Při plánování termínů letních srazů se člověk málokdy trefí do doby, kdy některý z tradičních účastníků modelářských akcí, které v Praze a okolí pořádáme, nebude někde na dovolené. Nebylo tomu tak ani letos, když pro sraz osvětlených modelů lodí padla volba na sobotu 2. srpna. O něco horší než tato skutečnost je, že někdy nevyjde počasí. A to byl tento případ.
V minulém roce jsme se u Požárního rybníka v Běchovicích na okraji Prahy sešli až koncem srpna, kdy bylo krásně. Dva roky zpátky nám podobný termín začátkem srpna propršel stejně jako ten letošní. Tehdy tedy pršelo skoro celý den, letos začalo až k večeru, což na věci nic nemění, jelikož začínáme jezdit až před setměním, protože osvětlené lodní modely vyniknou až za tmy.
Ačkoli pršelo, zrovna v Běchovicích to nikterak nevadí. Zastřešená pergola poskytuje ideální zázemí pro tyto případy. Lodním modelům, až na některé, déšť nevadí. A roztopenému grilu, který přinesl Dejv, také ne.
Po přečtení výše napsaného jistě pochopíte, proč nebyla účast kdovíjaká. Jen díky skutečnosti, že někteří přivezli více modelů, bylo k vidění alespoň 10 lodí. A jeden maják na hraně mola.
Moji pozornost pochopitelně upoutala opravená majáková loď. Než ji Dejv položil na vodu, změřil hloubku vody, aby měl lepší představu, jestli mu bude stačit přichystaná kotva. Majáková loď stála na svém místě a tentokrát do ní nikdo nenarazil, což s ohledem na to, že některé modely ovládaly Svennyho děti, příjemné zjištění. Jen je škoda, že v dešti nejsou mnou pořízené snímky bůhvíjaké, což se týká i snahy zachytit další přítomné modely.
RomanT přivezl nákladní loď Texaco a remorkér Přeříz. U něj namotal do lodního šroubu kus pokoseného rákosí, které po vodní ploše plavalo. Za světla se mu dalo ještě vyhnout, za tmy už to bylo o štěstí.
Po ugrilování buřtů jsme u vody setrvali v družném hovoru do půl dvanácté. Pršelo celou dobu, chvílemi více a chvílemi méně. Nezbývá než doufat, že příští rok vyjde počasí bez ohledu na termín lépe.
Za MoNaKo ladous
|