Mistrovství ČR lodních maket NS 2018

Kategorie

Reportáže 2018

ladous

,

Čt, 25/10/2018 - 20:22

Počet komentářů: 0

Prvotní plán byl sepsat reportáže o jednotlivých akcích šestidílného seriálu mistrovství ČR lodních maket NS (a plachetnic NSS), ovšem jak plynul čas, řekl jsem si, že své dojmy sepíšu souhrnně po poslední akci v září. Vlivem okolností jsem se do díla pustil až koncem října, takže aktuálnost je tatam. Koho by přesto zajímalo, co se na letošních soutěžích událo, čtěte dál.

Běleč nad Orlicí

Vše začalo mezi 25. a 27. květnem 2018 v areálu Tábora J. A. Komenského v Bělči nad Orlicí, kde došlo na úvodní dvě soutěže seriálu. S ohledem na místní podmínky se soutěžní klání muselo obejít bez plachetnic NSS.

Jelikož šlo o úvodní akce 25. ročníku, hromadu práce měla komise rozhodčích s udělením bodů za stavbu. Plány, fotky originálů a už to jelo. Šťasten ten, v jehož komisi rozhodčích nefiguroval úřadující vedoucí sekce NS Stanislav Jakeš, který se dokáže zastavit nad věcmi, které by ostatní přehlédli

.

Jakmile jsem na podzim 2017 od Jiřího Voráčka zakoupil Tollmana, což je parní remorkér, bylo mi jasné, že se letos musím zapojit jako soutěžící, což se také stalo. Z 6 soutěžních jízd, které mě během třídenního maratonu čekaly, jsem dokončil jen některé – doposud celkem poslušný parník začal mít problémy s hasínajícím hořákem. Když občas funguje, netrefuji vrcholovku… Po urputném boji jsem sklidil poslední a předposlední místo.

Kam se však hrabou mé starosti na to, co potkalo Stanislava Jedličku. Přivezl zbrusu nový parník Master, jehož předloha z roku 1922 patřila k posledním třem dřevěným remorkérům, které opustily loděnici Beach Avenue Shipyard ve False Creek poblíž kanadského Vancouveru. Až do roku 1959 pomáhal Master s přepravou lodí s uhlím kolem pobřeží, a pak byl ponechán svému osudu na řece Brunette. Naštěstí jej v roce 1962 zachránila parta nadšenců a dodnes jej udržuje – viz web http://www.ssmaster.org. Tolik o předloze.

Master Stanislava Jedličky je postaven v měřítku 1 : 30 (délka 890 mm a šířka 250 mm). O pohon se stará dvouválcový oscilační parní stroj s vrtáním a zdvihem 18 x 18 mm, jenž je zásobován párou z kotle, pod kterým se topí tekutým lihem.

Ten se nejspíš stal viníkem totálního zmaru, jelikož hned při třetí jízdě nástavba shořela na troud. Kdo někdy pálil plasty a laminát, jistě pochopí, proč mělo torzo modelu přístup do chatky zapovězeno a nejspíš poputuje celé do popelnice

(pochopitelně bez pracné strojovny).

Master neměl dlouhou soutěžní kariéru.

Třeboň

Nic horšího se již nestalo, a proto se podíváme na Opatovický rybník u Třeboně, kde se konaly další dvě soutěže. Pro plachetnice NSS šlo o posunutý úvod seriálu, na zbylé makety čekaly 3. a 4. soutěž. Ve dnech 8. až 10. června jsme obsadili hned dva kempy.

Ano, tušíte správně – startoviště plachetnic bylo na opačném břehu, představujícím 2km chůzi po hrázi, popř. ještě asi kilometr více autem. Sám jsem takto najezdil 40 km. Ne, že bych snad přivezl parník i plachetnici, jen jsem se po soutěžním snažení s parníkem chtěl večer uchýlit k plachetničkářům, kterých nepřijelo mnoho (jen 13 modelů). Nejspíš tušili, že zrovna na jejich startovišti budou žrát komáři a že nebude večer žádné velké teplo.

Junioři z jabloneckého Admiralu soutěží s kdečím, a tak si přebíhání sem a tam dopřáli vrchovatě. Jakešovi na to však vyzráli, když do auta přibalili jízdní kola. Na kole byl přesun nejrychlejší.

Jak jsem již naznačil, nasadil jsem do boje Tollmana. Zatímco při úvodních soutěžích mi zhasínal hořák jen občas, v Třeboni to bylo při 5 pokusech z 6. Snad jej sfoukával nárazový vítr či co. Naštěstí už nikomu nic neshořelo, ale bez nehod se to též neobešlo. Tou největší bylo maketové potopení parníku Geranium Kristiny Voráčkové krátce za polovinou poslední jízdy. Že je s modelem něco v nepořádku, bylo vidět už před jízdou a upozorňovali jsme na to. Nestor českých parníkářů Jiří Voráček varování nedbal a vydal povel k jízdě, a tak nebohé kapitánce nezbylo než vyplout a dokonat dílo zkázy.

Pokud vím, vyfotit to nestihl nikdo. Naštěstí byl model z větší části z třímetrové hloubky vyloven. Chybějící deklík nad kormidly loděnice v Kamenných Žehrovicích přes léto doplnila.

Zmínil-li jsem malý počet plachetnic, sluší se říci, že z důvodu absence moravských maketářů a několika dalších se muselo slučovat i u tříd F2 v míře nemalé.

Další letošní novinku na poli lodních maket jsem zaznamenal až v Třeboni v podobě modelu Herman Marwede v měřítku 1 : 72, jehož stavbu Tomáš Hlach na jiné části MoNaKa popisuje. K jeho i mému překvapení bodovací komise model přesunula ze stavebnicových F4C do F2A.

Novinka z loděnic Tomáše Hlacha putovala z F4C do F2A.

Břehy u Přelouče

O pouhý týden déle se mezi 15. a 17. červnem konaly dvě soutěže plachetnic NSS na rybníce Buňkov v Břehách u Přelouče. 32 startujících plachetnic je jiný šálek čaje. Přispěl jsem i já, když jsem přivezl trimaran Volans. Přesto jsem byl jen do počtu, neboť šlo o jediný stavebnicový model NSS-D na vodě, což představuje 20bodovou ztrátu za stavbu – poslední, tedy páté místo mi neuniklo.

Myslím, že žádná zcela nová plachetnice k vidění nebyla.

Jinolice

Poslední dvě soutěže všech tříd NS se konaly 7. až 9. září v Jinolicích u Jičína v oblíbeném kempu Eden. Teplé léto si vyžádalo svou daň, jelikož na tradičním místě pro jednu maketářskou trať voda zarostla, takže nezbylo než jízdy F2 i F4 absolvovat na stejné trati.

Protože jsem před soutěží kývl na post rozhodčího F4, pranic mi tato skutečnost nevadila. Alespoň jsem měl možnost vidět i jiné makety, než jsou parníky, mezi kterými se pohybuji jako soutěžící.

Flotila F2C byla v Jinolicích k vidění v tomto složení naposledy - Andrea Doria (uprostřed) jde do výslužby.

Výsledky

1. soutěž Běleč – jen NS

2. soutěž Běleč – jen NS

3. soutěž Třeboň – obojí

4. soutěž Třeboň – obojí

1. soutěž Břehy – jen NSS

2. soutěž Břehy – jen NSS

5. soutěž Jinolice – obojí

6. soutěž Jinolice – obojí

MiČR NS 2018 – obojí

Bylo však jasné, že nebude času nazbyt, a tak jsem od pátečního rána po telefonu sháněl parníkáře a přinutil je k dřívějšímu startu. Ještě před oficiálním zahájením soutěže jsme měli 5. soutěž parníkářské třídy DS odjetou. Stanislav Jedlička svou strojovnu přehodil do staršího parníku Anteo, takže jsme v Jinolicích startovali v plném počtu. Vlastně ne, neboť nás bylo ještě více než na jaře. Jednak svůj model na vodu položil Michal Šenekel, a pak jsme přivítali novou posilu v podobě Jonáše Podrazila, jediného juniora.

Nejčastěji jsem byl k vidění ve svážecím člunu.

Sice jsem v létě na zhasínajícím hořáku zapracoval, přesto jsem s Tollmanem několikrát nedoplul. Jednou vlastní blbostí – zapomněl jsem do kotle před jízdou dolít vodu

.

Požár, naštěstí menšího rozsahu než na jaře, postihl také Schmugglera Michala Šenekela.

S ohledem na výše uvedené jsem ponechal trimaran doma. Též ostatní nechali plachetnice třídy NSS-D doma. I proto bylo k vidění jen 26 plachetnic. Sice opět žádná nová, avšak jedna alespoň vyplula po delším čase po změně majitele – trojstěžník Adix nyní řídí Jiří Kreisel. Prakticky vzato jsem na startoviště plachetnic NSS v době soutěžních jízd nepřišel, takže pořádně nevím, co se tam dělo.

Plachetnice v Jinolicích: Jester Josefa Mrákoty a Adix a When and If z dílny Josefa Slížka.

25. ročník seriálu MiČR lodních maket skončil s mezinárodní účastí. Na poli plachetnic NSS vídáme modeláře ze Slovenska, avšak do Jinolic zavítal s několika modely tříd F2 a F4 polský modelář Artur Napiorkowski.

Yorkshireman a jeho sesterský model Irisman spadají do F4B, zatímco Kol-8 do F2B. Poslední dva modely k nám dorazily z Polska.

Závěr

Kdo, co, kde vyhrál, zjistíte z výsledkových listin. Zde se jen omezím na sepsání poděkování všem pořadatelům: KLoM Třebechovice pod Orebem, KLoM Maják Borovany, KLoM Bílá Třemešná a KLoM Admiral Jablonec nad Nisou. Odvedli ohromný kus práce, byť zůstávají stranou mediálního zájmu.

Kupříkladu v termínu Jinolic se konalo také jednorázové mistrovství NS Slovenska v Rimavské Sobotě za účasti kamer celostátní televize...