Články autora

Začalo to vlastně už při mé dlouhodobé nemoci, kdy jsem v nemocnici u kotelny brousil polystyrenové kopyto na svou první Footy. Po návratu domů a jejím oživení přišlo zklamání, plachetnička byla moc těžká (zlozvyk z Tug Towingu) a skoro vůbec nestoupala proti větru. Po úpravě takeláže a výměně plachet byla schopná plachtit tak, jak jsem chtěl já. Pak jsem dostal stavitelskou facku v podobě porovnání s jinými loděmi a bylo rozhodnuto. Musí být jiná FOOTYNA!

Modelařím pro radost a poježdění s přáteli. Dlouho jsem obdivoval nádherné a do detailu propracované makety, ať už to byly mému srdci bližší lodě, nebo letadla. Obdivoval jsem dokonalost výroby a zpracování. Stále jsem se nemohl rozhodnout, protože mé ruce a oči - o vybavenosti dílny raději ani nemluvím -, mají svá omezení, jestli vůbec, jakou a kdy si postavím.

S koupí nové vysílačky nastal problém se sháněním pultu. Ne tak, že by se nedal koupit, ale ceny od 1500,- Kč mi braly úsměv z tváře. Nepotřeboval jsem pult ani s karbonovým designem, ani s úložnými prostory (tahám si plný kufr a mít dvě hodiny další „maličkosti“ na krku mě neláká), stačí si jen opřít ruce a oddávat se radosti s fungujícího modelu.

Při TT v Olomouci jel se mnou kamarád, kterého tahanice docela zaujala, ale jen pro diváka je to po několika hodinách docela nuda. Po prvním dnu toho měl plné zuby a odjel domů. Posléze se svěřil, že by si to také rád vyzkoušel, protože jako letecký modelář „ježdění s nějakou blbou lodí zvládne“.