Víkend s MoNaKem 2025 - pohodový čas u vody

Kategorie

Reportáže 2025

ladous

,

Út, 03/06/2025 - 12:46

Počet komentářů: 0

Víkend s MoNaKem 2025 - pohodový čas u vody

Po roční přestávce jsme se svými lodními modely zavítali k rybníku Homole v Koutech u Ledče nad Sázavou u Hotelu Luna. Větší část účastníků srazu na místo dorazila v pátek 30. května v odpoledních hodinách, někteří až v sobotu ráno. Našli se i tací, kteří přijeli jen na otočku. V sobotu. Jisté je, že kdo chtěl, mohl u vody setrvat až do nedělních 14 hodin, kdy jsme museli kiosek s pergolou u vody opustit.

Po loňské zkušenosti, kdy samotní účastníci přišli až na místě s tím, že na pronájem zázemí přispějí, se letos v propozicích hned objevilo startovné ve výši 200 Kč. Jsme tak asi prvním srazem lodních modelářů, na kterém se účastnický poplatek vybírá. Zaplatili všichni, někteří i více, takže z vybraných 6700 Kč po zaplacení pronájmu ještě 2200 Kč zbylo. Tyto „přebytečné“ peníze poputují na provoz MoNaKa. Jen poslední modernizace webu z Drupalu 9 na Drupal 11 vyšla na 16000 Kč.

Víkend s MoNaKem 2025 přilákal 21 lodních modelářů, kteří předvedli nějaký svůj lodní model na vodě. A jednoho, kterému se to nepodařilo. Jaroslav Klomfar totiž zapomněl vysílač v bedně u druhého modelu doma, a tak přivezenou loď k vodě ani nedonesl.

Zpravidla každý přivezl více než jeden lodní model, takže modelů bylo na místě jistě kolem 75. Ne všechny se však dostaly na vodu. Třeba můj parník Saturn zůstal po celý víkend v bedně, když jsem ho nejprve nechtěl roztápět během sobotního vedra, abych následně nechtěl jezdit za deště, který k večeru přišel. Na noční jízdy sice už nepršelo, ale jelikož nemám na parníku osvětlení, jezdil jsem oba večery se Springerem.

Nedělní dopoledne nás potrápilo menšími přeháňkami, a tak jsme ve chvílích bez deště spíše začali pozvolna uklízet, než abych roztápěl parník. Když to shrnu, z přivezených tří modelů jsem po vodě proháněl jen jeden, nepočítám-li Velkého Kačera.

Toho jsem za Springera zapřáhl na páteční noční jízdy, jenže jak jsem byl líný popojít do kiosku pro tažné lano s plováky, stalo se, co se muselo stát. Běžné lano, kterým Velkého Kačera přivazujeme ke břehu, se mi za druhou brankou zamotalo do lodního šroubu, čímž bylo po jízdě.

Nadále jsem jezdil jen se Springerem a nic netahal. Jen v sobotu jsem se nechal navázat na konec soulodí, které táhl Robert Jurka s Kalarkou. Ovšem po většinu času jsem se vybavoval s ostatními a Robertovi byl spíše na škodu, tudíž jsem ani nepostřehl, že už zakotvil.

Přestože jsem přivezl veškeré trubky a bójky, ze kterých obvykle stavíme nějakou trať pro Tug Towing, nikdo potřebu jí postavit neměl. Na vodě tak bylo jen Dejvovo neustále se zvětšující molo. To bylo díky novým segmentům z větší části holé. Dále jsme hned v pátek postavili trať pro lodní makety a na noc zapnuli osvětlení bójek.

Opodál Dejv zakotvil ještě za světla majákovou loď s tím, že maják zapne až později za tmy. Bohužel než tato slavnostní chvíle nastala, došlo je kolizi s jedním rychlejším lodním modelem. Dejv nelenil a během krátké chvíle opravil, co se dalo. Především díry do trupu, a tak alespoň kvůli pořízení fotek na vodu za tmy krátce vyplul. Maják se choval jako pulsar. Chvilku vysokého jasu střídala chvilka slabého světla. Nejsem znalec, ale myslím si, že by při otáčení kuželu světla měla pro pozorovatele nastat alespoň malá chvilka tmy.

Kromě výše zmíněné kolize proběhl sraz bez větších škod, jen během nedělního dopoledne dvě lodě namotaly na lodní šroub vyvazovací lano maketářského trojúhelníku. Přestože jsem to všem několikrát opakoval, stalo se to téměř na stejném místě krátce po sobě. Při druhém pokusu o záchranu jsem se k nim se Springerem připojil.

Vzpomenete-li si na ročník 2024, ten letošní provázelo mnohem lepší počasí. V sobotu jsem u vody letos poprvé vydržel od rána v krátkém rukávu. Během podvečerní bouřky se sice citelně ochladilo, avšak ne tak, abychom nevydrželi u grilu a nedopřáli si později noční jízdy. Při výměně baterek v osvětlení bójek sice na několika z nich tavné lepidlo povolilo, ale náprava byla snadná. Stačilo nad zapalovačem tavné lepidlo nahřát a světýlko znovu k bójce přitisknout.

Závěr

Rád bych na tomto místě poděkoval všem, kteří dorazili. Nejspíš se v Koutech sejdeme i za rok, jen ponechám Velkého Kačera doma. Proč? Protože z 5 přítomných, kteří dříve objížděli soutěže Tug Towingu, tři ani žádný remorkér nepřivezli. Velký Kačer tak po většinu víkendu zahálel.

Za MoNaKo ladous