Jak si postavit historickou plachetnici

Jako stavební materiál doporučuji dřevo z listnatých stromů. Za ideální stavební materiál považuji hruškové dřevo. V nouzi lze použít také dřevo z olše. Nedoporučuji lipové

dřevo, neboť je příliš měkké. Dřevo z jehličnatých stromů je nevhodné pro výraznou kresbu let. Dřevo bukové je příliš houževnaté, lze ho částečně použít na stavbu kostry. Dubové

dřevo má nádherný odstín, lze však použít na modelech v měřítku 1:10 nebo 1:15, neboť má příliš hrubou strukturu, pro měřítka 1:75 nebo 1:100 je příliš hrubé, stejný problém platí

pro některá exotická dřeva, například pro mahagon. Eben byl používán při stavbě prestižních modelů, často byl kombinován se slonovinou. Obecně lze konstatovat, že ebenové dřevo

má ideální barvu pro stavbu lodí z první poloviny 19. století. Při jeho zpracování však nastávají problémy s křehkostí, navíc eben je poměrně drahý. Slonovina je pravidly NAVIGA jako

stavební materiál zakázána. Na řezby a ozdoby je velmi vhodné dřevo z brslenu. Dřevo našeho brslenu se nejvíce přibližuje exotickému boxwoodu. Zde je nutné poznamenat, že

většina admiralitních modelů zhotovených koncem 17. století a v první polovině 18. století byla postavena z hruškového dřeva nebo z boxwoodu.

Trup doporučuji zhotovit klasickým plaňkováním kostry. Na kostru je použita pro vyřezání žeber buková překližka o síle 3 až 4 mm, vhodná je rovněž překližka CEIBA o síle 4

až 5 mm. Na žebrech si vždy nakreslíme osu souměrnosti. Vyřezávaná žebra musí mít odečtenu sílu modelové obšívky, aby byl zachován skutečný tvar trupu a nedošlo tak k jeho

rozšíření právě o sílu modelové obšívky. Žebra jsou zasazena do podélné páteře s kýlem. Ta je zhotovena z bukové nebo březové překližky, má vyřezány zářezy pro žebra, stěžně a pro

prostory v podpalubí, kam vedou schody. Podélná páteř má přilepen kýl, přední vaz a zadní vaz. Části, které budou viditelné na dokončeném modelu, nejsou z překližky. Jsou

zhotoveny z hruškového dřeva. Tuhost celého trupu zajišťují dvě nebo čtyři bukové tyče, které mají průměr 10 mm. Jejich umístění je zřejmé z obrázků. Vše je slepeno teprve až, po

zkušebním sestavení „na sucho“, k lepení používám zásadně Epoxy 1200. Před slepením kostry je naprosto nezbytné mít na žebrech i na páteři s kýlem nakresleny alespoň dvě

vodorysky z důvodu možné kontroly správnosti vzájemné polohy jednotlivých žeber a také správnosti polohy žeber a kýlu.

Uvážíme-li, že překreslíme žebra z plánu na překližku s odchylkou 0,3 až 0,5 mm, takto překreslená žebra pak vyřežeme s odchylkou 0,3 až 0,5 mm, tak velmi snadno

docílíme chybu 1 mm, neboť odchylka stejným směrem se sčítá. Stálá kontrola je nutná. Pokud je vše tak, jak má být, slepíme lepidlem Epoxy 1200 kostru v šabloně, aby byla

zaručena kolmost žeber, svislost předního a zadního vazu a podélná páteř s kýlem nebyla prohnutá.

Po zatuhnutí lepidla zahájíme plaňkování kostry. Žebra v přední a zadní části trupu je nutné zabrousit tak, aby se lišty obšívky nedotýkaly pouze hrany žebra, ale přiléhaly na

celou styčnou plochu. První lištu obšívky přilepíme v místě oděrky a velmi dbáme na to, aby byl dodržen plynulý průběh oděrky. Přesnost je velmi důležitá, neboť po zaschnutí lepidla

na tuto lištu navážeme a pokračujeme v plaňkování jak směrem dolů ke kýlu, tak směrem nahoru. Lišty lepíme k žebrům kostry a k sousední liště. Před lepením je nutné lišty napařit a

naohýbat do požadovaného tvaru. Pro napařování je ideální odložená varná konvice. Napařenou mokrou lištu připevním vždy jednu na levobok a jednu na pravobok a nechám je do

druhého dne vyschnout. Následující den, pokud jsou lišty zcela suché, je přilepím na kostru trupu. Jako lepidlo používám při plaňkování opět Epoxy 1200, lišty jsou z hruškového

dřeva. Při plaňkování postupujeme symetricky a lepíme lišty střídavě pravobok, levobok až dokončíme obšívku celého trupu. Pod čarou ponoru vycházejí na zádi a na přídi klíny. Postup

plaňkování je patrný z přiložených obrázků.

Po dokončení plaňkování je nutné trup zevnitř vylaminovat, aby někdy v budoucnu nedošlo ke vzniku prasklin. Za samozřejmost považuji, že šířka lišt, délka lišt, případné

zužování nebo rozšiřování lišt bude odpovídat výkresové dokumentaci. Z tohoto důvodu je důležité mít kvalitní plány. U plaňkování trupu zdůrazňuji, že k fixování lišt nejsou používány

hřebíčky nebo špendlíky. Pokud jsou na trupu dokončeného modelu viditelné hřebíky, tak určitě nejsou zhotoveny v době plaňkování, ale až po jeho dokončení a až po vyřezání

střílen. K připevnění lepených lišt používám zásadně kolíčky na prádlo nebo gumičky a tam, kde kolíčky na prádlo použít již nelze, využívám svěrky, ty plastové bohatě postačí. Po

přilepení lišty nesmí zůstat patrné stopy po uchycení při jejím lepení na kostru trupu. Pozor! Skladba lišt musí být podřízena rozmístění střílen. Není správné napojení lišty obšívky v

místě mezi střílnami.

Po dokončení plaňkování trupu pokračujeme zhotovením paluby. Na konstrukci paluby myslíme již při překreslování a vyřezávání žeber. Je nutné totiž od povrchu paluby

odečíst sílu konstrukce modelové paluby včetně podkladové překližky. Čím přesněji jsme pracovali při překreslování a vyřezávání žeber, tím méně práce je třeba na odstranění

nerovností, aby paluba měla plynulý průběh a byla dodržena správná vzdálenost od povrchu dokončené paluby ke spodní hraně střílen. U kvalitních modelů nelze zachraňovat

nepřesnosti v úrovni paluby dodatečným snižováním nebo zvyšováním lafet, aby kanóny byly ve střílnách v požadované poloze. Před plaňkováním paluby je třeba přilepit na žebra

podkladovou překližku, postačuje síla 0,8 mm až 1,0 mm. Tvar překližky je nejlepší zjistit přímo z trupu tak, že na žebra umístíme přes celou délku trupu karton (třeba z krabice od

bot) a na tento karton přilepujeme menší kousky kartonu, které již budou přesně kopírovat vnitřní tvar. U lodí s jednou průběžnou dělovou palubou si můžeme dovolit vylomit zbytky

žeber nad palubou. U lodí s více palubami, vylomíme části žeber pouze nad tou nejvrchnější průběžnou palubou. U spodních palub, kam nebude vidět, se žebra ponechají, pouze zde

připevníme v úrovni palub segmenty, kam budou později umístěny zjednodušené lafety pro kanóny. Vyřízneme tedy tvar překližky pod nejvrchnější průběžnou dělovou palubu, na

které bude později plaňkována viditelná část paluby a přilepíme ji lepidlem Epoxy 1200 na žebra trupu. Nesmíme zapomenout na vyříznutí otvorů pro stěžně a pro průlezy do

podpalubí a také na definitivní umístění lafet pro kanóny na spodních zakrytých palubách před přilepením podkladové překližky vrchní paluby. Na bocích je podkladová překližka paluby

opřena a přilepena k podélné liště z bukového dřeva. Po zaschnutí lepidla dokončíme vnitřní obšívku trupu, vyřežeme střílny a můžeme zahájit plaňkování průběžné dělové paluby.

Tato paluba již bude částečně viditelná. Pracujeme čistě, před vlastním plaňkováním si skladbu prken předkreslíme tužkou na podkladovou překližku. Jednotlivé plaňky lepíme postupně

k sobě a na podkladovou překližku lepidlem Herkules a mezi ně vkládáme černý papír, aby byla zřejmá dehtová zálivka prken paluby. K jejich uchycení používáme malé klínky opřené o

špendlík zapíchnutý vedle lepené lišty paluby v místě žebra. Na prkénka paluby lze použít hruškové dřevo nebo javorové dřevo. Síla prkének je 1,5 až 2 mm, šířka je dána výkresovou

dokumentací. Ojediněle se používá březové dříví, hodí se však pouze pro velké modely a je zde nutná velká opatrnost při jeho výběru (musí mít jemnou a hustou strukturu). Po

dokončení plaňkování paluby ji zbrousíme a začistíme nejlépe hranou střepu skla. Na skutečné lodi byla prkna paluby připevňována k příčným palubníkům (nikoliv mimo ně – jak bývá

často vidět na soutěžích) obvykle dřevěnými hřebíky. když V modelářském provedení používám bambusové štěpiny. Po uchopení štěpiny do kleští ji kalibruji protahováním skrz několik

postupně se zmenšujících otvorů vyvrtaných vedle sebe do ocelového plechu síly 1 mm. Poslední otvor má průměr, který odpovídá modelovému průměru hřebíku.



Do navrtaných otvorů v prknech paluby se zapichují kalibrované štěpiny bambusu a skalpelem je odřízneme v úrovni paluby. K jejich lepení používáme již několikrát zmíněné lepidlo

Herkules. Je to pomalá a téměř nekonečná práce, ale výsledek je perfektní a stojí za to. Znázornění hřebíků v prknech paluby lze urychlit tak, že místo bambusových štěpin do

navrtaných otvorů vmáčkneme miniaturní stěrkou obarvené lepidlo Epoxy 1200, postup je nutné vyzkoušet mimo trup nanečisto. Po vybroušení je výsledek velmi dobrý, metoda se

hodí pro malé modely. Jako pigment používám barevný prášek pro malířské práce (vhodný odstín je hnědý okr nebo kamzičí hněď smíchaná se žlutým okrem).

Při plaňkování se nesnažme pospíchat, lepíme na trup střídavě vždy pouze jeden pár lišt (jednu lištu na pravobok a jednu lištu na levobok). Další lištu přilepíme teprve až po

zaschnutí lepidla u té předcházející lišty. Nedoporučuji lepit dvě nebo tři lišty na jednom boku najednou. V době, kdy nám schne lepidlo, nebo čekáme na vysychání napařené lišty při

jejím ohýbání do požadovaného tvaru, si můžeme zhotovovat kanóny, stěžně, ráhna, čluny, kotvy, kotevní vrátek, gretingy a podobně. Nejvhodnější materiál na stěžně i na ráhna, ale

i na lafety, je opět hruškové dřevo.

Při stavbě je velmi dobré neustálé přepočítávání rozměru určitého detailu na modelu do skutečné velikosti. Zamezíme tím vzniku časté chyby, když na modelu v měřítku

1:100 je převážná část detailů, které odpovídají spíše měřítku 1:75 až 1:50. Přepočítávání velikosti detailů do skutečného rozměru je nejefektivnější způsob, jak se vyvarovat odchylek

od měřítka a jak neudělat chyby typu:

• kolík na uvazování lan je příliš silný, lavice s úvaznými kolíky je příliš nízko (nebo vysoko)
• zábradlí je příliš nízké (nebo vysoké)
• stupně schodů jsou příliš daleko od sebe a boční fošny se zářezy jsou příliš mohutné
• tyče u kotevního vrátku vycházejí v úrovni nižší než je pas (nebo vyšší než je úroveň ramen námořníka)
• měděné plátování je příliš hrubé

Přiložené snímky stavebního postupu představují časový úsek zhruba jednoho roku, ovšem s častými přestávkami. V případě souvislé a intenzivní práce, lze dospět do této

fáze rozestavěnosti již zhruba za čtyři až pět měsíců.

Na závěr konstatuji, že velmi důležité přičinit se o vlastní růst. Znamená to navštěvovat muzea s námořní tematikou, studovat knihy, komerční plány a snažit se získat z

námořních archívů kopie originálních výkresů.

Pro začátek předkládám dvě vysloveně „céčkařské“ webové stránky:

www.ancre.fr

www.amis-musee-marine.net/AAMM_2006/pages/Monographies.htm

Nebo ještě jednu pro céčkaře nezbytnou stránku:

www.bataviawerf.nl

Obrázková galerie

Ing. Cirhan Bohuslav