I když jsem ve slabé chvilce drahé polovičce slíbil, že se stavbou lodí dám na chvíli pokoj, tak se to jako obvykle trochu zvrtlo. Na webu jsem narazil na holandskou loděnici KOTUG a remorkér RT Antonie - rotortug. Loďka je to opravdu pěkná, ale bylo třeba vymyslet nové „Z“ pohony.
![]()
Po stavbě „Z“ pohonů pro Pawlinu jsem chtěl udělat pár změn a těch změn bylo nakonec tolik, že z toho vyšla nakonec úplně nová konstrukce. Celé to začalo klasicky čmáráním v AutoCadu a sháněním materiálu. Oříškem byla mosazná ozubená kola, která Graupner docela slušně natáhl na ceně, ale vhodná jsem našel kupodivu u Conradu. Plastová ozubená kola jsou od TEA Technik, nerezová miniaturní ložiska se bez problému dají koupit ve firmě Korbel-ložiska, nerez ve Feroně a mosaz, dural a bronz v ALMSu, teflon ve firmě EPP Plasty. Tohle kupodivu nemá být reklama, ale jen výčet firem, kde jsem se setkal s ochotou prodávat malá množství jejich produktů.
![]()
Oproti pohonům pro Pawlinu jsem chtěl, aby se dýzy otáčely min. 90° na každou stranu - to znamenalo použít převod ozubenými koly nebo ozubeným řemenem. Ozubená kola zvítězila díky snadnější montáži a celkově nižší výškou. Tam, kde to bylo možné, jsem použil kuličková nerezová ložiska s ohledem na jejich nižší odpor, než u kluzných. Zásadní změna je celkový převod 1:1, kdy použité motory ROBBE 755/40 dávají při 12 V cca 5800 otáček a to pro použité šrouby Raboesch (pr. 50 mm) je podle mně optimální.
![]()
Celé sestavy jsem umístil na 3mm duralový (Al Mg3) plech, které jsem nakonec nechal vypálit laserem, protože při pokusu o jeho koupi jsem všude narazil na nejmenší balící jednotku - tabule... Holt modeláři to mají těžký a teprve poté, co jsem našel firmu, co vypaluje běžně z duralu, jsem uspěl.
![]()
Náboje pro osazení dýz jsou vysoustružené z duralové kulatiny a zalepené do základny Loctitem 638.
![]()
Duralové (hranol 25x15 mm) jsou také sokly pro vodorovnou hřídel horního převodu, jsou přišroubované k základní desce a po seřízení ještě zajištěné kolíky z jehlových ložisek zalepených Loctitem. Pouzdro horní hřídele je mosazné a opatřené mazacím otvorem. Z hliníku jsou taktéž vyrobené sokly pro serva, opět přišroubované zespodu do základní desky a držáky motorů z „L“ profilu 60x40 mm.
![]()
Hřídele jsou vyrobené z nerezové kulatiny pr. 6 mm a jsou na nich nalepená mosazná ozubená kola následně opět zajištěná (skolíkovaná) 2mm jehlami z jehlových ložisek.
![]()
Svislé i vodorovné pouzdro dýzy jsou vysoustružené ze 16mm mosazné kulatiny s vystruženými nebo vytočenými otvory pro kluzné (bronzové) a kuličková ložiska. To byla docela tfuj práce, protože je třeba dodržet rozměry na průměru tak na 0,01 mm a chyby v délkách by se projevily na osové vzdálenosti ozubených kol.
![]()
Obě mosazná pouzdra jsou spolu sletovaná měkkou pájkou S-Sn97Ag3. Tady jsem váhal, zda nemám použít tvrdé pájení, ale min. tavící teplota tvrdé pájky okolo 600 °C mně odrazovala z důvodu tepelné deformace slabostěnných pouzder. Na pouzdrech jsou opět naletované mosazné držáky vlastní dýzy.
![]()
Axiální vymezení vůle kuličkových ložisek je provedeno pomocí mosazných čel. Čela jsou opět přilepena Loctitem.
![]()
Vlastní dýza je vytočená z hliníkové trubky je přilepená a přišroubovaná na obě pouzdra.
![]()
Montážní otvor ve spodním pouzdru je po sestavení a odzkoušení převodu přelepený krytkou z 0,2 mm silného mosazného plechu, ve kterém jsou zaletované matice M2, později zaslepené šrouby s těsněním, sloužící jako mazací otvory. Vnitřní prostor převodu je vyplněný směsí oleje a vazelíny. Dva „O“ kroužky spolehlivě zatěsní hřídel v pouzdru a teflonová podložka funguje velmi dobře jako axiální ložisko. Lodní šroub je zcela jednoduše natočený na závit až po teflonou podložku, která vymezuje jeho axiální vůli a zajištěný Loctitem 243.
![]()
Celá dýza je ve svém pouzdru axiálně zajištěna svěrným kroužkem, který má na své horní ploše přišroubované ozubené kolo a servo HS645MG má ozubené kolo přilepené a zajištěné červy M3x3. Převodový poměr těchto kol je cca 1:1,5. Servo s tímto ozubeným převodem dávalo při zvětšení výchylek ve vysílačce na 150 % jen pohyb asi 75° až 80° na obě strany. Naštěstí lze u Jeti Duplex v přijímači nastavit pro daný kanál maximální výchylky od 0,8 do 2,2 ms a to vyřesilo otáčení dýz na 90° oboustranně. Svislé plastové ozubené kolo má ještě mosazný náboj, ve kterém jsou dva závity M3 pro červy M3x3. Na hřídeli je jedna dosedací ploška pro červ. Vodorovné plastové ozubené kolo je pouze skolíkované s hřídelí opět jehlou z ložiska. Motor s hřídelí spojuje křížová spojka Raboesch.
![]()
Tuto sestavu jsem zabíhal nejdřív na stole asi 30 minut a celé se to jevilo, že „Z“ pohony budou snad i funkční.
![]()
Posléze přišlo na řadu zabudování do lodě. Desky leží na žebrech vymezujících výšku v lodi a zbylý prostor pod deskami je vylitý pryskyřicí.
![]()
Osazené a seřízené pohony včetně elektroinstalace.
![]()
Zhruba po dvou hodinách testování na Splaviskách a jednom přidřeném ložisku se zdá, že by to snad mohlo i nějakou vydržet a fungovat.
|
Obrázková galerie Foto: Milan Sedláček © 2010 |
|
Obrázková galerie Foto: RC Fógli.cz © 2010 |
|
Videosnímek (liberk © 2010) 19 s na serveru YouTube |
|
Videosnímek (liberk © 2010) 146 s na serveru YouTube |
Milan Sedláček
Milane tleskám, jsi bourák. Už se těším, až lodici uvidím někde v pohybu.
"To je hnus, velebnosti",protože takto to umí jen Milan, a já neeeeee ;-(
Milane,nechápu,jak takovou parádní strojařinu zvládneš v domácích polních podmínkách,....Jsem zvědavý na zápřah,kolik utáhneš nyní na micíři?
Tak a V-S pohon bude mít velmi vážnou konkureci,ten bočněposuvný pohyb je supeeeer,změřil bych sílu mincířem i s tímto způsobem pohybu
Navíc,vyřešil jsi tímto "Karusel", jen dál a houšť,....gratuluji ;-)
Zatím jsem měřil jen tah vpřed/vzad a ten není nijak oslňující - 2,2/1,3 kg ...
Krásná práce! Tah bude dobrý. I kdyby nebyl - stojí to za tu pěknou strojařinu. A pozdravuji i paní "Taťkovou" -děku ji jí za trpělivost - aby nás mohl Milan zase něčím potěšit!
Tah by šel určitě zvýšit jinými šrouby.... ale zatím není důvod.
Jinak, paní Taťková se i přes opakované výzvy odmítá vyjádřit...
Pěkná práce-oceňuji.
Ty otáčky ovšem jsou naprázdno,že?
Doporučuji podobné věci pájet stříbrem.Sám to používám.Chce to pravda trochu cviku,vybrat odpovídající hořák atd.Mosaz má nízkou teplotu tavení a při přehřátí se součástka zbortí nebo zmizí.Měkké pájení ovšem není spolehlivé a po pár letech se může rozpadnout.Sn nebo Pb trpí t,zv.cínovým morem a je to vidět na lomu.Upadlo mi už několik spojů.
Otáčky jsou opravdu naprázdno... měřil jsem pouze proudový odběr - naprázdno 1,8 A, při plném zatížení 7 A / motor.
Pájení stříbrnou pájkou (stříbrokadmiovou) není až tak velký problém - tavící teplota okolo 590 st. C, ale i pájení měkké už lehce deformovalo spodní (vodorovnou část) dýz - ložiska byla nutno "narazit". Ten pájený spoj svislé a vodorovné části je sezasený hooodně suvně - max. vůle na průměru tak do 0,01 mm a kolmost zabezpečená osazením ve spodní části. Kdysi jsem podobně pájel dýzy pro Pawlinu a po dvou letech provozu se nevyskytly problémy... ale co nepřišlo se může někdy projevit.....
Ještě k těm otáčkám... Vzhledem k tomu, že jsem opět zakoupil motory Robe 755/40 a kouknul se na návod, tak si myslím, že uváděné otáčky 5800/12 V jsou opravdu při zatížení, i když jsem je neměřil. Návod totiž uvádí při "Spannung" 12 - 18 V "Umdrehung (unter last)" 5800-8400. Asi budu muset zakoupit otáčkoměr .....