Články autora

Chtěl bych se zaměřit na popis výroby posledního parního strojku. Je to znova turbina, má ale dost změn. Rotor jsem rozšířil na 14 mm, takže je turbina i jako celek o něco širší. Průměr rotoru je 64 mm, má 115 lopatek. Snažil jsem se ho vyrobit co nejlehčí. Trochu jsem se pokoušel o vyvážení, ale moc se mi to nepovedlo. Do pláště turbiny jsem chtěl vtěsnat co nejvíce trysek, nakonec jich tam skončilo osm. Ale používám pouze šest z nich. Boční výfuk jsem změnil. Je tam obyčejné topenářské měděné koleno. Pára přestala unikat přes ložiska uložení turbiny, což je hodně důležité. Tím se zlepšily celkové vlastnosti turbiny. Spodní výfuk jsem zachoval na zkondenzovanou vodu. Přes silikonovou hadičku ji odvádím do jednoduché kondenzační nádobky. Síla strojku se dostala minimálně na dvojnásobek té předchozí.

Ve dnech 3. a 4. srpna 2013 se konal 13. ročník setkání modelů letadel ve Frýdku-Místku pořádané Pobeskydským aviatickým klubem Frýdek-Místek. Jelikož jsem se nemohl z rodinných důvodů zúčastnit v sobotu, jel jsem na toto setkání až v neděli. A nebyla to až tak špatná volba, nebylo totiž přítomno tolik diváků, jako jich bývá v sobotu, takže jsem si mohl létání modelů více vychutnat.

Ve dnech 6. a 7. srpna 2011 se konal 11. ročník Setkání obřích modelů na letišti v Místku Bahno, pořádaný Pobeskydským aviatickým klubem Frýdek-Místek. Vstupné bylo velmi příjemné: dospělí 40,- Kč a děti 20,- Kč. Vstupenky byly navíc slosovatelné. Tentokrát počasí přálo celému setkání, na rozdíl od minulého roku. Po celou dobu všechna vystoupení provázel svými slovy neúnavný komentátor.

Na podzim minulého roku jsem se rozhodnul, že nebudu stavět nic nového, ale raději staré loďky opravím. Jako druhý na řadu přišel malý parní člun Racek délky 70 cm, který už asi 2 roky stál na horní polici. Vysoko jsem ho umístil proto, aby nebylo vidět, že má popraskaný trup, trup a kotel je ohořelý a celá stavba je silně špinavá. No a koho by napadlo, že tam budou bydlet pavouci.

Po vcelku solidním výsledku s otevřenou parní turbínou v Rackovi II mě neustále nahlodávala myšlenka, že musím turbinový strojek udělat uzavřený. Hlavně jsem měl představu, že se tím zvýší jeho účinnost a tím i výkon.

Bylo úplnou náhodou, že při náhodné návštěvě jediné ostravské modelářské prodejny SCZ Model jsem si všiml plakátu lákajícího na modelářský slet obřích modelů. Tento slet se konal ve dnech 31. 7. až 1. 8. 2010 ve Frýdku-Místku část Bahno. Předem bych ale měl upozornit, že o modelech letadel toho vím velice málo. Dá se říci jenom to, co si přečtu v časopisech a z toho ještě většinu nepochopím nebo zapomenu.

Když si vzpomeneme na začátky serveru MoNaKo, tak si všimneme, jak mnoho článků se věnovalo železničním modelům. Dnes se k železničním modelům vracíme spíše sporadicky, když některý z našich čtenářů a aktivních dopisovatelů navštíví výstavu některého z klubů železničních modelářů. Tentokrát jde o výstavu v Novém Jičíně, která se konala u příležitosti 130. výročí železnice v Novém Jičíně. Za poslední březnový víkend ji navštívilo téměř 900 diváků. Ale více již prozradí Tom Vilcsek, který se za MoNaKo na výstavu vypravil.

Postavit tuto lodičku podruhé mně donutilo několik věcí. Starý Racek je již hodně poničený, protože jsem s ním opravdu musel hodně najezdit, abych ho vůbec přinutil plout. A navíc jsem měl už dlouho hotový strojek, který nebyl vůbec nikde využitý a odzkoušený.

Pomocí MoNaKo-DF se mi podařilo najít na internetu jednoduchý nákres výletního parníčku (ten nákres jsem samozřejmě nenašel já, ale někdo jiný - kdybych ho hledal já, nikdy by se nic nenašlo). Byl na něm nárys, bokorys a žebrorysky. Nástavba a detaily byly buďto nevýrazné nebo pro mně nesrozumitelné. Posbíral jsem tedy co nejvíce fotek podobných člunů a tak trochu improvizoval. Detaily, které jsem nepochopil jsem raději nevyráběl. Účelem totiž nebyla dokonalá maketa, ty já totiž stejně pořádně neumím. Zaujaly mně především ladné křivky a štíhlý trup, který by snad mohl být i dostatečně rychlý.

Podle názvu je zřejmé, že se nejedná o maketu pro třídu DS. Racek je totiž malý osobní člun s pohonem parním pístovým strojem. Bylo jich vyrobeno velké množství různých tvarů, velikostí a barevných kombinací. S pohonem parní turbinou ale určitě žádný neexistoval. Ale pěkně popořádku. Počátkem roku 2007 jsem se vážně potýkal s myšlenkou postavit něco na parní pohon. Na výrobu vlastního pístového parního stroje jsem se necítil a pořád necítím dostatečně připravený, nemám dostatečné vybavení ani zkušenosti a znalosti. Ale měl jsem velkou chuť něco na páru postavit. Vtom se mi dostala do ruky kniha Modely elektromotorů a parních strojů od Adamova a Chlebnikova z roku 1953 a v ní popisovaná stavba „malé turbinky“ vyrobitelné podle autorů za „necelé 2 hodiny“. Poté jsem se dozvěděl z diskuzí na MoNaKu, že to je úplný nesmysl. Bylo rozhodnuto. Musím to zkusit.

Těsně po Vánocích jsem dokončil stavbu lodě, kterou jsem původně plánoval, že bude trvat déle. Nikam jsem nespěchal, ale prostě se tak stalo. Začal jsem se nudit a cítil jsem, že musím něco začít stavět, ale zase ne něco na dlouhou dobu. Proto jsem se snažil najít stavbu trochu jednodušší, ale zároveň aby mi dělala radost a líbila se mi. Vybral jsem si proto Mikul. Je hranatá, nenápadná a je to oživení starých plánů (nákres je ze starého Modeláře z roku 1966).

Ve svých mladých letech jsem stavěl modely lodí. Tou poslední, jestli si dobře vzpomínám, byla motorová jachta XENIE. Po zhruba dvaceti letech jsem uklízel ve skříni a objevil svoje staré zapomenuté plány. Ani jednu z lodí jsem však nenašel a proto jsem se rozhodl zopakovat si XENII. Po pěti týdnech byla hotová (je to na ní vidět, žádná sláva). Je stavěná celá z balsy, kitovaná, broušená a stříkaná sprejovou barvou. Motorek 400 na 2 ploché baterie, bez RC.