádem Vojtou nasedl do autobusu a vyrazil směr Lipsko na modelářský veletrh. Už jsem si loni říkal, že jsem tam byl naposledy, ale za ten rok mi zase otrnulo a jel jsem znovu - ono by mi to scházelo. Nebudu totiž moci jet do Karlsruhe v lednu, jelikož budu po operaci páteře a tak jsem si to užil teď.

Asi nejsem ten pravý pro popis strojního vybavení v parníčku, protože moje lodě jsou opravdu velmi jednoduché, ale pro začátečníka to snad vyhoví. Mám totiž na starosti dvě lodě - mojí a manželčinu a s tím souvisí nutnost mít vše co nejjednodušší - hlavně to musí jet manželce... Takže nějaké další čarování s tuningem lodí nepřipadá v úvahu (pumpy, regulace plynu, doplňování vody...).

Jednoduchý kotlík, co měl pohánět rychlou loď, dával málo páry, a tak jsem ho vylepšil, a přitom nafotil. Celý kotlík je z mosazné trubky, jejíž průměr je asi 60 mm. Snadno se dá spočítat 12 trubiček o průměru 10 mm, které prochází šikmo válcem. Šikmo proto, aby se zvětšila plocha, která je vyhřívána spalinami. Původně byl kotlík na líh a knoty, přičemž samozřejmě plameny olizovaly i válec zvenčí.

Než se pustím do popisu, musím předeslat, že takhle to dělám já. Zkušení strojaři mají svoje postupy, ovšem já jsem samouk, který se tohle takhle časem naučil, a nic lepšího ho nenapadlo, takže následující řádky neberte jako dogma a nechte se inspirovat články od pana Jirouška, jež vycházely během uplynulé dekády v RC revue.

Je to asi nošení dříví do lesa, ale třeba tohle někomu pomůže s výrobou excentrů - strojaři se určitě uculují do rukávů, ev. se ťukají na čelo a pomrkávají na sebe, ale my, strojně nevzdělaní elektrikáři, se nadýmáme pýchou, jak jsme tu tupou hmotu přečůrali - vizte na obrázcích.

Dne 11. listopadu 2011, což je zajímavé datum, jsme vyrazili na krátkou dovolenou s manželkou, se sestrou mé ženy a jejím manželem. Ti někdy před rokem našli na eBay levný pobyt v italském městě Cremona a pozvali nás, abychom jeli s nimi. Neměli jsme námitky, a tak jsme vyrazili.

Kdysi jsem si zde přečetl popis výroby gratingu na model plachetničky od pana Petra Šimka, jehož článek Stavba modelu historické lodi - gratings (palubní rošty) vyšel 20. ledna 2010.

Zatímco se v Praze konalo Model Hobby 2011, v německém Lipsku, chcete-li Leipzig, se konal modelářský veletrh Modell Hobby Spiel 2011. Kdo tam někdy zavítal, tak dobře ví, že je s tuzemskými pokusy o modelářské veletrhy prostě nesrovnatelný. Vše se odvíjí od samotného areálu výstaviště, kde se sice to hlavní odehrává též v halách, ovšem mnohem větších a především elegantněji propojených, takže návštěvník nemá pocit, že zabloudil do nějakého skladiště supermarketu. Letos se s námi o své zážitky z Lipska podělil Jiří Voráček, takže by měli zpozornět především parní nadšenci.

Ve středu 23. 3. 2011 jsme naložili ty svoje poklady: parní lodičky Česma, Rostislav a Tollmann, elektrickou loď na ježdění v F4B (jestli si to dobře pamatuju) jménem Kirishima, kompresorek s tichým chodem a moje Parní Prkno. Zbývalo přibalit pár svršků a vyrazit směr Německo - do Karlsruhe. Víc se do Fábinky nevešlo, a to jsme si ještě koupili na zahrádku plastovou bedýnku Hacker na tašky na šaty, aby v autě bylo místo na modely, protože pan Rudi, co nás zval, chtěl modelů co nejvíc.

V sobotu 15. ledna 2011 brzo ráno (1:00 h) proběhlo setkání šesti milovníků páry v Praze na Černém Mostě. Vybaveni ruksáčky s jídlem a foťáky usedáme ve čtvrt na dvě do obřího autobusu z Hradce Králové pod vedením pana Daniela Szturce a vyrážíme za párou.

V neděli 7. listopadu 2010 v deset hodin se sešlo „tvrdé jádro“ kladenských, lánských a spřízněných lodních modelářů u rybníka „Židovský“ k poslednímu aktu, běžnému v civilizované společnosti - rozloučení s vodou, která nám umožňovala prohánět ty svoje modelářské kreace po lesklé hladině.

V pátek 1. října jsme v šest ráno vyrazili s manželkou Kristýnou a kamarádem Vojtou do Lipska na veletrh Modell Hobby Spiel 2010. Jeli jsme v prvním autobuse a pravděpodobně jsme byli jediní lodičkáři, protože hovor, který se mi dral do jediného funkčního ucha, byl jasně mašinkářský - výhybky, nábližky, výběžky, hradla, kolejiště, vagonky... Až mi bylo úzko. V posledním autobuse jel ještě Ivan Hořejší, ale ten se nezmínil o ostatních spolucestujících. Asi spal, nicméně, šlo zřejmě o průřez všemi druhy koníčkářů (pár žen, modeláři, plastikáři, tankisti, letadýlkáři, autíčkáři, zvědavci, kitaři - prostě výkvět nadržených domácích kutilů).

V sobotu 3. dubna 2010 jsem nanosil do auta parní lodičku Česma, model lodi Schleswig-Hollstein 1:150, dubové prkno se šesti parními strojky a kompresorek, co jsem si koupil v Norimberku na výstavě hraček, a vyrazil směr Proboštov. Kamarádi z Nautilusu Proboštov, č. org. 28, tam měli výstavu prací modelářů všech kategorií, a tak jsem se přihrnul taky.

Začátkem února se v německém Norimberku konal již 61. veletr hraček. Modeláři, kteří pravidelně sledují odborné časopisy, vědí, že jde o veletrh, kde se toho příliš koupit nedá. Dnes přinášíme pohled jednoho z mála popularizátorů modelů parních lodí na našem území Jiřího Voráčka: „Nejsem profesionální návštěvník, zajímá mně jen něco, a tak nemohu dát celkový pohled na něco tak obrovského, jako je 61. Spielwarenmesse International Toy Fair Nürnberg.“