Jak na Vánočních Lužinách opět nesněžilo

Rok se rokem sešel, a tak přišel ten pravý čas uspořádat tradiční setkání na Lužinách, tentokrát s podtitulem Zimní či Vánoční Lužiny. Jelikož nám počasí celkem přálo, tak jsme se krátce po 14. hodině začali scházet u horní nádrže. A kdy? No přece v sobotu 8. prosince. Jelikož letos vznikl nějaký informační šum ohledně termínu, tak se někteří nemohli zúčastnit. Chyběl nám Keba, RomanT, ale i Nojby, jenž měl ukázat prototyp svého spínače, ovšem nakonec nedorazil. A určitě nedorazili i mnozí další, ale všechny zde jmenovat nemohu...

Nakonec se nás tedy sešlo okolo dvaceti, ovšem na vodě se prohánělo jen pár modelů. I když i vybojovat si přístup k vodě vyžadovalo silné nervy. Tu důchodci, tu zase maminky s dětmi krmili četné vodní ptactvo zrovna v místě našeho přístaviště. Ale povedlo se nám je nakonec odehnat.

J. Pilný přivezl krásnou dvoustěžňovou jachtu Trotamares. Sultan.Bobo pro změnu přišel otestovat dnes již legendární model Melodii a při té příležitosti získal svého bratra do řad lodních modelářů, což dokládá ihned zakoupený a otestovaný model rychlostního člunu. Tomuto však chyběly lepší zdroje, ale co by tak člověk mohl od podobné hračky očekávat. Dále nás svou návštěvou poctil pan Červíček, Bambinot a mnozí další, které doposud neznám, resp. už zase neznám (ach, ta paměť). A jak jsem zmínil v úvodu, tak další přišli bez lodí - jmenovitě Ante, Dada, Ivvo, za parníkáře pak Ivan Hořejší či Skřet. Nex raději mrznutí u vody vypustil úplně.

A co se vlastně dělo a o čem se na místě mluvilo? Především se hodně diskutovalo o nepřítomnosti tabule s kolíčky. Zde se musím napráskat, že tuto informaci jsem si v pozvánce nepřečetl, jinak bych přivezl kolíčky své. Ale i tak jsme to nakonec zvládli, jen Sultan.Bobo musel řešit problémy s nevhodně uloženou anténou u své Melodie. A tak došlo i na ťukání, kdy Bambinot pomáhal Melodii ke břehu. Zde se plně projevila absence plnokrevného tlačného remorkéru typu Springer, který by to zvládl levou zadní. Ale jak pravil Ante, tak je jeho, ničím netknutému trupu Springera doma v koutě celkem dobře.

Pravé pozdvižení na vsi však způsobil až Ivan Kracík, když si dovolil ze svého modelu (08.jpg - 11.jpg) odpalovat rachejtle. K vojenské lodi takové efekty jistě patří, ovšem kolemjdoucím se to příliš nelíbilo, až došlo k slovní potyčce... V úplném závěru jsem nasadil svou Fleu, aniž bych vyčerpal všechny zdroje, tak jsem brzy skončil. O tom, že bych snad z auta donesl i Watergeuse, nemohla být řeč. Protože...

U vody začala být poté, co slunce zašlo za paneláky, pěkná zima. A tak jsme se přesunuli do nejbližšího restauračního zařízení, takže U Šimáčků nás čekali zbytečně. Ivan Hořejší nám ukázal své další plány a obdaroval MoNaKo stylovými kalendáříky pro příští rok. Jakmile dorazil Nex, tak se diskuze stočila někam k tankům, křižníkům, stíhačkám a 2. sv. válce obecně. Také přišla řeč na to, jak Nex tvořil návrh soutěžní tratě pro TT v Mostě. Jistě těch témat našich hovorů bylo více, ale některé nelze publikovat.

Úderem šesté hodiny večerní se tedy rozcházíme s vidinou dalších setkání v příštím roce. A tak to má být.

Obrázková galerie

Videosnímek 8,2 MB / 114 vteřin

ladous