Prinz Eugen 1 : 100 (F2C): 2. část (mokrá)

Obrázkem 1 začnu tam, kde jsem minule skončil. Trup je zatmelen stěrkováním, obroušen do patřičných linií, opět nalakován epoxidovou pryskyřicí LH 160 Havel a obroušen „pod vodou“. Nyní jsem aplikoval první vrstvu stříkacího tmelu. Jako u spousty jiných věcí má každý modelář v různých nástrojích a materiálech své favority, já mám ve stříkacích tmelech FINIŠ. Tmel je dvousložkový, polyesterový, české výroby. Výrobce je POLYKAR. Barva bílá, nebo šedá. Poměr míchání 100 : 5. Doba zpracování 45 min. Nepřilnavost prachu po 60 min, doba schnutí 120 min. Cena 243,- Kč včetně DPH za 1 kg. Tmel lze ředit i ředidlem nitro, ale není to ono. Na čištění pistole bez problémů, ale ředím radši originálním polyesterovým ředidlem. Já používám THIN 880 od firmy NOVOL. Cena je sice 100,- Kč za 0,5 litru, ale ředí se poměrně málo, tak vydrží.

Sice možná asi popisuji zbytečné hlouposti, ale možná začínajícím usnadní, nebo urychlí práci. Jako nádobu pro namíchání používám zásadně průhledné kelímky na nápoje. Pomocí odměrného válce naliji vodu do kelímku, lihovým fixem čárku u hladiny, vodu vylít, kelímek vysušit. Nalít tmel, tužidlo pak dávkuji injekční stříkačkou se silnou jehlou. Vše je vidět na obrázku 2. Míchám metlou, kterou jsem si svařil a to pomocí aku šroubováku (obr. 3). Kdo ji sežene ze starého mixeru, je bez práce. Rychlé, přesné, čisté. Po práci kelímek do koše. Bílá barva tmelu = výborný nástřik bíle zbarvených trupů.

Tak tím jsem nastříkal a opět lehce obrousil. Nyní přichází druhá „slupka“ trupu. Jsou to pancéřové vystouplé pláty, které chrání vnitřní důležitá zařízení lodi. Na obrázku 4 je toto patrné na přídi, na obrázku 5 pak na zádi. Oba vybíhají z trupu ven vždy po úhlopříčce plátu. Po jejich nalepení stačí přetmelit přechody, brousit a opět nastříkat tmelem. Jak je patrné z obrázků 6 a 7, jsou přechody na trup ostré. Ve skutečnosti jsou to šikminy více než 45°.  Jestli doposud byla stavba trupu „truhlářství“ a „lakýrnictví“, nyní to začíná trochu zavánět modelářstvím. Aby ty hrany trochu vypadaly. Ale výsledek začíná dotvářet vzhled trupu (obr. 8 a 9).

Celkový pohled na stav trupu na je na obrázcích 10 a 11.

V tomto okamžiku dostává trup první nástřik barvou. Výrobce tmelu FINIŠ uvádí možnost použití jakéhokoli druhu barvy nebo plniče. Nevolil jsem nitro. Brzy schne, ovšem při tomto měřítku trupu až moc rychle. Volil jsem syntetiku, šedou, vysoký lesk. Plnič jsem zavrhl, možná jsem neměl. Trup jsem před nástřikem odmastil lihem. Nástřik proběhl krásně, barva schne dlouho, ale nádherně se rozlila. Ovšem po zaschnutí jsem pozoroval mikro bublinky v povrchu barvy. Po zaschnutí jsem obrousil pod vodou a dal druhý nástřik. Na obrázcích 12 a 13 je výsledek. Myslím, že dostačující.

Nyní přichází na řadu další časti trupu, které jsou jeho součástí, a rád bych je vylaminoval spolu s trupem. Jako první z nich je pancéřování prostoru muničních skladišť na spodku barbet příďových věží. Jedná se vlastně o obdélník se skosenými všemi hranami. Vyrobil jsem jej z umělého dřeva (obr. 14) a nalepil na trup (obr. 15).

Druhou částí jsou výběhy hřídelů bočních šroubů. Pokusím se v krátkosti popsat přípravek, který zaručí stejný sklon hřídelů, jejich rovnoběžnost vzájemnou i s kýlem lodi. Uříznul jsem dva kusy trubiček o průměru 4 mm tak dlouhých, jako je vzdálenost od trupového výběhu k zadní podpěře šroubu. Zároveň jsem uřízl a zabrousil dva kusy obdélníků z balzy (obr. 16). Trubičky jsem k balzovým dílcům přilepil (obr. 17).

Nyní jsem rozdělil balzové díly na dvě části tak, aby jako můstek později překlenuly kýl lodi (bude patrno z dalšího). Obě části (obr. 18) jsem slepil v pravém úhlu (obr. 19). Po zaschnutí jsem je slepil k sobě s tím, že jsem mezi ně vložil plastovou laminátovou destičku tl. 1 mm. Balzové díly jsou dobroušeny tak, aby rozteč trubiček byla přesně taková, jako je rozteč lodních šroubů. Tím je můstek hotov (obr. 20).

Následně jsem vysoustružil 2 ks válečků z umělého dřeva s navrtanými otvory pr. 4 mm (obr. 21). Ty jsem potom zbrousil pod úhlem, pod jakým hřídele vystupují z trupu (obr. 22).

Další díly jsou vysoustružené kužele, které sice nebudou součástí kopyta ani laminování, ale jsou nutné pro základní díly výběhů (obr. 23). Kužele mají navrtané otvory pr. 5 mm. Do těchto otvorů jsem zasunul trubičky pr. 5 mm a do nich následně trubičky pr. 4 mm. Délka trubiček je přesně, jako je délka kuželů (obr. 24).

Ze závitové tyče M 4 mm jsem si vyrobil provizorní hřídele a tím jsou všechny základní prvky přípravku hotovy (obr. 25). Na obrázku 26 je složena celá sestava výběhu i s hřídeli.

Na obrázcích 27 a 28 jsou hřídele založeny do montážního můstku.

Na obrázcích 29, 30 a 31, je již patrné přilepení zkosených částí výběhů na trup lodi.

Poslední snímek ukazuje, jak po demontáži můstku a poloviny výběhů zůstávají základní, zkosené části na trupu lodi. Rovnoběžné, stejně skloněné, souměrné s kýlem (osou lodi). Viz obrázek 32. Následuje vytmelení a vybroušení přechodů hřídelových výběhů k trupu tak, jak je tomu ve skutečnosti. Nemá to takto ani jedna stavebnice, není to patrné ani z plánů. Skutečnost odhaluje až foto z vraku lodi (obr. 33). Stačí pomocí patřičně vybroušené stěrky vytmelit a vybrousit (obr. 34 a 35). V barvě to pak nevypadá špatně (obr. 36).

Následuje nalepení jakéhosi ponorového prolisu, který je ve skutečnosti půlkulatého profilu, a probíhá prakticky po celém obvodu lodi. Jeho jakákoli praktická funkce mi uniká. Přivítám vysvětlení (obr. 37).

Jako poslední se na trupu chystám vytvořit přední a zazní průvlaky pro kotvy. Ale to snad příště.

Předcházející část:

Prinz Eugen 1 : 100 (F2C): 1. část (prašná)

Jarda Klomfar