Okolo Ostrova Open regata 2011 se zmatkům navzdory povedla

Zatracení rybáři

O tom, že pod tubusem metra rybáři občas chytají ryby, jsme věděli již dříve, jenže vloni jsme tam žádného nepotkali, a tak jsme podlehli dojmu, že v neděli rybáři vyrážejí mimo Prahu. Přestože lilo, byl břeh rybáři přímo poset. Někteří navíc využili několika míst pod tubusem metra, kde je i za deště celkem příjemně, neboť kapka tam nepronikne.

Karlíkův Pen Duick nekompromisně vyhrál.

Přestože bylo předem jasné, že tentokrát ostrouháme, rozhodli jsme se s Bohoušem hodit pramici na vodu, položit bójku na hladinu a čekat, co na to řeknou rybáři. Brzy padlo pár jadrných slov, a tak jsme se odhodlali k vyklizení pole a přesunu na Horní nádrž, ke které jsem preventivně došel obhlédnout situaci, než jsme se tam začali trmácet s pramicí. Mezi rybníky je přibližně půl kilometru, a tak jsem před vlastní soutěží absolvoval docela solidní procházku.

Mezi plachetnicemi se proháněl pouze Nojbyho Watergeus.

Současně s přesunem naskakovalo zpoždění začátku akce, a tak jsme začali o hodinu později, než bylo v plánu. Vesměs dorazili všichni přihlášení, jen někteří se pro déšť omluvili. Kdybychom věděli, že mezitím přestane pršet a závěr odpoledne se změní v docela příjemný letní den, mohla být účast vyšší.

Zatímco jednomu snímku dominuje Monika a druhému Pen Duick, Footy je též nepřehlédnutelná.

Funkce rozhodčího se opět ujal Ante, který čestně prohlašoval, že se na poslední chvíli snažil zprovoznit Lédu, avšak pro nedostatek času nakonec přišel s prázdnou. Snad se za rok pochlapí.

Dostat se na beton pro položení modelu vyžadovalo artistické výkony, ale co by člověk neudělal, aby si nemusel namočit nohy o pár metrů vedle, kde je krásný, pozvolný sjezd až do vody.

Kolik nás bylo?

Z přihlášených 14 modelářů a 16 modelů se nakonec dostavilo jen 12 modelářů s 13 modely, což je oproti 10 soutěžícím z roku 2010 drobný nárůst, který nás mile potěšil. RomanT sice dorazil na poslední chvíli a svůj úmysl startovat se třemi modely nakonec přehodnotil, přesto byl jediným, kdo nasadil dva stroje. Metrového Monsuna střídal za malou Footy, se kterou však jen sekundoval dvěma Opalkům, s nimiž přijeli Ivoš a Jaroslav Bartůněk.

Lodní modeláři s chutí využijí vše. Zaberou důchodcům lavičky a přes informační cedulku o unikátní přírodní ploše si klidně hodí kolíčkovou tabuli.

Byť jsme odstartovali později, plánované dvě 45minutové jízdy po malém trojúhelníku a závěrečnou hodinovou regatu kolem celé nádrže, jsme odjeli. Po celou dobu panovalo příjemné počasí, kdy našim plachtám přál alespoň slabý vánek. Všechny jízdy se jely kolem ostrova, a tak jsme konečně dostáli názvu akce.

Ivošův Opalek po zdárné akci pózuje na souši.

Ostrov nás potrápil

Díky vrbě a vyšší trávě se z pětimetrového ostrova stala překážka, kvůli které museli všichni občas popoběhnout. Nejvíce se naběhal asi Karlík, jehož Pen Duick umí slabý vánek maximálně využít, a tak Ante nestačil čárkovat. Nakonec z toho bylo za celé odpoledne úžasných 18 kol, čímž všechny ostatní nechal daleko za sebou. Kupříkladu moje Legend, která jen díky tomu, že jiní neabsolvovali všechny tři jízdy, s 11 koly obsadila druhé místo, přičemž mým hlavním soupeřem byl Keba s White Witch, který kvůli časové tísni před závěrečnou regatou musel odejít z jistého třetího, ale spíše z velmi pravděpodobného druhého místa.

Za smolaře celého setkání by se dal označit Duke, který kvůli potížím s navijákem snad ani nepoložil Alfa Romeo III na vodu. Zaznamenal-li jsem u někoho dalšího nějakou jinou technickou závadu, byla pouze drobná. U některých bylo znát, že na nějaké objíždění bójí, ba neprůhledného ostrova nejsou zvyklí, ale jízdu od jízdy se situace lepšila.

Ivošův Opalek byl stále o kousek napřed.

Více kategorií nutností

Jelikož poměřovat plachetnice jen podle ujetých kol je nesmysl, rozdělili jsme letos přítomné modely podle délky trupu na dvě kategorie, a to do 50 cm a nad 50 cm, neboť dělením podle oplachtění bychom si příliš nepomohli, když oplachtění NSS-B měly jenom Footy a Pen Duick. Podle uvedeného dělení se nám sešly tři malé a deset větších modelů, takže každý si mohl najít svého soupeře. Bylo zajímavé sledovat souboj mezi Opalky a Footy, kdy jeden Opalek stíhal druhého. Jen Footy se dopředu moc nehrnula a v závěrečné regatě RomanT po půlhodinovém boji poblíž první bójky zamířil zpět na start.

O obsluhu svážecí pramice se staral Nojby, avšak až na pár výjimek nebylo jeho nasazení potřeba, což je koneckonců dobře. Co se týče přístupu do vody, je na Horní nádrži poněkud krkolomný, a tak řada z nás se svými modely setrvávala na vodní hladině i během přestávek, přičemž jsme rozložili ležení u přítoku, abychom to neměli daleko.

Nojby se jako pravý muž chopil vesel alespoň v závěru romantické projížďky. Redakci našeho bulvárního plátku není známo, zda v době projížďky tryskal vodotrysk, protože jej nějaký vodník pravidelně vypínal. Asi se nedohodl s radnicí.

Závěrečné poděkování

Nějaké pohyblivé obrázky snad pořídil z invalidního vozíku Jarda Kohout, který letos musel obsluhu plachetničky Havaj přenechat rodinným příslušníkům, čímž mu děkuji za účast a vynaložené úsilí. Konečně jménem MoNaKa a KLoM Písek děkuji všem, kteří se i přes vzniklé zmatky dostavili, a všem ostatním, kteří nás nenašli, se hluboce omlouvám.

Obrázková galerie Foto: ladous © 2011

Obrázková galerie Foto: Dada © 2011

Pro MoNaKo ladous