MoNaKo je tu pro Vás 15 let - jak začínalo?

Koukám, že se do toho nikomu nechce, tak začnu sám:

MoNaKo jsem zcela jistě neobjevil hned v jeho počátcích, ale bylo to ještě v době, kdy nepoužívalo svou doménu www.mo-na-ko.cz, nýbrž mělo azyl na jiné. Tuším, že to bylo www.sssbrno.cz/monako, nicméně Kebou popisované peripetie s připojováním k internetu ve večerních hodinách pamatuji. Připojoval jsem se tehdy zhruba obden na necelou hodinu. Nepřekročení doby připojení (a tím i ceny) hlídal prográmek Connection Meter. Tehdy jsem internet používal tak, že jsem si našel své oblíbené weby a u všech statických článků v prohlížeči klikal na "Zpřístupnit offline". Samotné čtení článků následovalo až po odpojení od internetu.



V mém případě první návštěva MoNaKa proběhla omylem, jelikož jsem tehdy hledal něco o stejnojmenném státu do školního referátu a seznam tehdy nabídl mezi prvními odkazy "naše" MoNaKo. Mohlo to být v roce 2003... z 13. ledna 2004 jsem ve své poště dohledal reakci na svůj první komentář.

2013, hledal jsem nějaké (jakékoliv) informace o parních modelech, hledání často skončilo na Mo-na-ku, tak jsem si řikal že na tom něco bude.

Jinak vytáčený "Ten Internet" taky pamatuju. Jeden čas jsme se připojovali, pak se něco rozbilo a přestal fungovat. Ale stejně byl drahý a pomalý (max 54 kb/s). Dvoulinku jsme vytáhli z telefonu a strčili do PC, takže modem jsme měli asi na kartě v PC, a telefon při tom nefungoval. Vím že i v té době (2005) jsem zkoušel hledat něco o modelech, takže je možné že jsem se proklikl i sem.

Monako jsem objevil poměrně záhy, někdy na jaře 2002. Přesné okolnosti si už nevybavuji, pravděpodobně to bylo nějak náhodně při internetovém hledání informací o lodích či jejich modelech. Web mě od počátku dost zaujal a inspiroval. V podstatě mu vděčím za svůj vstup do aktivní RC modelařiny a za splnění svých dětských snů a plánů. Prostě to přišlo v pravý čas a v pravé podobě. Potom jsem zažil několik aktivních let, kdy jsem kromě stavění lodí Monako intenzivně sledoval, četl články i publikoval vlastní, účastnil se diskuzí. Začal chodit na modelářské srazy, především na Lužinách a poznal tam osobně řadu fajn lidí. To by celé vydalo spíš na článek než pouhý komentář. V posledních letech jsem sice v modelařině polevil, životní změny, jiné starosti a zájmy, nezbývá dost času a energie. Výstavba vázne, na srazy jen občas a spíš bez lodí. Nicméně plamínek pod povrchem stále doutná, podobně jako v dobách před Monakem a on jistě někdy opět vyskočí na povrch.



K internetu mám podobné zážitky. Kolem roku 2005 jsme též doma zažívali strasti s modemovým připojením, ale i to bylo tenkrát velký přínos proti úplné absenci připojení. O několik let později však už nastal výzamný pokrok v podobě wi-fi sítí a kabelů. Nicméně už v dobách prvního seznámení s Monakem jsem měl k dispozici možnost kvalitního připojení na VŠ a později i na kolejích, takže jsem si nemohl stěžovat.

: no.. začátky Monaka moc nepamatuju - je to možná úsměvné - ale hledaal jsem tak ze zájmu nějaky odkazy pro železniční modely 1:120 .. tedy TT .. a naskočilo mi Monako - konkrétně začátky Tug Towingu , kdy to ještě bylo přátelské poježdění . Zaregistroval jsem se tedy - byl to rok 2007. Byl jsem rád že jsem narazil na naše modelářské stránky, které se zabývají modely lodí .Do té doby jsem nacházel jen zahraniční stránky. .Jako osamělý lodní modelář mezi Beskydskými kopci (spřátelení místní lodní modeláři na mě maximálně kývají tam někde z vrchu ..;( a tak jsem se nakonec tady rád seznámil s řadou modelářů ( .. a jsem tu!!) a absolvoval 2x Protivanov a 1x Olomouc s TT jako divák ... pak se to TT nějako zvrtlo .. a závody se konají v místech, kam nedorazím .. auta nemaje , či je to někde v .... no na druhém konci naší malé republiky. Jsem rád , že Monako nakonec furt nějako funguje... Teď maximálně jezdím do Olomouce (For Model,za Jardou Tesařem a jeho modeláři ), či do Otrokovic - je tam celkem solidní vlakové spojení.Bohužel transport mých modelů vlakem mi nějako nejde. Přesto se snažím po chvilkách stavět - a jezdit, dokud to ještě jde -ten čas nepředstavitelně rychle utíká - a prý lepší to nebude... takňák..

V Praze byla výstava, a také moje teta. Takže 2007 jsem tam teda byl



protože chat Monaka byl vlastně trochu souboj, kdo a kdy má mít jakou barvu písma, asi je to tak i dnes

V té době také došlo k diskusím, kdež byl Přemysl a pak Petr Hájek

a nakonec k pozvání na Skype

Takže první byl ANTE, as osobní průvodce branou dovnitř 2007 -děkuji



Nu a ze všeho nejvíc mi na tom vadí, že jakási hradní etiketa, alias

"spolková řeč" je mnohdy také mimo, leč moje shledávána byla rovněž

Takže jsem rád, že to funguje, i když bych si myslel, že

je nepříjemné pozorovat, jak to ochablo



Můj slovník není o popichování, mě jde o logiku výrobků a věcí, pár poznatků o tom, co je nesmyslné technicky, i jinak

Lidí, co jsou kolem jsem se snažil nedotýkat, protože to sám nesnáším

Adrenalin je ovšem potvora, tudíž jsem si skoro jist, že k polorozpadu vede nejen tato sloučenina, leč i ješitnost

Tolik moje pocity dnes 161126 Ferda

Ahoj!

Petr Hájek, alias UFOn mě požádal zda bych jeho "zdravici" pro MoNaKo mohl za něj vložit sem. Rád tak činím:



Monako pro mě v letech kolem mého prvního přihlášení za zvuků vytáčeného internetu znamenalo hodně a vlastně znamená pořád . Jsem už rok mimo a nechci pitvat proč a co se stalo prostě se stalo a zůčastnění vědí své, ale chci říci, že na ty stránky minimálně 2x denně zajdu a pročtu co nového a to velmi pozorně. Monako za tvého vedení bylo neuvěřitelným počinem co všem kdo se o lodě v měřítku zajímali, bylo zdrojem poučení a informací z praxe, které jinde byly takřka nedostupné, pokud človíček-modelaříček nevládl světovými jazyky.

To bylo něco nezastupitelného a naprosto úžasného pro hodně mláďat, co nevěděli, kam se podít pokud chtěli lodně-modelařit, ale stejně i pro ostřílené loďaře kteří si připadali osamocení a mimo dění.

Kroužků bylo a je pomálu, odborníků ještě méně, alespoň těch, co opravdu něco umí a jsou ochotní to předat dalším generacím.

Je spousta lodičkářů co umí, ale jejich um končí na větě ,,vždyť je to normální to přece zná každý,,.

Málokdo dokáže něco napsat a něco ukázat z praxe, spíše je to o tom, setkávat se a půjčit jiným svůj model a doufat , že se ten někdo ,,chytí,, a nechá si v horším případě koupit model rodiči, nebo v lepším si nechá koupit stavebnici a sám se ji pokusí s menším či větším úspěchem sestavit.Právě zde monako mělo velký potenciál k pomoci a výchově.

(konec 1. části)

Dnes ale přichází úplně nová generace těch co chtějí modelařit tzv. ,,instantním stylem,, modelaření typu 3D tisk a jezdím druhý den....(já tomu pracovně říkám,,chudá modelařina pro bohaté adepty,,) to sice je cesta budoucnosti( bohužel nejspíše),ale pokud budeme toto akceptovat bez předešlého vzdělávání tak dojdeme k modelářské a bohužel nejen modelářské generaci co jen ví, kde se co dá za mikropoplatek stáhnout a vytisknout , ale nezná základy konstrukce ani technologie výroby, protože to je nikdo nenaučí a kupodivu je okolí i modelářské v tom ,,neumětelství,, podporuje.

Monako dříve bývalo zdrojem informací , nikdo nikoho neškatulkoval a neodkazoval co se smí pochválit a jak či v jakém vlákně, nikdo nikoho neosočoval za nesouhlasný názor, jen se prostě vedla debata a to bez urážek či osobních výpadů, ukazovalo se na fotkách, co kdo vytvořil a co kdo zmršil a to vše se v jednom vlákně bud pochválilo nebo zkrytizovalo a to hned bez nutnosti něco někde hledat. Ve stromu příspěvků se objevovaly každý večer nové názory na reálně publikované příspěvky a to né jednou za den či týden , ale v řádu minut.

Chápu, že dnes v éře sociálních sítí je to už jinde ,ale je to škoda obzvláště když vidím jak narůstají vlákna u cizokrajných webů.

Pokud se zašlo na politické téma většinou to vyznělo jako veselá vsuvka několika ,,nasraných dědků,, (pardon píšu to kamarádovi kterého uznávám za dobrého), neřešili se ptákoviny které na skutečné modeláře zabývající se stavěním lodí a nejen lodí nemají z valné většiny vůbec žádný dopad(tím myslím poslední dobou stále žhavé téma svazu modelářů a jeho vedení.....)popřípadě osočování z ,,debility,, jen z důvodu vyjádření jiného názoru na fungování okolního světa popřípadě jediným přínosem bývá nyní pár řádek a fotek z různých akcí, které v konečném výsledku neřeknou vlastně nic zajímavého a podstatného či objevného a ještě si je zhlédneme a řádky přečteme s minimální obměnou v periodikách ..

(konec 2.části)

To je prostě politika která podle mého názoru ubíjí skutečné modelaření a hlavně debatu kolem skutečných modelářských problémů jak který nový materiál zpracovat nejlépe či co jak rukama vyrobit.

Mám pocit , že tohle si už před časem uvědomilo celé TT společenství a zmizelo zavčasu..... neumím si představit jak by vypadaly debaty spolků, svazů a klubů, pokud by k tomu nedošlo.....Jak jsem už napsal MONAKO mi dalo hodně, dodnes nosím monako modré tričko když něco zkouším na rybníku a jsem hrdý na to, že jsem býval jeho členem a snad i místy něco pro kolegy přinesl, pořád odkazuji na monako každého komu neumím odpovědět na lodičkářskou otázku ,,z patra,, jako na server kde najde odpověď.

Rozhodně na Monako nekydám hnůj kudy chodím , jak mi to jinými slovy vmetl SH na jiném serveru než celé téma majitel zrušil.

Osobně přeji mo-na-ku další násobky let stávajících pod opravdu dobrým vedením a s jasnou koncepcí bez omezování názorů jakýmkoli způsobem pokud nejde o neslušnost obecně vnímanou jako neslušnost .

Konec

Petr (Ufon) Hájek

Pokud tou jinou diskuzí se smazaným tématem byla myšlena RC manie, pak jako zakladatel tématu dodávám, že jsem k jeho smazání nepodnikl žádné kroky a sám byl postupem tamních moderátorů překvapen, protože téma poslali k ledu celé včetně příspěvků, které byly k věci a na nikoho neútočily.

Chtěl bych zareagovat na podnětný příspěvek od Petra Hájka. Nepřál bych si však spouštět nějakou ostřejší výměnu názorů. Jak jsem z kontextu pochopil, kontroverze již zde bylo dost. Pouze vyjádřit poněkud odlišný úhel pohledu. V mnohém s Petrem souhlasím, v něčem však mám jiný názor.



Všeobecně obdivuju lidi jako on, za to co dokážou vytvořit. Přitom souhlas, že mnozí co umí, nejsou schopní a ochotní se o své know-how podělit a předat je dalším generacím. Tím větší vděk těm, co to dokážou. Právě od PH jsem četl dost zajímavých a inspirujících článků a diskuzních příspěvků a přijde mi škoda, že Monako opustil, ale tak to prostě je a nemíním se vměšovat. Co poněkud zamrzí, když ze strany takových modelářských osobností slyším kritiku odlišné modelářské filozofie. Podle mě není na místě elitářské kastování na „opravdové modeláře“ a pouhé „jezdiče“, „nakupovače“ atd. Někoho prostě baví stavět, jiného jezdit, někdo rád soutěží, jiný to dělá jen tak pro radost. Proč si to vyčítat a řešit, kdo je či není opravdový modelář. Fakt že v historii to prostě nešlo jinak, než vše svépomocí. Nicméně technologie a možnosti pokročily s dobou a není rozumné tento vývoj zcela zatracovat. Vždyť to přineslo i pozitiva. Díky možnosti si leccos opatřit mohli úspěšně začít modelařit i ti méně šikovní a vybavení. Osobně jsem vždycky obdivoval tradiční klasickou modelařinu, ale nic naplat, na leccos prostě nemám a nebudu mít. Přinejmenším čas učit se zvládat všelijaké řemeslné práce a technologické postupy. Velice rád si postavím něco komplet od základů, ale stejně tak nepohrdnu komerčními díly, polotovary, stavebnicemi apod. Posledně jmenované jsou třeba pro mě jedinou šancí, jak úspěšně postavit loď alespoň vzdáleně splňující maketovost. Uletadel je nakupovací trend ještě výraznější a mnozí modeláři se zaměřují vyloženě na pilotáž. Osobně bych bez moderních technologií (plastová nerozbitná konstrukce, el. pohon) dosud žádné letadlo neměl a nezalétal si.

I dostupnost rádiového vybavení je plodem technologického pokroku. Jestliže mi tedy v mém dětství přišlo RC modelářství jako něco příliš drahého a náročného, díky dvěma skutečnostem to platit přestalo. Jednou byly ty zmiňované technologické novinky a druhou právě Monako a jeho zakladatelská filozofie. Tedy modelařina na koleně, jednoduchá a dostupná pro každého jen trochu šikovného, z běžně dostupných a laciných materiálů, bez nutnosti komplikovaných technik a drahých nákupů ve specializovaných obchodech. Právě to mě tehdy před lety oslovilo, zacílilo do černého a přimělo to s modely zkusit. Samozřejmě pak následoval nějaký vývoj, po prvních krůčcích mé ambice vzrostly a nakonec jsem stejně dospěl k potřebě větších investic (rádio, další elektronika) a k osvojení pokročilejších technik (základy laminování). Nicméně nebýt Monaka, které sehrálo roli katalyzátoru, zůstala by v mé mysli nejspíš nepřekročitelná propast a o RC modely bych se pravděpodobně dodnes nepokusil.



Nicméně ani já rychlý technický pokrok nekriticky nevelebím a vše nepřijímám s nadšením. Konkrétně ten 3D tisk zatím vnímám spíš jen jako kuriozitu, pro efektivní masovou výrobu drobných detailů jistě, ale pro větší technologické celky nevím nevím. Nicméně nadšené průkopníky nekritizuju. Však každá dnes klasická technologie byla ve svých počátcích nedůvěryhodná, kacířská a musela prokázat své přednosti a vydobýt si své místo. Obecně fenomén PC v modelařině. Osobně nejsem strojař a neumím s konstrukčním software (CAD apod.) tak si všechno postaru čmárám tužkou na papír. Když však někdo zvládá tvořit na PC a ušetří si tak spoustu práce, proč ne. Pokud někoho PC konstruování baví víc než fyzická stavba modelu, je to jeho věc, necítím se oprávněný kritizovat. Pokud někdo třeba raději vyřeže díly laserem, než lupenkovou pilkou, proč mu to zazlívat, atd. Ať si každý najde svůj směr, co mu vyhovuje a nemá cenu se hádat kdo je či není opravdový modelář.

Ten požadavek na rychlost, snadnost, instantnost je jistě kontroverzní. Na jednu stranu musím sám přiznat, že často inklinuju ke snadným řešením a nerad překonávám nepříjemné překážky, co mi cestu byť k lákavému cíli dokáží značně znechutit. V současné době ostatně ani nemůžu jinak. Doba je hektická a prostě nemám čas ztrácet čas. To jsem si mohl dovolit v dětství v předpočítačové době. Smiřuju se tak s tím, že na mnohé věci prostě nemám kapacity a že život je o prioritách a kompromisech. Pro dosažení jednoho cíle je nutno obětovat zas něco dalšího. Proto bych dnešní mladé lacině neodsuzoval (to tu ostatně bylo od nepaměti). I když leccos z jejich životního stylu leze už i mě na nervy (a to jsem ještě před dekádou sám ještě studoval). Klasika se však nezachrání násilným vnucováním a potlačováním moderny. Ani nemá cenu se snažit zachovat masovost. Však se vždycky najdou vyjímeční jedinci, kteří štafetu ponesou dál. Když se bude trvat na výchově dětí od tradičních základů, mnohé to předčasně znechutí a odradí. Zato třeba někoho jiného prvotně zlákají moderní technologie a přes ně se teprve přiblíží klasické modelařině a druhotně jí přijde na chuť. Ne z donucení ale sám od sebe.



Pokud jde o politiku, konkrétně problematiku modelářského svazu. Též toto téma vnímám spíš negativně. Původně tyto záležitosti nebyly Monaku vlastní, zde se řešila neformální neorganizovaná modelařina. Osobně žádné organizace k provozování svých koníčků nepotřebuju a o funkcionářích mám vesměs negativní mínění, podobně jako např. o různých nechvalně proslulých sportovních svazech (čímž rozhodně nechci znevažovat všechny poctivé a obětavé aktivisty typu vedoucí kroužků apod., co reálně a nezištně něco dělají pro mládež apod.). Nicméně připouštím, že tyto věci někoho z návštěvníků Monaka zajímat mohou a že obecně není špatné mít povědomí a přehled i v takové oblasti. Na oficiální stránky svazu nechodím, tak aspoň nějaké zprostředkování informací.

Pokud ladous cítí potřebu se angažovat, bojovat za lepší budoucnost a toto úsilí prezentovat, je to jeho osobní věc a necítím se oprávněný kritizovat.



Ohledně současného obsahu Monaka sice též nejsem nadšený (jak jsem se nedávno vyjádřil v DF Mojehobby). Více se mi líbila a oslovovala mě původní podoba, právě ty praktické články, z kterých šlo načerpat spousta informací a inspirace k stavbě modelů. Zakladateli a dlouholetému provozovateli Monaka Kebovi tak patří věčný dík a sláva. Nicméně to přirozeně nemohl táhnout věčně, a nelze vyčítat, že „odešel na odpočinek“ a správu webu přenechal. Ladousovi patří dík, že se toho nesnadného úkolu ujal a že Monako neskončilo. Současný obsah také těžko kritizovat, Ladous dělá co umí a aspoň nějaké nové články publikuje (reportáže). Není jeho vina, že se autoři vytratili. Sám jsem také jedním z nich. Přičemž mě ten stav neuspokojuje, rád bych Monaku pomohl a opět s něčím přispěl, jenže když aktuálně u mě nejsou žádné modelářské novinky, tak jaksi není čím. Určitě však slibuju, že pokud zas po letech postavím nějaký nový model apod. velice rád se o publikaci na Monaku pokusím. Zda a kdy se tak stane však slíbit nemohu.

Při čtení Tvého komentáře jsem si uvědomil, o kolik za těch 15 let modelařina pokročila. Tehdy jsem coby začínající modelář z modelu do modelu přendaval i serva, natož regulátory a přijímače. U regulátorů, které díky odklonu k plachetnicím příliš nepoužívám, mi to sice zůstalo, ovšem dnes díky poklesu cen serv a přijímačů tento detail neřeším a potřebné je po celý rok připraveno v lodi. A díky 2,4 GHz netřeba řešit kanály (dokud jsem jezdil jen sám v Písku, tak jsem je ani tehdy neřešil).



Tehdy jsem jednou za rok vyrazil na nákup na veletrh Model Hobby, čímž bylo vystaráno. V Písku, pokud občasně nějaká prodejna fungovala, sortiment pro lodě končil u starých zásob výrobků od Modely, takže jinak nezbylo než vyrazit do většího města. E-shopy jsem tenkrát nepoužíval, nějak nebyla ochota platit poštovné. A že by šlo objednávat z nějakého HobbyKingu (a jeho předchůdců) bez českých prostředníků, také asi nikoho v té době nenapadlo.



Zda byl 3D tisk slepou uličkou, uvidíme za dalších 15 let ;-).

Pravda, pokrok je rychlý a co platilo před 15 lety je nyní zas někde jinde. Což mi působí potíže se sledováním vývoje a nestíhám držet krok. Moje hlavní vědomosti vychází z doby cca 10 - 15 let nazpět a nejnovější trendy už jsem nějak pořádně nezachytil. Když zmiňuješ příklad RC vybavení, tak já svoje rádio pořizoval (2004) v době právě před masivním nástupem 2,4 Ghz, tedy výběhovou technologii. Kdybych tu investici činil o pár let později, 2,4 GHz by již stálo za vážnou úvahu. Takto mám klasických 40 MHz a zřejmě tak zůstane ještě dost dlouho. Sice už jsem byl několikrát konfrontován s moderní realitou a přesvědčován o předpotopnosti a morální zastaralosti a "nutnosti" pořízení nového rádia (např. prodavač, kterému evidentně jde o kšefty). Jenže proč bych tak činil, když to moje rádio je pokud vím stále legální, navenek jak nové a ve srovnání s moderními systémy má nejen slabiny, ale i přednosti. Kvůli několika plavbám ročně nevidím smysl nově investovat. Našel bych více příkladů, kdy mi nějaká starší technologie vyhovuje a necítím potřebu sledovat nejnovější trendy. Přestože obecně technologický pokrok nezatracuju a vděčím mu za mnohé (viz. včerejší megapříspěvek).

Na MoNaKo jsem narazil v roce 2002 a na podzim 2003 jsem poprvé komunikoval s Kebou. Později jsem také několika články na MoNaKo přispěl.

Stále čtu snad všechny články, které zde vyjdou, v diskuzích jen to, co mne zajímá.

Jako dříve narozený bych mohl prohlašovat, že mnohé návody, které se zde objevily, jsou už dávno známé. Když jsem v 1960 začínal s lodním modelářstvím, kdo neměl ve svém okolí klub s lodními modeláři moc možností k poučení neměl. V té době se časopis Letecký modelář změnil na Modelář a přibyly v něm rubriky pro další odbornosti včetně lodních. Také se o něco později daly koupit zahraniční časopisy Modellbau Heute z NDR, Modelist Konstruktor z SSSR a polský Modelarz. Tam jsem objevoval návody, jak co řešit na lodích.

S nástupem internetu se před modeláři objevily neomezené možnosti najít řešení pro svůj problém při stavbě lodních modelů hledáním na síti. Ne každý na to měl a má tolik času. Je proto obrovskou zásluhou Keby a ladouse, že ten čas hledání nám mnohým ušetříli a šetří.

V poslední době sílí hlasy, že ubývá článků s technickou tématikou a převažují reportáže. To přece souvisí se současnou uspěchanou dobou. Mohu ale ujistit, že za těch více něž 50 let stále slyším při diskuzích s redaktory modelářských časopisů stížnosti, že je málo přispěvovatelů a ti s technickým řešením se dají sčítat na prstech. No a to podobné potkalo i MoNaKo.

Je dost lodních modelářů, kteří by mohli představit své modely a popsat své postupy při stavbě. Ale při hovorech s některými jsem se dověděl, že mají strach, že by jejich postupy byly kritizovány. A tak jsme o jejich postřehy ochuzeni.

Ve své době kolem roku 1975 formy z plechů různých tlouštěk a různých dělícich rovin byly novou metodou pro vytváření detailů lodí z plastů, se kterou přišli lodní modeláři ze Vsetína.

Dnes nové materiály, nové techniky jejich zpracování i ten 3D tisk jsou možná stejné možností pro náš koníček.

Za sebe ještě jednou děkuji Kebovi a ladousovi, že to MoNaKo táhnou dál.