Letkov 2015 - Damen klasse po česku

Naši kamarádi v Rakousku už nějaký čas organizují závody pro své kolegyně modelářky s názvem Damen klasse. V téhle třídě jezdí, myslím, bez rozdílu tříd. Ale je pravda, že jsem to dosud nějak nesledoval, takže si nejsem jistý, ale vím, že např. paní Sabine Mergl jezdí celkem 4 třídy lodí a všechny modely si staví sama. Opravdu unikátní záležitost a její modely jsou asi o 300 procent hezčí než ty moje příšerky. Tolik na okraj a představení.

Když s tímhle přišli Jíšovi z KLoM Plzeň-Letkov, byl to zajímavý nápad na ozvláštnění našich závodů. Nechci říct, že nudných, to určitě ne, ale přeci jen, trochu vzrušení nemůže škodit a tak bylo rozhodnuto. Naše milé manželky, matky, tchýně, kamarádky, milenky, dcery, sestry a už mně nenapadá, co ještě, nápad rozpracovaly a uvedly v život na závodech v Letkově, které se konají pro radost kamarádů v srpnu na místním rybníce.

V minulosti se tam vždy konalo nějaké představení místních hasičů s akcemi pro děti, ukázkou hašení pomocí jejich techniky, loni dokonce s pěnou, ve které malé děti řádily, ale letos nějak nebyla vůle nebo byl nevhodný termín a hasiči se omluvili.

Výpadek opékání klobás a pohoštění nahradil kamarád Jíšů na malém grilu, voda a šťáva byla zdarma a nutno říci, že v parném dni se pilo, jako o závod. Kupodivu v lese vedle rybníka vytéká křišťálově čistá voda s teplotou „ze sedmého schodu“ výborné chuti, takže jsme si chodili i pro vodu bez šťávy a bylo to moc dobrý. Takže zabezpečení tohoto typu klaplo. Navíc, hotel vedle nabízel podobné pochutiny též a bylo to príma.

Místní pomocník a Triton - opravdu to plave.

No, ale, to hlavní nastalo asi v 10:00, když naše výše zmíněné manželky, tchýně, kamarádky atd. dorazily na břeh soutěžního rybníka společně, ale vystrojené opravdu jako DÁMY - což byl hlavní rozdíl mezi akcemi rakouských kolegů. Tam se soustřeďují na výkony závodnic, kdežto my jsme výkony závodnic oceňovali také, ale bylo na co koukat. Opravdu.

Samozřejmě jsem některé závodnice jako například tu svou poznal, i když měla široký černý klobouk, dámský šat obvykle nenošený, dokonce si namalovala obličej, ale na některé závodnice jsem prostě čuměl a tváří v tvář agresivní rtěnce tam, kde obvykle nebývá, jsem si nebyl jistý... Nová kamarádka Daniela promine, ale specielně na ní jsem hleděl jako mimoň, protože jsem nějak nedokázal novou tvář zařadit. Večer při představování se mi v tričku zdála malá a tady jsem se díval do tváře hezké ženské s podpatky v šatech s rudými rty a opravdu jsem byl trochu mimo... Totéž Katka z Borovan - najednou jsem zjistil, že to je ženská. Předtím to byla „jen“ kamarádka Michala.

Seznámení s úkolem, Katka a Dana Jíšová

Dost líčení vzhledu závodnic.

Komise určila, že závodnice, které mají jisté zkušenosti s ježděním, tedy Kristina Voráčková, Katka Havelková a Aneta Ferjančičová, pojedou obě jízdy vpravo, ostatní závodnice pojedou vlevo, což je přeci jen běžnější.

Závodnice samozřejmě použily lodě, které měli jejich kamarádi, tcháni, manželé, bratři atd. k dispozici.

My jsme jako jediní nasadili kolesový parníček Triton, který jsem před časem zbavil těžké parní strojovny a vybavil elektromotorkem s ječící převodovkou. V Netolicích se loď neosvědčila, protože na kalené hřídeli koles klouzaly dva červíky a naše loď se neumístila, ale tady jsem si dal záležet a loď plula gardově... No, snažila se, ale přeci jen řídit kolesáček je trochu jiné než se šroubovou lodí. Navíc zprava, takže jsem musel té své radit, kudy jet, ale ve vší sportovní slušnosti, tedy např. doprava dolů, nahoře otočit doprava a znovu do branky... Myslím si, že jsem neříkal „teď otoč, jsi tam, musíš...“

Dá se s tím i strefit do kotviště... Jak jsi to říkal - doprava? ... A fan club Honzy Jedličky.

Nevím jak ostatní, ale někdy jsem měl dojem, že ti trochu přeci jen nadržují těm svým závodnicím a v případě Honzy Jedličky bych dokonce řekl, že své Dance pomáhal rukama, když jí držel za boky a kroutil správným směrem, ale nemohu to dokázat.

Závodnice se často strefovaly do branek, i do té prokleté dvanáctky - a to bylo hlavní. Všichni jsme si užili legrace a při dekorování vítězek všechny dámy dostaly po růži - pozornost organizátorů závodů. Takže pořadí asi Katka, Aneta, Petra, ale vítězkami byly všechny, protože v tom parnu v šatech a střevících s podpatky to neměly snadné, nehledě na to, že některé opravdu vysílačku v ruce držely poprvé a běžné „doprava-doleva“ se rychle doučovaly.

Móóóc pěkný.

Předání květin... Kde mám ten diplom? ... Vítězky.

Závěr

Závody v Letkově by měly být příkladem toho, jak se dají ty naše ženy motivovat. Hezké šaty, klobouky, růže ve vlasech, šátky, takže se závodnice „položily“ do závodění a nějak si nepřipouštěly, že to až tak neumí, a je možné, že i jim došlo, jak ti jejich „závodníci“ musí bojovat o své místo na slunci mezi ostatními, takže uvidíme, jestli se tohohle nápadu chopí i jiné kluby na budoucích soutěžích.

Některé již v neformálním oblečení, focení pro tisk a konec akce - likvidace stanů a úklid - všechny pracují...

Fotogalerie Foto: Jiří Voráček © 2015

Fotogalerie Foto: KLoM PLzeň-Letkov © 2015

Pro MoNaKo Jiří Voráček