Majáková loď

Hromadu let pořádáme srazy osvětlených lodních modelů. Tu a tam někdo přinese maják a položí jej na hranu mola. Je to hezké, ale stále jde jen o objekt na břehu. Jsme však lodní modeláři, a tak jsem tak dlouho hučel do kolegů u vody, až se jeden z nich odhodlal a majákovou loď postavil. U funkční majákové lodi si člověk s dvoukanálovým vysílačem nevystačí, to však v dnešní době není žádný problém: Kromě toho, že musí mít na své palubě maják, též je zapotřebí funkční kotvící zařízení, aby na požadovaném místě stále stála.

Stavitel popisované majákové lodě má v oblibě měřítko 1 : 72, a tak bylo jisté, že jej bude mít i ona. Současně se mu líbí korveta Snowberry ze známé plastikové stavebnice, která se s minimálními změnami prodává snad 50 let, a tak netrvalo dlouho a přišla na řadu myšlenka, že i majáková loď z této stavebnice vzejde.

Jednou z cest by bylo pořídit novou stavebnici a pustit se do díla, jenže při dnešních cenách to kvůli několika málo akcím ročně, na kterých by se majáková loď plnohodnotně uplatnila, nemělo velký význam. Naštěstí Snowberry během let postavila celá řada modelářů coby statický model, a tak netrvalo dlouho a přes inzerát se podařilo jednu takovou koupit. Dost možná by časem skončila v popelnici, takto ji čeká druhý život.

Důvodem, proč došlo k přestavbě modelu korvety na majákovou loď, je skutečnost, že už 8 let po 2. světové válce měli filmaři problém sehnat použitelné korvety pro natáčení filmu Kruté moře. Většina jich byla sešrotována, jen několik přestavěno na civilní plavidla. A právě s touto myšlenkou se dotyčný pustil do díla:

„Co kdyby jedna z korvet unikla sešrotování díky demilitarizaci a přestavbě na majákovou loď?

Zatímco se při stavbě modelů ze stavebnice jednotlivé díly lepí k sobě, v tomto případě bylo zapotřebí původní model z větší části rozebrat a odbarvit. To šlo překvapivě dobře, model byl lepen jen sekundovým lepidlem a po letech na poličce spoje držely jen silou vůle. Na odbarvení pak zabral hydroxid sodný. Přestavba na plovoucí model nebyla složitá, korvety jsou moje srdcové lodě – mám dohromady tři – takže jak a co udělat v trupu bylo, řekl bych prkotinou. Protože u majákové lodě neočekávám žádné velké, natož rychlé plavby, jako motor byl použit MIG 490, pomaluběžný motor ze starších zásob. Samozřejmě lože motoru je také připraveno na to, kdybych potřeboval změnit motor na nějaký z řady 600.

Práce na palubě měly za úkol zbavit loď všech zbraňových platforem a také zjednodušit můstek tak, aby působil více civilně. Nechtěl jsem jej pracně přestavovat, proto hlavně zmizely křídla s pozicemi pro Oerlikony, stejně tak i pracoviště obsluhy Asdicu. Můstek dostal jednoduché zastřešení.

Největší práci v plánování a výrobě pak dostala samotná majáková věž. Na internetu jsem prohlédl mnoho fotek různých majákových lodí, sledoval jsem, co mají na palubě a jak jsou vytvořeny věže s lucernou. Výsledek je, že u každé přestavby bylo použito, co koho napadlo – někde jsou věže jen jako silnější válcová trubka, někde je lucerna umístěna na jednoduché trubkové konstrukci ve tvaru jehlanu, jinde to je příhradová konstrukce. Použil jsem tedy něco mezi, příhradovou konstrukci inspirovanou sloupy velmi vysokého napětí. Tyto konstrukce se velice dobře modelují a jelikož se snažím učit malovat ve 3D a pak i tisknout, použil jsem tuto technologii výroby.

Samotná lucerna je pak jen radarová věž z původní korvety, s novým zasklením a uvnitř je zbroušeno a slepeno šest Fresnelových čoček, původně vytvořených pro použití v LED svítidlech. Pohon (otáčení) těchto čoček je zajištěno tak, že osou celé věže vede tyčka, ke které je v nástavbě (původně lodní kuchyni) připevněn zpřevodovaný malý motůrek. Shora se pak do prostoru mezi čočky vkládá klasická 6V žárovička.

Barevný dizajn je čistě jednoduchý, praktický a opět inspirovaný existujícími loděmi stejného typu. Trup je ve velké části červený pro dobrou viditelnost, některé části nástavby pak bíle a jednoduchá šedá paluba.

Jednou ze zajímavostí, kterou jsem se rozhodl na loď instalovat, byla kotva. Myšlenka je taková, že s lodí popojedu dále od břehu, vypnu motor, spustím kotvu a zapnu maják. A pak bych měl čas se věnovat například jinému modelu bez toho, abych se staral o to, zda mě loď někam neodplouvá hnaná větrem. Kotva je v tomto případě půlkilová hruška olova. Pevně doufám, že na udržení modelu na místě bude stačit. Samozřejmě mám strach, aby se mě kotva-olovo nezamotalo do nějakého nepořádku na dně, případně pak aby při vytahování nenastala situace, kdy se loď přitáhne ke dnu… Doufám, že to nenastane.

O vytahování kotvy se stará malý naviják pro expediční RC auta, měl by mít tah zhruba 3,5 kg, což by mělo stačit. Provázek je reflexní rybářská šňůra, vede původním otvorem v palubě u kotevního vrátku a pak řetězovým skluzem směrem ven. Ve chvíli, kdy pojedu kotvit, si pak přidělám na malou karabinku kotvu-olovo a dopluji na místo určení. Loď sice bude mít v té chvíli trochu nepříjemné plavební vlastnosti, beru to ale jako daň za takový systém kotvení. Nevylučuji, že to někdy v budoucnu nepředělám.

Stavba byla, řekněme, živelná, určitě se nejedná o maketu. Loď je samozřejmě vybavena i na noční plavby, takže nechybí funkční poziční světla. Poslední věcí, která chybí je pak velký bílý nápis na boku označující majákovou loď – její jméno nebo umístění, které se pak zanese do map. A nyní jen večerní jízdy.“

Poprvé jsme majákovou loď mohli vidět na vodě na jaře v rámci Jarních Lužin 2025 na Stodůleckém rybníku. První plnohodnotné nasazení přišlo na řadu během Víkendu s MoNaKem 2025 na přelomu května a června. Bohužel v celé kráse loď vydržela jen krátce, když ji doslova přejel ještě za světla jeden rychlejší model.

Za dva měsíce vstala jak Fénix z popela a ozdobila noční jízdy v pražských Běchovicích v sobotu 2. srpna. Obavy o potíže s kotvou se ukázaly jako liché. Zatím se jí při všech pokusech podařilo vytáhnout na první pokus. Jen je s ohledem na absenci koncového snímače navijáku osvětlena světelnou tyčinkou, aby se i za tmy podařilo mechanismus vypnout dříve, než poškodí trup.

Závěr

Rád bych na tomto místě Dejvovi poděkoval za to, že se do celé stavby pustil a o postřehy ze stavby se podělil. Poslední, co zbývá dokončit, je zmiňovaný název modelu hotové majákové lodě. Jen nějaký vybrat…

Za MoNaKo ladous