Jaké bylo Velké Dářko 2010?

Čtvrtek byl ve znamení příjezdů, jelikož první soutěžní plavba byla na programu v odpoledních hodinách. Osobně jsem na místo dorazil někdy kolem druhé a ihned začal se skládáním Karl und Marie (dále jen KuM). Stihl jsem to akorát, abych nepřišel o start. Jelikož se sešlo nějakých dvacet modelů, tak bylo nutné sladit kanály. Ač řada modelářů přešla na 2,4 GHz, tak to byl stále docela problém. Ale povedlo se. Hurá na start.

Velké Dářko objevil Šurda (vlevo). Vpravo je pak mkj, jenž svého Atlantise vybavil kamerou. Nejlepší záběry jsou v nenávratnu, neboť selhal nový akumulátor.

Poprvé došlo na céčka

Foukal lehký vánek, ale jezdit se dalo. Alespoň já si na hladinu bez vln nemůžu stěžovat, protože KuM se za vlnobití moc nechytá. Zatímco kdesi v Rusku probíhalo ME maket s poprvé obsazenou kategorií NSS-D, tak se na Vysočině sešli první československé kousky kategorie NSS-C. S modelem Paola se představil Šurda (Michal Medvěděv), který Velké Dářko pro lodní modeláře objevil a vše přichystal. Sultanu pak přivezl Štefan Ábel. Sice se do závodů příliš nezapojil, ale i tak to byl radostný pohled.

Sultana Štefana Ábela budila respekt.

V pátek dopoledne byla hladina zrcadlově klidná, takže řada z nás se ani nenamáhala modely namočit do vody, jaké bylo bezvětří. Během hodinové jízdy nejrychlejší a největší modely, k jakým patří třeba Pen Duick Karla Egrta, objely dvě kola šnečím tempem. Odpoledne nám pak Velké Dářko ukázalo svou pravou tvář, kdy foukalo až moc. Vítr způsobil velké vlny, ve kterých měly modely problém nabrat včas vítr a nerozhoupat se na vlnách. Paradoxem, který podobné lokality provází, je skutečnost, že, ač vítr téměř zanikne, vlny stále trvají.

Trochu těsno u bójí bylo každou chvíli. Šurdova Paola byla druhou krasavicí ve třídě NSS-C.

Voda je prevít

V mezičase, kdy ostatní seděli u sklenky něčeho dobrého, jsem stále vyléval vodu z KuM. Chvilku před druhou odpolední jízdou mezi nás zavítal neznámý modelář, aby se zeptal na námi používané kanály, jestli si může o kousek vedle pouštět plachetnici. Nekompromisně byl nahnán na hromadný start všech plachetnic, ač se mu příliš nechtělo.

Illbruck Jardy Peška doplatil na silný vítr poškozeným stěžněm. Vedlejší snímek pak zachycuje Piráta Radka Šandy s kompletně odstrojeným stěžněm. Že ho nevidíte? Koukněte se pořádně k bójce.

Pokud v pátek bylo ošklivě, tak v sobotu přímo děsně. Déšť se umoudřil až kolem poledne, aby kolem druhé začal foukat vítr krátce před soutěžní jízdou. Jeho síla lámala stěžně a vlny zalévaly modely. Aby toho nebylo málo, tak v polovině jízdy se přidal déšť. Po jízdě jako naschvál ustal a už to vypadalo, že dojde na další jízdu. Leč padla mlha, že nebylo vidět ani na vrcholovou bójku vytyčeného trojúhelníku. V duchu jsem si pomyslel, že by konečně vyniklo osvětlení, kterým jsou některé plachetnice vybavené.

Betonový břeh byl pravým rájem pro nové šrámy na trupech. Pen Duick v náklonu téměř nabírá vodu, ale stále jede jako drak.

Navzdory tomu, že končila teprve sobota, jsem se vypravil domů, abych byl už v neděli na jiné akci. Návrat z drsné Vysočiny, kde teplota nepřekročila 20 stupňů, do rozpáleného Písku, kde panovalo slunečno s 25 stupni ve stínu, jsem nelibě nesl řadu dní. A s chutí si to za rok zopakuji.

Kde fouká vítr a startuje naráz mnoho modelů, tam je záchranný člun nutný. Jarda Zeman má plné ruce práce, aby zachraňované modely pochytal.

Výsledky, jiné reportáže a fotogalerie

Výsledky

Minisail.cz

ladous - celá fotogalerie (188 fotek)

Obrázková galerie Foto: ladous © 2010

Videosnímek (ladous © 2010) 163 s na serveru YouTube

Vítr do plachet přeje ladous