Faszination Modellbau 2011 v Karlsruhe

Takže jsme ujeli 550 km ze Žehrovic směr Messe Karlsruhe. Tam totiž probíhala výstava Faszination Modellbau. Je to prodejní výstava modelů a všeho kolem nich - lodě, letadla, auta, tanky, mašinky, stroje, věci do dílny, knížky, časopisy… Zkrátka něco jako Lipsko, kam jezdíme očumovat, ale tentokrát jsme byli ÚČINKUJÍCÍ

Expozice lodí od Surface Warship Association - lodní hřídele a kormidla moc neřeší (viz projekt G-3).










Projekt G-3 byl základem pro lodě Rodney a Nelson.

Nechci obtěžovat líčením okolností (je to drsné). Zkrátka jsem se nějak k tomu namotal a nedalo se uhnout, takže nakonec jsme s manželkou seděli za vystavovacím stolem, 2 až 3x denně popadli svoje lodě a drandili na obřím bazénu, a během dne jsem já nebo manželka tak 50x vystartoval k ventilu Parního Prkna a předváděl, že se strojky na něm opravdu točí. Cvičená opice by to nedokázala líp

. Myslím si, že strojky se konečně za ty 4 dny zaběhly a běžely docela pěkně.

Expozice klubu SOS Titanic

No, co o tom všem říct? Je to opravdu kláda být od 9:00 h do 18:00 h každý den ve střehu, aby nám to fungovalo, předvádět, odrážet diváky lámanou angličtinou (manželka je podstatně lepší) a doufat, že nám to poběží a že se na bazénu s nikým nesrazíme. Přestože byl 20 x 20 m a vysoký přes metr, napočítal jsem na vodě třeba naráz 18 lodí všeho druhu, které se tam motaly. Nejhorší byly dvě obří asi dva metry velké a půl metru široké lodě (asi Pobřežní obrany). Když projely, cákala voda přes boky bazénu. Mimochodem, je to 400 m³ vody - naštěstí to nepovolilo.

Lodě našich hostitelů - svaz klubů Sinsheim-Heilbron













Rozestavěné parníčky a parníček Goldstück

Stejné nebezpečí byly jaderné ponorky všech typů a velikostí, které se hnaly pod vodou všemi směry, až voda chlístala přes boky bazénu.

Kolesáček Siegfried je našeho nového kamaráda Joachima ze Španělska.

Ale jinak dobré - naštěstí tam byl Conrad, nakladatelství s časopisy, modelářský materiál, pár zajímavostí, samozřejmě hromada modelů, které mně zajímaly, takže jsem až tak netrpěl. U našeho obřího stolu byli modeláři s parními strojky a loďmi, moc pěkně jsem si popovídal nad jejich strojky a modely, skamarádili jsme se s pár vystavovateli, opravdu milí lidé, vyměnili si adresy a maily a pošleme si svoje obrázky. Tohle vyrovnalo eventuelní nepříjemnosti kolem dlouhého působení v hale s tisíci diváky, dokonce i manželka byla spokojená s navázanými vztahy. Vedle nás seděla paní, co pletla plavky a šatečky na paňáčky a panenky a oplétala či štrykovala potah na Fendery či oděrné balónky, vařila kafe a holky si prostě povídaly a já se zase motal kolem parních udělátorů a lodí a krátil si chvíli kolem zajímavostí, jak jinak.

Maličký strojek Anton s písty asi 8 mm a kulovým čepem místo vidličky a ukázková strojovna našeho souseda Horsta Hensslera

Kolem bazénu bylo asi 8 německých lodně-modelářských klubů, nafotil jsem si jejich „Badge“ (zrovna mě nenapadá jiné slovo). Jedna parta byli Angličani, ale jejich lodě byly podivně vybaveny šrouby a hřídeli, protože místo vedle sebe byly šikmo nad sebou a bez opěr. Zdá se, že tohle je nijak nebralo, i když lodě byly jinak docela hezké. Podívejte se na obrázcích. Tohle je parta, kterou jsem vídal už i v Sinsheimu. Asi mají s kamarády v Německu freundschaft a jezdí k nim vystavovat.

Naleštěný parní stroj a parník Albatros Horsta Hensslera a pidilodička Charlese West-Thomase, našich sousedů u stolu










Turbinový TBD a Jean Bart

V další hale byly letadla, ve třetí mašinky, a v naší hale na polovině auta a vozidla všeho druhu.

Do dění na vodě se občas zapojila i naše Kirishima.

Když jsme jednou s manželkou procházeli naší halu, a viděli asi 20 postav mužského rodu, jak nadšeně drží ty svoje rádia a pozorují vozidla, traktory, náklaďáky, bagry, buldozery, jak na hromadě písku (mimochodem, obří, oseté asi nějakou jarní travičkou, aby to vypadalo) ovládali ty svoje nakladače převážející naložený písek, a stavební hmoty a džípy a terénní vozidla, tak jsem se musel začít smát. Maličký traktor Lanz Bulldog vláčel dva návěsy s kládami a nemohl dál, tak se přihrnul nějaký terénní náklaďák a začal ho tlačit. Bylo to až dojemné.

Náš stůl, panenky a pleteniny sousedky Elsy a zázemí hostitelského klubu

Tam jsem si uvědomil, jak jsou ti mužíčkové odlišní od manželek - nadšení, zápal, radost, hravost… Ostatně můj pan doktor, co se mi snaží třetí měsíc vykurýrovat to moje vyvrknuté rameno, to řekl docela jasně: „Podívejte se, ženský se potí mezi ňadry a chlapi na čele a v podpaždí. Co víc chcete o odlišnosti pohlaví?“ Vím, že má pravdu. Já totiž opravdu vidím loď, co má problémy, a to, že se nestrefím do branky, mě až tak nebere. Spíše jde o technický problém v kotelně či ve strojovně.

Expozice modelů plachetnic všech druhů

Na podzim nám hrozí Fridrichshafen - ježíšmará, jak se vykroutit, eventuelně jak to přežít?

Obrázková galerie Foto: Jiří Voráček © 2011

Pro MoNaKo Jiří Voráček