Klub NAMOLO! byl podruhé v Písku

Dlouho očekávaná událost se konečně blížila. Tedy alespoň pro mně, protože jsem do toho investoval docela dost času a jde přeci o prestiž... A o čem je řeč? No přece o druhém srazu lodních modelářů v sobotu 14. června 2008 Písku! Vyjma mé maličkosti se na zajištění zdárného průběhu podílelo hned několik subjektů. Především samotné město Písek nám poskytlo zelenou plochu na břehu Šarláku, kde jsme rozbili stan zapůjčený místním výrobcem sportovního oblečení značky ALEA. Vlastní vodní plochu a nutné zázemí pro nabíjení nám poskytla Blatenská ryba spol. s r.o., čímž bych rád za všechny přítomné modeláře poděkoval.

Je načase posvítit si na přítomné modely a modeláře. Celou flotilu modelů přivezl RomanT. Samozřejmě nemohl nechat rodinu doma, takže Marek vypomáhal s ovládáním některých z nich. Herkules majestátně manévroval poblíž přístavu a tu a tam přihlížejícím zahoukal nebo je pokropil vodou z vodního děla. Velmi efektní. Nemohl chybět Springer, ani firemní člun WILO, a samozřejmě nějaká ta plachetnice. RomanT tedy vsadil na Delfína a brázdil vodní hladinu po boku pravověrných maket NSS-B, které vyrobil Karlík. On i ten Delfín byl mnohem pohlednější, než značná část stavebnicových maket NSS-A na letošní akci v Duchcově. Karlík přivezl Thalassu, já jsem absolvoval procházku s Karl und Marií (proto jsem také dorazil s půlhodinovým zpožděním, ale zázemí u vody už bylo) a Nex dorazil mnohem později s Margarethou. Zkrátka nezklamal. Však bylo teprve dopoledne, takže i to je slušný výkon. Ovšem než se Nexovi podařilo tradiční sestavování plachet, tak už nás tam mnoho nezůstalo. Asi bude dobré vrátit se k tomu, co předcházelo Nexovo slavnostnímu sestavení Margarethy.

Takže hned po mém příchodu (ano, čtete správně, jelikož jsem líný skládat a rozkládat Karl und Marii), jsem využil přítomnosti zkušeného vodáka a nahnal RomanaT do vypůjčené kanoe (Karlosi, díky). Spolu jsme pomocí bójek stanovili hranici oddělující rybáře od modelářů a také jednu branku, která byla hojně využívána pro zpestření jízd. Ať už se jednalo o tlačení truhlíkové vany Springerem, nebo o její tahání samostatnými remorkéry, vždy bylo nač se dívat. Jak můj Springer, tak ten Markův asi do kategorie tlačného TT nasazen nebude, neboť zatáčka s poloměrem nějakých tří metrů není žádná sláva. O couvání raději nemluvím. A to nefoukal žádný vítr! Ale zato boj o míč v podobě nevyužité bójky přilákal řadu diváků a někteří zapřísáhlí odpůrci snad konečně vzali Springera na milost.

Ivan Červený přijel letos s bratrem (jméno mi uniklo). Po krátkém tahání vany remorkérem Pedro došlo k poruše motoru, takže bylo po zábavě. Ale naštěstí přivezli i další modely. Zajímavá byla nákladní loď Wera, která vzhledem ke své velikosti měla problém s polohou jeřábu, takže občas docházelo k nemaketovému náklonu na stranu jeho ramena. Jediné plavidlo, které se potýkalo s vodou, byl Burák, kterého dovezl Tomas A3. Toto plavidlo, jehož konstrukce je popsána v RC revue 1/2008, zkrátka nabralo tolik vody, že lze považovat za malý zázrak už jen to, že nekleslo ke dnu. Ale jinak jsem žádný další problém nezaznamenal. Vojenské lodě reprezentovaly Musashi a monitor. Obě přivezl PetrP.

Ale zpět k plachetnicím. Nejmenší byla bezesporu Rona, ovšem Blue-rose svěřil ovládání synkovi Petrovi, takže občas jel elektromotor na plné obrátky. Vodní ptactvo to příliš neuvítalo, ale naštěstí je rybník dost velký. Jinak plachetnic jsem napočítal okolo sedmi, ale o všech se zmiňovat nebudu. Nikoli proto, že bych nechtěl, ale nějak jsem podcenil situaci a na některé se nestihl pozeptat majitelů.

Foto: Blue-rose



Při jízdě plachetnic byla také hojně projížděna branka, ale jak už to bývá všude, kde se vyskytne Nex s Margarethou, tak příliš větrno nebylo. Alespoň jsme se bavili na téma poklidných jízd s plachetnicí, až by se to ticho nedalo pomalu vydržet, nebýt Nexovo úporné snahy dopomoci si navijákem. Suverénně nejhlučnější stroj celého setkání. Ale příště už snad budou nové navijáky na svém místě. Nebo se pletu, Nexi

Foto: Blue-rose



Závěrem si dovolím poděkovat všem, kteří neváhali i přes nejisté předpovědí počasí přijet (okolo patnácti modelářů považuji za úspěch) a nechat utrácet své rodiny na městských slavnostech, které Lenka, manželka RomanaT, přejmenovala na DOTKNI SE PENĚŽENKY. Počasí nám přálo, lehce jsme zmokli až vpodvečer, kdy už měla akce končit. Takže 30. srpna se sejdeme zase v Písku. Propozice budou přibližně za týden.

Obrázková galerie Foto: ladous (c) 2008

Obrázková galerie Foto: Blue-rose (c) 2008

Z Písku zdraví ladous