Rád bych začal tím, že ačkoli si uvědomuji, že mé úspěchy jsou oproti úspěchům bodujících rozhodčí často nicotné, za vším, co řeknu, tedy spíše napíši v tomto článku, si stojím. Nikdy jsem se moc veřejně nechtěl k bodování vyjadřovat, a to především proto, že jsem cítil, že mi nepřísluší, rozhodovat o tom, jaká loď si zaslouží jaké bodování, nicméně to se změnilo.
Změnilo se to tehdy, kdy bylo rozhodnuto o sloučení kategorií F4B (stavebnice klasické konstrukce – dřevo, vakuově lisovaný plast, kov) a F4C (plastikové kity vyráběné pomocí vstřikovaných plastů). V obou těchto kategoriích totiž pravidelně závodím, a tak se tedy odehrálo to, že jsem závodil, mimo Standu a Tomáše Jakeše sám proti sobě.
Nejprve ale na chvilku úplně odbočím a budu se věnovat tomu, jak takové bodování fungovat má a jak třeba na akcích světového ražení funguje. Současně bych ale rád podotkl že chápu, že v našich podmínkách dodržení těchto pravidel není úplně reálné. Bodování většinou začíná tak, že se všechny lodě stejné kategorie shromáždí na jednom místě a tříčlenná porota letmým pohledem rozdělí lodě podle vzhledu a propracovanosti, což je první, ale zároveň jediné subjektivní hodnocení. Dále se komise věnuje jednotlivě hodnocení každého modelu za přítomnosti modeláře, který by měl být zhotovitelem modelu. Zdůrazňuji, že by měl, jelikož jakkoli se to může zdát absurdní, není to ani u nás, ani ve světě pravidlem. Ačkoli se může zdát, že hodnocení musí být subjektivní, nemělo by tomu tak do určité míry být. Samotné hodnocení má totiž čtyři základní kritéria, jimiž se udělování bodů řídí.
Po tom, co každý rozhodčí zvlášť udělí počet bodů, provede se z těchto tří hodnot průměr a ten je brán jako stavební hodnocení modelu.
Nyní už ale k souboji Tomáš Hlach proti Tomáši Hlachovi. Do tohoto souboje jsem nevědomky již dopředu nominoval dvě své nejoblíbenější lodě, které jsou naprosto ideální k poukázání na to, jak špatně je u nás prováděno bodování jednotlivých modelů.
První lodí je Schnellboot S-100. Jedná se o model německého rychlého člunu z druhé světové války od firmy Italleri, v měřítku 1 : 35. Jedná se o model, se kterým jsem poprvé soutěžil v roce 2015, přičemž od té doby na něm neproběhly žádné úpravy. Bohužel se mi nepodařilo najít bodování z roku 2015, nicméně ještě kolem let 2018 a 2019 měl bodování kolem 95 – 96 body. Důležitým ukazatelem je také hodnocení z mistrovství světa z roku 2015, kde měl Schnellboot bodování 89. Dle mého úsudku je bodování z Maďarského Bánku více než odpovídající a proč si to myslím? Stavební podklady nemám téměř žádné, pouze ty ze stavebnice, které v některých ohledech paradoxně nesedí. Rozsah prací na modelu byl minimální. Stavebnice je tak skvěle udělaná, že kromě doplnění vozíků na zadní skluzy, stačilo model pouze slepit a nabarvit.
Když tedy budu opravdu objektivní, tento můj model by měl mít, dle mého nejlepšího vědomí a svědomí něco mezi 85 – 90 body.
Druhým, mnou nominovaným modelem je ACL Honesty, o které jsem zde na MoNaKu psal topic. Honesty je model nákladní lodě na sypký materiál v měřítku 1 : 100, původně od firmy Graupner, avšak bez předlohy. Tento model jsem jako svůj úplně první bodovaný dokončil v roce 2011, kdy jsem se s ním účastnil Mistrovství světa, na kterém měl 81 bodů.
I přes drobné úpravy neměl tento model nikdy více než 85 bodů. Po třech letech jsem, tehdy ještě Neptuna odložil a zůstal na půdě u rodičů až do roku 2018. Dozvěděl jsem se totiž, že rok následující se bude konat Mistrovství světa opět v Maďarském Bánku, a tak mi to přišlo jako ideální šance na reinkarnaci Neptuna.
Původně jsem myslel, že loď pouze opráším, nicméně nakonec se jednalo asi o mou nejrozsáhlejší, nejpropracovanější a nejlepší stavbu doposud. Z Neptuna se tak stala ACL Honesty, která na první soutěži, ještě nedokončená, získala 95 bodů. V Bánku, na Mistrovství světa následně získala, již dokončená, 95,33 bodů a můj největší dosavadní úspěch, titul druhého vicemistra světa.
Minulý rok, i když byl každý z modelů v jiné kategorii, dopadl souboj následovně. Honesty získala ve statickém bodování 97 bodů, přičemž Schnellboot 95,67. A jak vypadalo letošní bodování, nebo přesněji dobodování modelů v Ledenicích, které mělo být ovlivněno tím, že spolu budou lodě v jedné kategorii?
Hodnotícími byl pan Špinar, pan Ferjančič a pan Hanzlík. První zásadní problém dle mého je, že nikdo z bodující komise nebodoval na 1. a 2. seriálové soutěži v Bakově nad Jizerou. Pan Hanzlík tedy pravděpodobně ani nevěděl, s jakými modely má ty mé modely srovnávat, neb k porovnání u bodování nebyly. Důležité je říci, že mu to určitě nemám za zlé, protože ani pan Špinar a Ferjančič určitě nemohli vědět, v jakém stavu byly lodě, které si možná pamatují na bodování před 1. soutěží.
Bodování začalo a hlavní slovo měl pan Špinar, jakožto jeden z nejlepších maketářů. Na stole vedle sebe stály oba dva modely a vedle nich dokumentace. Ta u Schnellboota má sotva pár milimetrů, přičemž ta od Honesty několik centimetrů.
A kdy jsem se vlastně rozhodl psát tento článek? Když mi pan Špinar na otázku, zda nechtějí vidět dokumentace, odvětil, že takto do hloubky nehodlají jít. A výsledek? Bodové hodnocení se zrodilo téměř a pouze z toho, že nákladní lodě nemají oproti vojenským moc detailů a loď je „nějaká prázdná”. Ve výsledku tak Schnellboot dostal 95 bodů a Honesty bodů 93. A otázka na závěr…
Stěžuji si na to, že dostala Honesty málo bodů? Ne, nestěžuji, i když jsem asi první člověk, co dostal na seriálu méně bodů než na Mistrovství světa. Stěžuji si na to a řekl jsem to i bodující komisi, že můj model Schnellboot dostal nesmyslně moc bodů, ale to bez okolků platí i o dalších modelech, jako je Nastojčivyj Toma Jakeše, nebo Yorkshireman Standy Jakeše.
A jedno moudro od bodovací komise na konec? Stavte model několik let a my Vám jej pak za pár minut letmo ohodnotíme. Dokud se tento přístup nezmění, půjdu ve šlépějích pánů maketářů Jíšů z Plzně a v bodované kategorii mne od příští sezony nikdo neuvidí.
|
Fotogalerie - ACL Honesty Foto: Tomáš Hlach © 2019 - 2020 |
|
Fotogalerie - Schnellboot Foto: Tomáš Hlach © 2012 - 2020 |
Dobrý deň.
Viem že by som do toho nemal nejak vravieť ale máte vo všetkom pravdu ale je tam ale. Chodíme na súťaže do Maďarska a tam sa vlastne zavádza bodovanie s malými rozdielmi takže aj menej vypracované modely vedia povedať čosi v celkovom poradí má to však jeden dôvod: je nás tak za jeden rebriňák a čím ďalej menej a viac krát sa nedá pokryť kategória aby bola hodnotená a ten kto má menej vydarenú lodičku tak toho to môže znechutiť a je po súťažiacom. Takže ani u nás na Slovensku ani v Maďarsku sa nejako prísne neboduje lebo ako som už písal je málo súťažiacich a prejsť päť bránok a vyhrať súťaž statikou nie je tiež bohvie čo.
Na tom bodování bylo špatně asi úplně všechno.
První chyba je ve znění pravidel kdy je psáno "rozhodčí by měl" tedy nikoliv musí ale když se uráčí, tak může, a když by se to vzalo ad absurdum, tak se takto může rozhodnout u každého soutěžícího jinak a pravidlům to odporovat nebude. A není to jen zde u bodování, stejný zmetek byl třeba u hodnocení přistání v doku, kdy rozhodčí "může vzít v úvahu vliv větru". Toto naštěstí v žákovských pravidlech je již odstraněno a rozhodčí "musí". Jak je to v dospělých nevím.
Druhá chyba je v rozporu pravidel, která při bodování hovoří o přidělení bodů modelům podle aktuální nabídky, tedy na každé soutěži by model měl dostat jiný počet bodů podle toho jaké jiné modely jsou do soutěže přihlášeny a a znění sportovního řádu kde se zavedlo pravidlo "obodujeme jednou na začátku a kdo přijede navíc toho obodujeme zvlášť". A to je ŠPATNĚ!!!
Třetí chyba je sloučení tříd F4B a F4C... Když se pominou jiná specifika stavby takových modelů, tak to, že někdo v jedné soutěži startuje dvakrát s různými modely přímo odporuje sportovnímu řádu. V tomto případě asi měli soutěžící mít na výběr, který model zvolí ale jet jen s jedním modelem.
Je mi jasné, že většina zmiňovaných problémů vyplývá z čím dál užší základny soutěžících maket, ale takovýto způsob řešení se postará jen o ještě rychlejší zúžení až na úroveň 0 modelů.
Tomovi bych doporučil, aby tento článek poslal jako podnět na svazové zasedání a jsem zvědav, jak se s tím pánové ve vedení popasují.
Když koukám do výsledků z Ledenic 2021, sloučil bych F4B Jun + Sen. Tím by v F4C zůstaly tři modely a nemusel by Tomáš Hlach závodit s Tomášem Hlachem. Ovšem bodování to nijak neřeší, to by proběhlo stejně.
Dělat rozhodčího je nevděčná práce. Objektivně posoudit pracnost stavby je nemožné. Při posuzování pracnosti vychází rozhodčí z vlastní zkušenosti. Ocení detail, který jeho samotného potrápil. Detail, který sám nikdy nevyráběl nemá jak posoudit. Navíc není žádná korelace mezi stráveným časem a kvalitou výsledku. Můj osobní názor je, že lepší je ten model, u jehož fotky déle váháte, jestli je to model, nebo skutečná loď. V tomto ohledu je Schnellboot lepší. Vzhledem k tomu, že soutěží lidé, kteří znají navzájem sebe i lodě, mohou se na bodování domluvit mezi sebou a teprve když se neshodnou, zasáhne rozhodčí. Přineslo by to bezpochyby zajímavé hovory o stavbě a méně
zlých pohledů směrem k rozhodčím :-)
Zvažoval jsem, zda si vybrat nějakou reakci, nebo reagovat volně samostatným komentářem. Nakonec jsem si vybral tuto reakci, kde je to rozškatulkováno do třech bodů. Jelikož se mě to týká de facto z několika stran účastník, pořadatel v jiných třídách i rozhodčí a nakonec i vedoucí sekce NS, zkusím to v reakcích spojit.
K prvnímu bodu (chybě) - při provádění statické zkoušky - bodování, má rozhodčí v pravidlech jen volný manuál postupu jak by měl a dle jakých kritérií postupovat. Jako pomocné má rozpad do 4 kritérií tak jak uvádí Tom. Závazné má de facto jen dvě věci - sdělit celé číslo jako výsledný počet bodů, a teprve po nahlášení sekretáři a rozdílu o více než 5 bodů musí okomentovat své rozhodnutí a rozhodčí s nejmenším a největším počtem bodů musí přebodovat.
U doku je ve všech verzí "musí" vzít v potaz přírodní podmínky, realita je většinou jiná - zde já s pozice pořadatele, vedoucího sekce trvám na tom aby všechny doky v jedné třídě hodnotil jeden rozhodčí - vedoucí startoviště.
Druhý bod - bodování dle aktuální nabídky - ano to je základní pravidlo, proto se nedají srovnávat bodování z jednotlivých soutěží mezi sebou. Rozdíly i desetibodové se objevují jak v bodování NS, tak stolních C, dá se dohledat ve výsledkových listinách i z MS a ME. Ještě paradoxnější je že v rámci i deseti bodů jsou modely přeskupeny i při zachování hodnotící komise.
Zavedení "dobodování" bylo zavedeno ve Sportovním řádu KLoM z důvodu umožnění účasti i "zaspavším" modelářům, kteří se nestihli zúčastnit první soutěže. Na této soutěži se počítá jak s větší časovou rezervou na bodování, tak s dalšími komisemi rozhodčí, kteří bodování provedou. U dalších a zejména poslední dvousoutěže se defacto s bodováním vůbec nepočítá. Z tohoto pohledu je z pozice vyhlašovatele seriálu - KLoM jednodušší a serióznější nepřipouštět do dalších soutěží seriálu modely, které se nezúčastnily první soutěže a nemají žádné body, případně je pustit do soutěže bez bodů za stavb
Druhá možnost je bodovat na každé dvousoutěži a tím donutit pořadatele k zajištění alespoň tří bodovacích komisí a v časovém programu na to nalézt čas. Před mnoha lety byl z důvodu komplikací u obou verzí zaveden kompromis "dobodování". Mohou snahou s pozice vedoucího sekce je zachovávat alespoň dva členy bodovací komise. Letos bohužel i kvůli Covidu se to nepodařilo. Teď trochu k tomuto konkrétnímu případu, já jako zde zapojený závodník jsem nabízel "dobodovací" komisi přistavení mých modelů, které zde jely s Tomem. Byť jsem vedoucí sekce, všechny závody seriálu nechávám v kompetenci hlavního rozhodčího, mé připomínky dostává maximálně na začátku na poradě rozhodčích, v okamžiku od zahájení soutěže do toho nevstupuji.
Třetí bod - slučování - ano je bližší sloučit juniory a seniory stejné třídy, než stavebnicové modely dohromady, ale když ještě několik dní po uzávěrce přihlášek není jasné, kdo vlastně přijede nejde to tak jednoduše. U první a druhé soutěže to bez spojení F4-B a F4-C nešlo udělat, v Ledenicích by to těsně šlo, použil jsem z pozice sekretáře kopírování sloučení z první soutěže. Opět to není úplně o tom že zcela bojují sami ze sebou, v rámci celého seriálu se jednotlivé třídy oddělují a body do seriálu se dostávají odděleně, s tím že body v dominantní třídě se neztrácejí, tj. pokud vyhraje ve sloučené třídě jeden z max dvou připojených modelů získává on plný počet bodů ale i druhý z dominantní třídy má plný počet bodů (minoritní má vždy body dle místa ve společné výsledkové listině).
Co s tím dál - nad tím přemýšlím již několik let, polemizuji nad tím, zda a v jaké formě by nebylo lepší jednorázové MiČR místo seriálu, možná by to přilákalo i modeláře, kteří dnes z nutnosti absolvovat alespoň 2/3 seriálu aby měli šanci se umístit v celkovém pořadí. V tomto modelu dát ještě větší čas na bodování modelů, oproti tomu tento čas využít pro F4-A pro samostatnou soutěž, aby nebyl Mistr ČR jen na základě jedné soutěže. Zapojit další nové (dnes se vyhýbající bodování) rozhodčí, klidně i s komisemi o více než třemi rozhodčími - pravidla říkají minimálně 3, EP plachetnic F-NSS v Hrádku nad Nisou se pravidelně koná z 5 člennými komisemi. Donutit i modeláře aby se bodování zúčastnili (dnes podle pravidel musí být přítomni, realita je cca 20% se účastní), to by doufám pomohlo i "vzdělávání" komisí, protože dnes by se leckdy i na komplikovanost, důvody proč to tak modelář udělal zeptali, ale nemají koho. Zejména junioři se musí naučit prodat svoji práci (byť ve většině případů není jejich). Jeden z modelů MiČR, který by ohledně náhodnosti výsledku byl obdobný dnešnímu by bylo odjet MiČR od čtvrtka do neděle s rozpisem čtvrt. celý den bodování F2, F4-B,-C, Pát. a sob. 1. a 2. soutěž F2, F4-B,-C celkové výsledky součet bodů z obou soutěží - minimální pravděpodobnost shody. Pro F4-A by zbyl prostor pro 3 soutěže Senioři čtvr., pát., sob., junioři o den posunutí (pát.-ned.), tedy shodný počet s donedávna započítávanými 3 soutěžemi. Pro soutěžící to znamená 2 dny dovolené, proti dnešním 3 dnům. Skoro na této podobě bylo loňské MiČR, kdy z důvodu Covidu byly jen dvě soutěže v jednom víkendu, myslel jsem, že jedno rázovost zláká nějaké další maketáře, bohužel, a díky za ně, dostavili se jen staří známí.
Toto dilema řeší asi každý rozhodčí v bodovací komisi. U seniorů se člověk tolik nebojí přitvrdit a vyříkat si to se závodníkem proč, pokud má závodník zájem. Sám jsem se po letech vracel mezi modeláře s bodovým hodnocením 76 bodů (dříve mívající k 90 bodům) - deset bodů od nejbližšího lepšího. Horší situace je u juniorů, kde se potkává se stejným modelem s už třetím, čtvrtým,... závodníkem, tam to častěji končí symbolickým rozvrstvením bodů za stavbu. I u toho přísnějšího metru jsem však příznivcem toho, že jako rozhodčí musím umět odpovědět na otázku závodníka Proč? Z tohoto důvodu se snažím stále používat oddělené bodování dle jednotlivých kategorií a zejména u "C" si oficiální kategorie dělím ještě i na 5-10 dalších podkategorií - z těchto poznámek jsem pak schopen odpovědět na proč a kde vidím rozdíly mezi modely.
Jestli bych se trvale vydal cestou jednorázových mistrovství při snaze nalákat více účastníků, ponechal bych jednu soutěž a snažil se jí nacpat jen do víkendu i za cenu, že by se v neděli končilo třeba ve čtyři odpoledne.
Nová krev si kvůli tomu určitě nebude brát den dovolenou, natož dva.
Může mi to být naprosto jedno... ale - co je prosím na:
KLoM jednodušší a serióznější nepřipouštět do dalších soutěží seriálu modely, které se nezúčastnily první soutěže a nemají žádné body, případně je pustit do soutěže bez bodů za stavbu
seriózního?????
a všichni soutěžící majoritní třídy kteří skončí za soutěžícími minoritní třídy jsou poškozeni. Přijdou o jedno nebo dvě pořadí. A to bez své viny.
Soutěž ať se vyhlásí v pořadí jak se dojela... ale do seriálu by se měly body započítávat tak, jako by se jely samostatné třídy. První body za první místo, druhý body za druhé místo. A že si pomohli? No a? Každý mohl přijet a brát těžké body když tam bylo tak málo (1-2) účastníků.
Navíc se nemusí přemýšlet kterou třídu sloučit s kterou a jak to bylo na předchozí soutěži aby to šlo započítat do seriálu a pod.
Neber tyto komentáře nijak zle... v podstatě nám (mi) je po tom prd. Makety jsem nejezdil a jezdit nebudu, soutěžní makety kluci v kroužku stavěli a po jistých zkušenostech už nestaví a stavět nebudou. Je to jen pohled někoho mimo systém.
Důvody, proč tomu tak je, jsi některé tady vyjmenoval, některé tušíš ale zatím je nechceš připustit, ale hlavně - ty problémy byly nastartovány před mnoha a mnoha lety a teď se sklízí výsledky. A i kdyby se stal zázrak a všichni prozřeli a začli se chovat čestně a morálně, podařilo se odstranit vliv subjektivního pohledu atd. (čemuž na základě letitých zkušeností nevěřím) tak nějaké oživení přijde až za několik, či spíše mnoho, let.