Moduritové figurky

Vsetína. Snad na nic nezapomenu.

Jako názorný příklad nám poslouží námořník opravující plachtu na lodi Krabe TON (měřítko 1:25).

1. Začínáme




Z materiálů budeme potřebovat měděný drát, modurit (lépe starší, který se tak moc nepatlá), temperové

barvy k probarvení moduritu a vaše oblíbené barvy pro konečnou povrchovou úpravu (třeba Agamy). Z

nářadí různé kleštičky, páječku, cín... Prostě klasika co doma stejně dávno máte. Pokud nemáte lidské proporce v oku,

zapátrejte ještě na internetu po nějakém obrázku, který si potom vytiskněte ve správném měřítku. Umožní vám to se lépe trefit

do postavy námořníka a nevyjde vám z něj tak snadno proporční zrůdička. Jedna taková kresba je použita jako podklad na

prvním obrázku a pochází z nějakých amerických norem.

2. Kostra




Aby se figurka dobře vyráběla, držela pohromadě a nutila nás dodržovat správné proporce, vyrobíme jí kostru z

měděného drátu.

Drát koupíme v nějakém „Elektru“, stáhneme z něj bužírku a protože je z výroby vlivem tváření za studena zpevněný,

vyžíháme jej. Žíháme tak, že jej zahřejeme do červeného žáru a necháme schládnout. Je pak měkký a dobře se tvaruje.

Po vyžíhání jej ještě očistíme od opalů jemným skelným papírem, bude se pak dobře pájet. Kostru naohýbáme do požadovaného

tvaru a řídíme se přitom jejím požadovaným postojem (nebojme se třeba i zapózovat před zrcadlem). Spoje propájíme.

3. Maso




Nyní je čas obalit kostru masem. Je to proto, že při následném „oblékání“ nemusíme používat velkou hmotu

materiálu, který by pak praskal a taky proto, že pokud tvarujeme materiál pouze na drátěné kostře, neustále se do něj

zamačkává a ...dělá neplechu. I když na tom zatím moc nezáleží, snažte se dát figurce správné proporce. Jako nářadí

se osvědčily různé špachtličky z manikůry, které se při práci zvlhčují vodou, aby se nelepily (...dobře, kecám, strčím je do pusy

a olíznu).




Ověříme, zda-li figurka pasuje na zamýšlené místo, případně ji přiohneme a dotvarujeme. Teď to jde ještě snadno, potom je to

již obtížnější.

Pokud máte hotovo, šup s tím na 10 až 15 minut do vroucí vody. Modurit se dá také péct, ale moc zkušeností s tím

nemám. Kdysi jsem takto pekl čínského draka, který se mi nechtěl vejít do hrnce a musel jsem mu podkládat tenká křídla, která

se teplem prohýbala. A taky to trochu smrdí.

Než se nám figuráček uvaří, připravíme si barevný Modurit. Původně jsem sice vše vyráběl z bílého, ale pokud někde

oprýskne barva, nebo se nedostanete štětcem do všech záhybů (např. kolem krku) nevypadá to pěkně. Modurit obarvíme tak,

že do mističky dobře prohněteného materiálu vytlačíme temperovou barvu a mističku uzavřeme. Pak ji v dlaních zválíme

do delší tyčky, tu přehneme a opět válíme a opět přehneme... až je materiál stejnorodě probarven. Pokud budete šikovní, ani se

moc nezamažete.

4. Hlava




Tady začíná jít do tuhého. Ze začátku budeme asi mnohokrát předělávat. Dobrým nářadím je konec štětce, kterým se

dá válením ledacos vytvarovat. Pokud si netroufáte na uši, nebo se vám nedaří zformovat tvar hlavy, použijte fintu a nasaďte

dotyčnému kulicha, nebo z něj udělejte máničku. Kus tváře se dá skrýt do vousů. A opět vaříme, abychom již hotovou

práci nezvrtali.

5. Ruce, nohy, boty




Protože se mi fotky zrovna nezdařily a navíc na nich nebylo nic objevného, dovolil jsem si shrnout další fáze do jednoho bodu.

Pokud máme obavy, že si neporádíme s prsty, strčíme je do rukavic nebo do kapsy, případně je zamaskujeme (jako v tomto

případě) opravovanou sítí.









Protože námořník sedí na rovné ploše, posadil jsem si jej na kovovou destičku na hranu stolu a vytvaroval mu kalhoty.

Na stejné destičce jsem jej i posadil do horké vody.

6. Halena






Protože tričko má obepímat svaly a na ty si netroufnu, oblékl jsem námořníka do volné haleny, kde různé faldy

zakryjí nedokonalosti. A opět vaříme...

7. Na palubě




Usadíme námořníka na místo, skalpelem začistíme otřepy, dobrousíme botky aby pěkně sedly k palubě a pod. Při údržbě lodi je

lepší, pokud jsou drobnosti na palubě odnímatelné, proto má námořník v zadečku tyčku, která pasuje do dutinky

zalepené ve stropě kajuty. V případě potřeby tak lze námořníka sejmout.

8. Finišujeme




Už chybí jen malinko. Dokolorujeme to, co jest potřeba. V tomto případě vousy, oči, tváře a boty. Případně polomatným

lakem oživíme barvu na kalhotách. Doplníme chybějící drobnosti (nůž, fajfku, olejničku a pod.), které nám při troše

dovednosti zamaskují nějakou nedokonalost. Zde třeba levá noha nedosedala přesně k palubě, tedy jsem ji podložil klubkem

lana.

9. Závěr




Jelikož byl na lodi i kotel, dodal jsem k němu kuchaře a doufám, že přidám i kormidelníka s plavčíkem šůrujícím podlahu.

S první figurkou jsem se šušnil. celou neděli, s další už to nebylo tak náročné, práce šla celkem od ruky. Věřím, že cvikem

se dá ještě ledaco vylepšit. Takže neváhejte, pokud nejste vyložená polena, vaše modely tím mohou jenom získat a třeba v

sobě objevíte netušený talent. Navíc, Věstonická venuše není po umělecké stránce nic moc a jak je slavná!

PaRi