Parní Vyžlovka 2023: Parníky, plachetnice a hořící voda

Když se nějaká modelářská akce koná 20 let, můžeme bezesporu hovořit o tradičním podniku. Parní Vyžlovka si za tu dobu vydobyla přízeň jak publika, tak samotných lodních modelářů. Nic na tom nemění skutečnost, že s původní lokalitou jí pojí již jen název. Vyžlovský rybník u obce Vyžlovka hostil prvních 15 ročníků, poté se další 4 konaly na Gradu u Káraného, aby se letos soutěž modelů parníků přesunula na Vysočinu ke Krucemburku do kempu Moře u rybníka Řeka. Poprvé byla celovíkendová s tím, že se soutěžilo v sobotu 2. a v neděli 3. září. Také svůj prostor poprvé dostaly modely plachetnic.

Pátek 1. září byl ve znamení příjezdů, přičemž situace znalé asi nepřekvapí, že kolegové z Bratislavy dorazili dříve než našinci ze západního konce Prahy, natož já z Písku. Jednak jsem nikam nepospíchal, a pak bylo po cestě tolik uzavírek, že se i navigace v objízdných trasách ztrácela.

Každý, kdo aktivně tvoří, vytahoval hned u pozdního oběda své nejnovější dílenské výtvory v podobě kotlů či parních strojů, jen za dílem Michala Šenekela jsme museli ven. Přijel totiž na parní tříkolce. Ta budila pozornost i u nemodelářských hostů kempu, kteří ponejvíce chodili s trikolorou na klopě a spřádali plány, jak zatočí s Fialovo drahotou během generální stávky. Nutno říct, že si zvolili dobrý kemp, jelikož levnější ceny za ubytování jsem dlouho neviděl. Na druhou stranu je nutno říci, že na areálu za léta provozu zub času zapracoval a ubytovací standardy, zvláště pak u společných WC a koupelen, jsou dnes trochu jinde. 

Původní představa, že u plovoucího mola postavíme velký stan, vzala rychle za své. Nevešel se. Celé startoviště se tak posunulo více vlevo a k vkládání modelů na vodu posloužila malá plážička. Plachetničkáři měli jako vždy gumovky, těm to nevadilo. Parníkáři si pomáhali vzájemně dle svých možností. Ne, že by byli líní popojít třicet metrů k molu, ale to se díky svému kolébání nejevilo zrovna vhodné k předklánění se k vodě s modelem v ruce.

Zapůjčená pramička posloužila víceméně jen k postavení tratě, přičemž parníky kroužily jen podél břehů, dále od břehu byla jen vrcholová bójka pro plachetnice. V průběhu soutěžního klání bylo rychlejší vyhrnout nohavice a pro parník si dojít, popř. poprosit fotografa Petra Kašpárka, který se máchal ve vodě v neoprénu a usilovně fotil.

Sobota 2. září 2023

Sobota byla ve znamení rychlostních závodů jednotlivců. K vidění bylo 6 kolesových parníků, přičemž nejrychlejší byl Reliant Jiřího Macury.

Parníků s lodním šroubem s délkou trupu pod 1 metr vyplulo 16. Jen dva modeláři využili možnost pěti pokusů, a to já se Saturnem a Jiří Lüftner s Lechalasem. Ten skončil poslední, já si pomohl ke třetímu místu. První byl Green Ben Vladimíra Šrámka.

Mezi parníky s délkou nad 1 metr nebylo tak natřískáno. Soutěžně vyplulo jen 5 kousků, přičemž nejrychlejší byla Sella Vladimíra Šrámka coby jediný parník s časem pod jednu minutu, a to pouhých 56 sekund.

Tím, že se závody s hromadným startem přesunuly až na neděli, bylo v sobotu více prostoru i na něco dalšího, a tak došlo i na jednu regatu plachetnic. Po 5 kolech ve vánku byl následující stav (bez koeficientů): 

Zajímavostí je, že nikdo nevěděl, že jde o kolo poslední, jelikož další jízdu přerušilo překvapení dne a tím byl nízký průlet asi čtyřmetrového historického modelu Františka Popa. Ten se původně chystal ráno odjet na Lipeneckého Obra 2023, ale nakonec setrval mezi námi a asi 10 minut nad rybníkem kroužil.

Snad i tato letová ukázka způsobila, že jsem večer neodolal a vytáhl z auta nedávno pořízený hydroplán. Po několika pokusech, kdy jsem namísto vzletu zajel do rákosí, se model na chvilku vznesl. Užuž jsem ho chtěl uklízet, když se mi nabídl Miroslav Beneš s tím, že ho zaletí. Po chvilce vzlétl a dokonce to vypadalo, že hned začal s akrobacií, když Piper přešel v let na zádech, jenže show netrvala dlouho. O sekundu později již práskl do vody. Odnesla to maketová vzpěra křídla a vylomený plovák. Ten je již zpátky na svém místě a vzpěra bůhvíkde. Tím byl letecký den ukončen.

Po vyhlášení výsledků ještě Ivan Hořejší a Michal Šenekel předvedli noční jízdy, poté již následovala hromadně objednaná bohatá večeře. A to doslova. Šest stovek na hlavu.

Neděle 3. září 2023

Nedělní program odstartoval hromadnou jízdou kolesových parníků na 15 minut. Na start se postavily 4, nejvíce kol obkroužil Reliant Jiřího Macury.

Půlhodinové klání parníků s lodním šroubem obohatily dvě plachetnice, čímž se počet startujících vyhoupl na deset. Nejvíce kol obeplula Sella Vladimíra Šrámka, a to i po přepočtu. Z 26 kol se stalo 21,7, což stále stačilo na vítězství.

Kupříkladu plachetnice Dorian Gray Milana Dvořáka stihla za stejnou dobu necelých 6 kol, což jí stačilo na šesté místo.

Poté již následovalo klání parníků třídy Steam Foot. S úderem startovního signálu projel startem jen jeden model, takže to pro Miroslava Beneše vypadalo velmi nadějně. Jenže za chvilku se objevil požár na palubě a bylo po naději. Metrová hořící koule vypadala dosti dramaticky, naštěstí se nikomu nic vážného nestalo. Jen Zelený Raul spolkne nějakou hodinu práce a Miroslav Beneš nemusí k holiči. Po několika minutách, které na tři kola bohatě stačí, zvítězil mezi pěti dalšími Green Ben Vladimíra Šrámka.

Závěr

Než pořadatel Petr Stejskal č. 1 spočítal výsledky a napsal diplomy, měli jsme sklizené zázemí. V půl druhé odpoledne stačilo po vyhlášení výsledků usednout do vozů a vydat se k domovu. „Nejověnčenější“ vítěz Vladimír Šrámek to měl jen přes kopec, my ostatní jsme to měli dál. Já si tak užil tradiční tři hodiny v nedělní odpolední špičce.

Pro příští ročník je zamluven termín 6. až 8. září 2024, tak si jej zaneste do svého kalendáře.

Odkazy:

iDNES.cz: Českoslovenští parníkáři slavili na rybníku Řeka 20. narozeniny - reportáž

Minisail.cz: Vyžlovka 2023 na rybníku Řeka - reportáž

Parní Vyžlovka 2023 - výsledky

Fotogalerie    Foto: ladous © 2023

Fotogalerie    Foto: Petr Kašpárek © 2023

Pro MoNaKo ladous