Třetí kolo Moravského poháru 2025 se odehrálo 14. až 15. června v Hlučíně u Ostravy. Závody pořádal Kubik-Team ve spolupráci s třineckými modeláři. Všichni jsme byli zvědaví, jak se tamní domácí pořadatelský klub Kubíků stihl vypořádat se zničujícími záplavami, které postihly místní areál bývalé štěrkovny jen týden po závodech Moravského poháru vloni v září.
Pořadatelé vše zvládli skvěle a žádné škody na kruhovém bazénu ani v jeho okolí jsme nezaznamenali. Ačkoliv fotky z Hlučína, zaslané Kubik-Teamem pár dní po povodních, byly opravdu hodně smutné… Dokonce i chatky v autokempu stály na svých místech, tak jak jsme si to z loňska pamatovali. I když se celým areálem autokempu prohnala poblíž tekoucí a v tu chvíli divoká řeka Opava. Hladina vody prý sahala až 1 m vysoko. Takže pořadatelům nezbývá než vyseknout poklonu – všechna čest, dobrá práce.
Počasí se v Hlučíně vydařilo. Celý víkend bylo slunečno a vítr nejvíce foukal na vodní hladinu při rozjížďkách Footy v sobotu odpoledne. Navečer byl už zase celkem klid.
Plachetnic se sešlo na startu celkem 9. Což je oproti loňsku méně – to nás jezdilo 12. Ale i tak celkem slušný počet soutěžících. Tentokrát byla stanovena jen jedna kategorie závodících. Takže velká favoritka, vloni ještě juniorka Tereza Seberová, se opět střetla s námi seniory. No a její loňský soupeř, Daniel Hubáček, už též patří mezi seniory.
Začátek závodů nezačal dobře pro Filipa Straňáka, když při ranní kompletaci jeho Horneta zazněl z jeho stanoviště nehezký praskavý zvuk (doplněný nepublikovatelným komentářem závodníka) a trup lodi byl rázem na dvě půlky. S tím se jezdit prostě nedá. Ale pohotový soupeř-kamarád (Dája Sebera) mu vzápětí vypomohl. Aktivátor a sekundové lepidlo vše spravilo a šlo se na start.
Souboje probíhaly po celý víkend řekněme v celkem třech „samostatných kategoriích“. Terka Seberová si jela svou vlastní soutěž a s přehledem závody vyhrála. Dája Sebera se s Filipem Straňákem přetahovali o druhé až třetí místo. No a my ostatní jsme jim k tomu dělali zpovzdálí jenom komparz… Proti takto silným soupeřům se povedlo zabodovat jen celkově čtvrtému Danielu Hubáčkovi. Když dojel 2x druhý v posledních dvou nedělních rozjížďkách. Láďa Filák (celkově pátý) a Béďa Boháč (celkově šestý) brali každý alespoň v jedné z rozjížděk cenu útěchy – za jedno třetí místo. A celkově osmý Sváťa Hubáček bodoval v 19. rozjížďce nakonec také, když dojel na druhém místě.
Zklamáním skončily závody určitě pro celkově sedmého Sebastiána Walentu (bronzového medailistu v předchozím 2. kole MP na Lučině). Po prvních šesti jízdách byl Sebastián na medailovém pořadí, ale pak ho zradila technika na jeho Footy. A do nedělních rozjížděk dokonce musel nastoupit se svou „záložní“ lodí. Ale zázrak se nekonal a od 9. rozjížďky už jeho Footy na lepší než sedmé místo nedoplachtila…
Druhý za Terkou nakonec skončil Dalibor Sebera. Na stříbrný stupínek se posunul až poslední 22. rozjížďkou, ve které ujel všem a vyhrál. A tak Filipa odsunul na bronzovou příčku. Rozdíl mezi oběma nakonec určily až Daliborovi o chlup lepší výsledky v jízdách, které se závodníkům škrtaly. V celkovém počtu získali oba dva bodů stejně.
Během závodů jsem zaznamenal i vypjatý moment. To, když soutěžící, kteří už dorazili do cíle jedné z nedělních rozjížděk, čekali na dojezdy ostatních závodníků. No a „někteří“ – jeden z nich (ale toto by se tak zkušenému závodníkovi a zakladateli soutěže Footy v Čechách i na Moravě stávat opravdu nemělo, viď Sváťo), ponechal svou Footy bez dozoru kličkovat nádrží na zdař bůh. Protože si prostě poodběhl k vozidlu kamaráda řešit své mimosoutěžní aktivity. Takže jeho neřízená „jedenadvacítka“ se následně zamotala do Footy Filipa Straňáka, který v souboji o bednu tuto skutečnost nesl dost nelibě… Nedivím se. A nakonec musel k vysvobození své lodi použít své vlastní síly a do mělkého kruhového bazénu prostě skočit a lodě od sebe vyprostit ručně, aby byl včas na startu další z rozjížděk.
Několik dalších drobných kolizí ale zaznamenali i ostatní plachetnice. Zejména křižování proti větru v blízkosti místa startu a cíle, v místě položeného plata blízko u břehu, dovedlo celou řadu z nich na mělčinu. A nejeden pilot svého stroje tak musel Filipa napodobit a svlažit si nohy ve vyhřáté vodě při snaze svou loď osvobodit.
Jinak se nám na závodech v Hlučíně líbilo. Skvělé zázemí autokempu s množstvím otevřených stánků s občerstvením doplnila opodál souběžná produkce. Jako oslava zahájení sezóny koupaliště bývalé štěrkovny coby místa relaxace a odpočinku. K otevírání sezóny byly pořádány doprovodné zábavné akce pro malé děti i dospělé. Zakončení obstarala podvečerní produkce mladého začínajícího nadějného muzikanta z Mohelnice – Matěje Plška a jeho bandu. Jako „taky muzikant“ jsem si pochvaloval zejména nazvučení akustických bicích a um všech muzikantů na pódiu a samozřejmě zcela suverénní projev mladého frontmana za mikrofonem i v pauzách mezi písněmi.
Díky otevírání koupaliště se u nás modelářů také zastavilo dost přihlížejících nebo procházejících návštěvníků kempu s dotazy na závody lodiček. Ovšem některé z nich nakonec odradilo zjištění, že tyto lodičky se v obchodech koupit nedají, ale že si je musí nejdříve závodníci postavit sami…
Takže zase za rok, už teď se k vám do Hlučína těšíme!
Béďa Boháč
Pardubice Team
|
O týden dříve se na stejném místě konalo mistrovství České republiky plachetnic Footy. Atmosféru zachytil Jiří Munclinger: https://eu.zonerama.com/6twua/Album/13387525